ALENA SE SVATOZÁŘÍ

Hospodářské noviny | 31.07.2017 | rubrika: Panorama | strana: 10 | autor: Petr Lukáč

MÁLOKTERÝ STÁTNÍ ÚŘEDNÍK MĚL TAK BOUŘLIVÉ PŮSOBENÍ VE FUNKCI JAKO ŠÉFKA ENERGETICKÉHO REGULAČNÍHO ÚŘADU ALENA VITÁSKOVÁ. A MÁLOKTERÝ Z NICH TAKOVÉ KAUZY USTÁL. KONTROVERZNÍ VLIVNÁ ÚŘEDNICE PO ŠESTI LETECH NA SVÉM POSTU KONČÍ.
Titulek textu se svatozáří je vtipem jen napůl. Jedna z nejmocnějších žen české energetiky se totiž opravdu cítí jako mučednice a bojovnice se zlem. Odcházející šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková si proto fotku, kde jí hotelové lustry právě takovou svatozář vytvářejí, vybrala sama. "Ještě tam dodejte, že mi knížku křtil kněz," říká vážně. 

V úřadu dnes po šesti letech končí. Nově ji vystřídá kolektivní orgán - pětičlenná rada ERÚ. Během tohoto šestiletého období neuplynulo pár měsíců, aniž by se okolo ERÚ či Vitáskové neprohnal nějaký menší či větší skandál. Dá se říct, že pravděpodobně žádný státní úředník neměl ve své funkci tak bouřlivé působení jako ona. A málokterý by to ustál.
Už jmenování Vitáskové v létě 2011 bylo opozicí označeno jako politická trafika domluvená s Janou Nagyovou na karlovarském festivalu. Kauz pak následoval nespočet. Tvrdý střet se solárníky, údajné pokusy o její vraždu, odsouzení k 8,5 roku vězení za to, že měla ovlivňovat odebrání licence solární elektrárně, spor s vládou o zmrazení 44 miliard korun na dotacích a mnoho dalších.
Podle expertů tyto spory omezovaly funkčnost ERÚ, nejdůležitějšího úřadu v tuzemské energetice, který určuje pravidla fungování trhu s energiemi, podporu obnovitelných zdrojů či míru ochrany spotřebitele. Organizace pod vedením Vitáskové prý navíc v posledních letech neměla dostatek kvalitních lidí a její šéfka ji měla využívat k vlastnímu boji s politiky.
Bojovnice za zákazníky?
Vitásková ale taková tvrzení skálopevně odmítá. Svou práci prý dělala dobře a svědomitě a veškeré kauzy byly jen důkazem toho, že během předsedání ERÚ zkřížila plány mnoha vlivným lidem.
"To myslíte vážně? Opravdu někdo říká, že můj mandát byl jeden velký průšvih? To mě chtějí jen pomluvit. Z pohledu spotřebitelů, regulovaných firem a dalších účastníků trhu bylo mé působení velmi přínosné," říká šéfka ERÚ v rozsáhlém rozhovoru pro HN.
A začíná počítat. "Pokud vezmeme, kolik občané zásluhou ERÚ ušetřili například díky zastropování poplatků na obnovitelné zdroje, zastavení tunelu na biometan nebo stopnutí nových zelených elektráren od roku 2014, a všechno sečteme, vychází to na 3500 korun na občana za rok. Za dvacet let, kdy by tyto podpory byly platné, se jedná až o 700 miliard korun úspor. To není málo. Podívejte se na biometan. Ten mohl stát dalších 40 miliard ročně," tvrdí.
Jenže se jedná jen o odhady úřadu, takže čísla jsou prakticky neověřitelná. Ano, Vitásková sice po masivním nárůstu poplatků za obnovitelné zdroje omezila podporu nových elektráren, ale například zastropování výše poplatku již doplácí stát, tedy opět zprostředkovaně daňový poplatník.
V případě kauzy biometan z let 2011 a 2012 se zase nikdy neukázalo, zda opravdu hrozilo opakování problému se solárními elektrárnami. O co v ní vlastně šlo? Poslanci tehdy prosadili dotace na výrobu plynu z odpadků či mrvy a jeho vtláčení do plynárenské sítě. "Nejdříve nikdo o ničem nevěděl. První měla přijít podpora pilotních projektů, pak nastavení přemrštěné dotace na biometan. Nebyla tam zadní vrátka a najednou by nebylo cesty zpět. Vždyť už jsme to tu měli pár let předtím u solárních elektráren," je přesvědčena Vitásková.
Nesouhlasné reakce některých expertů, že v Česku není ani dostatek míst, kde plyn do sítě vtláčet, ani odpadků, ze kterých by se ho mohlo vyrábět tolik, aby to stálo miliardy ročně, odmítá. "Když je dostatečná dotace, mohou sem vozit odpadky třeba z Afriky," říká. ERÚ nakonec vypsání podpory pro výrobu biometanu zablokoval.
Podle končící šéfky ERÚ je právě tato kauza nejdůležitější. A možná i proto nejlépe ukazuje způsob uvažování a boje Aleny Vitáskové, která se do něčeho zakousne, nepustí a odmítá jakýkoliv kompromis. Také z toho důvodu jí oponenti často vyčítali, že není ochotná vyjednávat. Jednoduše si na něco udělá názor a toho se drží, stůj co stůj.
Kdo sledoval celé působení Vitáskové na Energetickém regulačním úřadu - od roku 2011 dodnes -, mohl si všimnout i dalšího zajímavého úkazu. Zhruba v letech 2012 až 2013 začaly z médií mizet reakce či komentáře směrem k úřadu od tzv. regulovaných subjektů, tedy firem, jako je ČEZ, RWE (dnes innogy), E. ON, PRE a mnohých dalších.
Proč se nechtěli velcí hráči ohrazovat proti častým útokům úřadu, jenž jim vyčítal, o kolik obírají drobné spotřebitele přemrštěnými cenami, kolik jim zbytečně dává stát či jak moc profitovali například na zmiňovaném solárním boomu a jak do něj byli zapleteni? Je to jednoduché. Měli z Vitáskové strach - každý výrok proti sobě firmám vždy vrátila i s úroky. Sama Vitásková styl oko za oko, zub za zub nikdy neskrývala. "Ale samozřejmě, že jim to vrátím. Nemají na mě co útočit," řekla v jednom z dřívějších rozhovorů pro HN.
Společnosti, které se jinak nebály jít ani do střetu s politiky a vést různé mediální kampaně, proto po několika zkušenostech všechny reakce na útoky Vitáskové raději spolkly a vše se snažily řešit u vyjednávacích stolů. Jen mimo záznam či u skleničky si občas postěžovaly, jak to mají s ERÚ těžké.
Boj s politiky
Šéfka ERÚ ovšem nebojovala jen s regulovanými firmami, nýbrž i s politiky. Třeba za biometanovou kauzou podle ní tehdy stál poslanec za ČSSD Milan Urban, který jí měl dokonce v SMS nabízet, že pokud povolí podporu biometanu, nebude on bojovat za změny ve vedení ERÚ. Urban tehdy Vitáskové kvůli nařčení vyhrožoval právními kroky, Vitásková na něj dokonce podala trestní oznámení kvůli vydírání. A stále trvá na tom, že až ona skončí, pokusí se někteří poslanci biometan prosadit znovu.
Na této kauze šéfka úřadu opakovaně demonstrovala údajnou snahu politiků dostat ji z úřadu a kompromitovat tak nezávislost regulátora. V souvislosti se zmiňovanou SMS jeden takový pokus opravdu přišel. Poslanec Urban se pokusil na jaře 2014 nečekaně a bez konzultací s dalšími stranami prosadit rychlé zavedení kolektivní rady ERÚ. Napoprvé neuspěl, po více než roce jednání ale nakonec rada schválena byla.
Pokusy o odvolání byly podle Vitáskové jasným důkazem toho, že opakovaně útočila na citlivá místa politiků. Svou snahou o omezení podpory i pro existující sluneční elektrárny si dle vlastních slov znepřátelila tradiční politické strany, které měly mít v solárech skryté podíly. A ty se ji prý snaží všemi možnými způsoby odstranit. Nutno dodat, že nic z toho se nikdy nepodařilo prokázat.
Politiky notně popudil rovněž její tvrdý boj proti novele energetického zákona, která obsahovala mimo jiné již zmiňovanou radu ERÚ. Svými ostrými výroky, celou řadou zdržovacích pozměňovacích návrhů a nekonečnými tiskovými konferencemi Vitásková všechny jednoduše otrávila.
"Až bude ministerstvo průmyslu příště předkládat nějakou energetickou novelu, bylo by dobré, aby se s regulátorem dohodlo a celé se to obešlo bez toho šíleného cirkusu, kterým jsme si museli při projednávání projít," řekl tehdy HN šéf hospodářského výboru a dnešní ministr financí Ivan Pilný.
Není proto divu, že u politiků není Vitásková ani trochu oblíbená. Zpočátku ji někteří nově příchozí podporovali, opatrně to udělal například začínající ministr průmyslu Martin Kuba (ODS) či šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Svým vystupováním a tvrdým bojem si ale nakonec všechny znepřátelila. Jejím jediným vlivným zastáncem je dnes prezident Miloš Zeman, stojí za ní také poslanci hnutí Úsvit, s jehož podporou se loni na podzim neúspěšně pokusila prorazit do Senátu.
Spor o služební zákon
Asi nejtvrdší střet ale čekal Vitáskovou na podzim roku 2015. Vše zapříčinila (podle Vitáskové úmyslná) chyba ve zmiňované novele energetického zákona. Vedení ERÚ měla omylem na rok a půl podřídit služebnímu zákonu. To by nejen významně omezilo jeho nezávislost, hlavně by ale byla Vitásková kvůli dvěma probíhajícím trestním stíháním (k těm se ještě vrátíme) okamžitě odstavena z funkce. Poslanci se pak nemohli půl roku shodnout na schválení čistě technické novely, která by vše rychle vyřešila.
A jak je pro Vitáskovou typické, na útok odpověděla ještě mnohem tvrdším protiútokem. Nikdy sice nepřiznala, že by se jednalo o odplatu, dva měsíce před platností novely nicméně prohlásila, že nevypíše podporu pro obnovitelné zdroje na rok 2016. Důvodem mělo být chybějící posvěcení dotací z Bruselu, i když předchozích pět let regulátorovi souhlas EU nechyběl.
Dopady takového řešení mohly být katastrofické. Majitelé elektráren by nedostali 44 miliard korun a začali by hromadně krachovat, což by se zase výrazně negativně podepsalo na stabilitě českých bank, které solárníkům poskytly úvěry až za 100 miliard korun.
Souboj kdo s koho nakonec předsedkyně úřadu nad politiky vyhrála na celé čáře. Poslanci přijali novelu nutnou k jejímu setrvání v čele ERÚ a slíbili i získání potřebného schválení podpory z Bruselu. Nebyla by to ale Vitásková, aby hru nedohrála do konce. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) nestihl získat notifikaci včas, a tak se celá hra o 44 miliard odehrála na podzim roku 2016 znovu. Tentokrát na poslední chvíli přispěchala českým politikům na pomoc předtím liknavá Evropská komise a notifikaci vydala.
Zatímco politický tlak na odchod Vitáskové byl často zřejmý, další údajné pokusy o její odstranění se nikdy nepodařilo prokázat. Předsedkyně ERÚ například opakovaně tvrdila, že tzv. solární baroni založili fond na její veřejné znemožnění, do kterého údajně platili příspěvky podle velikosti své elektrárny. "Znám i jména lidí, kteří za tím stáli," říká dnes bez dalších detailů.
Stejně tak se nikdy neprokázaly tři údajné pokusy o její vraždu. "Poprvé mě chtěli vytlačit z dálnice, to mi ani nedošlo, že mě někdo ohrožuje. Podruhé, to už řídil auto řidič, byl pokus o vytlačení vážnější. No a pak někdo sabotoval výtah do garáže, kdy podle přivolaného technika někdo zkušený odmontoval sedm z osmi šroubů, které držely jedno z lan. V autě na té rozhoupané plošině tehdy seděl tři hodiny můj partner a nemohl ven," říká Vitásková, která kvůli tomu měla rok přidělenou osobní ochranku. Policie ale během vyšetřování na nic nepřišla.
8,5 roku natvrdo
Problémům se zákonem se nicméně nevyhnula sama Vitásková. Pravděpodobně nejvážnější kaňku na pověsti jí způsobila kauza dvou solárních elektráren miliardáře Zdeňka Zemka. Soud u nich řešil údajně neoprávněné udělení licencí, čímž si měly firmy přijít až na miliardy korun na dotacích. I když byly licence udělené ještě před příchodem Vitáskové do úřadu, podle státního zástupce neoprávněně zasahovala do řízení o jejich odebrání a soud jí za to nakonec loni na jaře - zatím nepravomocně - vyměřil 8,5 roku nepodmíněně.
Podle šéfky regulátora je ale i tento případ vykonstruovaný. "Jestli něco ukazuje na to, že po mně někdo jde, je to tahle kauza. Dostat takový trest za něco, u čeho jsem ani nebyla, není normální," říká dnes s tím, že boj u soudu ještě zdaleka neskončil.
Součástí "honu na Vitáskovou" se cítí být i miliardář Zemek. Sám sice mezi obžalovanými nefiguruje, ale odsouzeni byli jeho dva synové. "Našli nedostatky v hodnotě 20 tisíc korun z celkové ceny 680 milionů korun. To jsou desetitisíciny procenta. Znáte stavbu za stovky milionů, na které by nebyl nějaký drobný nedostatek?" uvedl Zemek s tím, že v celé kauze jde "o něco jiného".
Vyznat se ve složitých procedurálních krocích odebírání licence a rozklíčovat případné zájmy Aleny Vitáskové v Zemkově kauze je složité. O to bizarněji proto působí druhé trestní stíhání, které proti ní vedla policie. Před dvěma lety obvinila Vitáskovou z toho, že neoprávněně zaměstnala bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou na postu místopředsedkyně ERÚ. Kvůli nedostatečným zkušenostem v energetice bylo prý její jmenování porušením energetického zákona a státu vznikla škoda jeden milion korun. "Bylo to naprosto absurdní. O jaké škodě to mluvili? Jako šéfka odboru by dostávala prakticky stejně," říká dnes Vitásková. Druhé trestní stíhání se prý politikům hodilo, aby musela skončit v případě, že by začal platit zmiňovaný služební zákon.
Energetická pauza
Co bude šéfka ERÚ, která má za rok nárok na důchod, nyní dělat, prý ještě neví. "Těším se, že si po šesti letech odpočinu. Až na půlroční mateřskou působím od svých 17 let prakticky bez přestávky v energetice a nyní v ní rok pracovat nesmím. Takže uvidíme," říká.
Kariéra v politice ji prý už neláká. "Myslím, že voliči dali jasně najevo, že se do politiky nehodím, a proto mě nezvolili," říká. Případné podnikatelské plány zase nechce příliš komentovat. Podíly ve svých energetických firmách prý s příchodem na ERÚ prodala. Aby ale nebylo různých kauz málo - i zde proběhlo vyšetřování, zda Vitásková nezasahovala do jejich řízení i během výkonu své funkce. Opět se ale nic nevyšetřilo.
Letos v létě se ovšem kontroverzní úřednice dala na spisovatelskou dráhu. V červnu vydala první díl knihy Solární baroni s podtitulem Organizovaný zločin. "Tam chci ukázat, jak se celý podvod se soláry připravoval. Druhý díl se bude jmenovat Příprava mé vraždy a třetí Vrazi v taláru. Ty vyjdou letos na podzim a na začátku dalšího roku," říká. Jak moc názvy odpovídají realitě, ale nechce říct.
"Já v tom nevystupuji a není zde ani moje alter ego. Jsou Černí baroni fikce, nebo ne? To říct nemůžete, ale je to určitý obraz společnosti, který ukazuje 50. léta a tu nahotu bezbřehosti likvidace lidí. A já se podobně, s určitým smyslem pro humor, snažím pohlédnout na události posledních let a nastavit zrcadlo společnosti svým vlastním způsobem."
Alena Vitásková (60) Od roku 1974 pracovala ve firmě Severomoravská plynárenská jako dokumentátorka. Při práci vystudovala obor ekonomika a řízení staveb na Stavební fakultě VUT v Brně. Postupně se vypracovala na pozici generální ředitelky. V roce 2001 nastoupila na post generální ředitelky tehdy ještě státní společnosti Transgas těsně před její privatizací koncernem RWE. O dva roky později Vitásková RWE Transgas opustila a nastoupila jako předsedkyně představenstva Pražské teplárenské, kterou vedla do roku 2006. Od srpna 2011 byla v čele Energetického regulačního úřadu. Velká změna ve vedení ERÚ Alena Vitásková šla politikům na nervy tak dlouho, až se rozhodli, že je v čele nejvlivnějšího energetického úřadu v ČR nutná změna. Vitásková odmítla do konce svého mandátu odejít, a tak až nyní, kdy jí končí šestileté období, začíná fungovat nové kolektivní vedení ERÚ. Oficiálními důvody jsou kupříkladu vyšší profesionalita či sdílení názorů. Obrovskou roli ale hrály obavy hráčů na trhu i v politice z toho, že by ERÚ opět ovládal jeden úředník, který není ochotný se s nikým bavit o jakémkoliv kompromisu a který je prakticky neodvolatelný. Do čela úřadu nyní zasedne pět členů rady s tím, že každý rok se bude jedno místo přeobsazovat. Radu povede současný místopředseda Energetického regulačního úřadu Vladimír Outrata nebo bývalý poradce ministra průmyslu Vladimír Vlk. Vitásková už začala kritizovat některé členy rady i to, že prý mají slabý mandát, který je závislý na vůli politiků. "Kdybych takový mandát měla mít já, tak by mě odvolali 10x denně," řekla v rozhovoru pro HN.