USTANOVENÍ OPATROVNÍKA

Odůvodněni:
 

Usnesením ze dne 17.8.2015 policejní orgán  Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, expozitura Hradec Králové zahájil pod č.j, OKFK-1762-59/TC-201525230a trestní stíhání obviněné lng. Aleny Vitáskové pro přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odstavec 1, 2 písmeno b) trestního zákoníku a zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odstavec 1 písmeno a), odstavec 2 písmeno a), f) trestního zákoníku. Těchto trestných činů se měla dopustit obviněná tím, že jako předsedkyně Energetického regulačního úřadu se sídlem Masarykovo náměŠtí 5, 586 01 Jihlava, lČ 70894451, (dále jen ERÚ]), aěkoliv věděla, že je povinna podle § 14 odst, 1 zákona é.219/2OOOSb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších novel, spravovat a opatrovat cizí majetek a dále vědoma si skutečnosti, že JUDr. Renata Vesecká, Ph.D., nar. ..., nesplňuje ani částečně zákonem stanovenou podmínku pro výkon funkce místopředsedkyně ERÚ, konkrétně zákonem uloženou povinnost mít nejméně 7 let praxe v oboru energetiky, z toho 3 roky v řídící nebo vedoucí funkci podle § 17b odst.4 písm, c) zákona č.458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně něktených zákonů, v platném znění (dále jen energetického zákona), ve znění pozdějších novel, přesto jako jediná oprávněná úřední osoba ve smyslu ustanovení § 127 odst, 1 písm. d) trestního zákoníku, nejprve úmyslně svým Rozhodnutím č. 3/2014 předsedkyně ERÚ pod č.j.: 09948-212014-ERU ze dne 3.11.2014 úěelově vytvořila k 4,11.2014 nové systémizované místo místopředsedkyně Energetického regulačního úřadu a dne 4,11.2014 úmyslně, neoprávněně a zcela v rozporu s ustanovením § 17b odst, 3 energetického zákona v návaznosti na ustanovení § 17b odst. 4 písm. c) energetického záKona jmenovala JUDr, Renatu Veseckou, Ph.D. na toto nově zřízené systemízované místo místopředsedkyně ERU, Tímto svým jednáním v období od 4,11.2014 do 4.6.2015 úmyslně opaťřila JUDr, Renátě Vesecké, Ph.D., neoprávněný značný prospěch v celkové výši nejméně 788.013,- Kč, kdy tyto finanční prostředky obdržela JUDr. Renata Vesecká postupně ve svém plátu za funkci místopředsedkyně ERÚ, a dále tímto svým jednánim způsobila v daném období škodu České republice Energetickému regulačnímu úřadu ve výŠi nejméně 1.056.033,-Kč spočívající v platu vypláceném .JUDr. Renatě Vesecké i s povinnými odvody zaměstnavatele za zaměstnance.

Obviněná lng. Alena Vitásková je do dnešního dne stále předsedkyní Energetického regulačního úřadu. Podle § 17b energetického zákona předseda Energetického regulaČního úřadu řídí Energetický regulační úřad, jedná jménem Energetického regulaěního Úřadu navenek a rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím ,Energetického regulačního úřadu v prvním stupni. Ve věci by tak lng. Alena Vitásková vystupovala v roli obviněné a současně jako zástupce poškozeného Energetíckého regulačního úřadu, což je dle § 44 odstavec 1 trestního řádu vyloučeno, neboť oprávnění poškozeného nemůžé vykonávat ten, kdo je v trestním řízení stíhán jako spoluobviněný (a tím spíše jako jediný obviněný). Podle § 45 odstavec 2 trestního řádu v případech, v nichž zákonný zástupce nemůže vykonávat svá práva v rámci trestního řízení a je nebezpečí z prodlení, v přípravném řízení státnízástupce ustanoví k výkonu těchto práv opatrovníka.

Vzhledem k tomu, Že Energetický regulační úřad je ústředním orgánem státní správy bez nadřízeného státního orgánu. ktený by případně mohl převzít výkon práv poškozeného, nezbývá, než ve věcí ustanovit opatrovníka. S ohledem ná všechny okolnosti kauzy se jeví jako nejvhodnějšívybrat opatrovníka z řad advokátů, aby byla dána záruka, že opatrovník nebude ve věci podjatý a s péčí řádného hosp'odáře bude hájit zájmy poškozeného před orgány činnými v trestním řízení, a to ku prospěchu Energetického regulačního úřadu,

S ohledem na zachování objektívíty bylo analogickou aplikací § 39 odstavec 2, 3 trestního řádu dotazem na trestní kancelář Okresního soudu v Jihlavě zjištěno jméno advokátky, která je aktuálně v pořadí v rámci pořadníku advokátů vedeného pro účely ustanovení obhájce. Touto advokátkou je JUDr. Alena Prchalová, PhD., která tedy byla ustanovena jako opatrovník Energetického regulačního úřadu pro účely tohoto trestního řízení.

Po u č e n Í: Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, kterou je možno podat nejpozději do tří dnů od jeho oznámení u Okresního státního zastupiielství v Jihlavě. Stížnost nemá odkladný účinek (§ 141 odstavec 4 trestního řádu ve spojení s § 45 odstavec 2 trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Krajské státní zastupitelství v Brně - pobočka v Jihlavě.

V Jihlavě dne 15. října 2015

Okresní státní zástupce Mgr, Kamil Špelda, v.r.


Okresní státní zastupitelství v Jihlavě
Tř. Legionářů 9
586 01 Jihlava

Stížnost proti usnesení o ustanovení opatrovnika, podle § 4§ odst.2 tr.řádu

Energetický regulační úřad, jako ústřední oígán státní správy České republiky obdržel dne 16. října 2015 prostřednictvím Elektronického systérnu datových zpráv usnesení okresního státního zástupce v Jihlavě Mgr. Kamila Špeldy ze dne 15,října 2015 pod sp. zn. ZT 21,5/2015 - 23, kterýrn státní zástupce podle § 45 odst. 2 tr. řádu ustanovil Energetickému regulačnímu úřadu, jako poškozenému v trestní věci obviněné Ing. Aleny Vitáskové opatrovníka pro výkon práv zástupce poškozeného v trestním řízení JUDr. Alenu Prchalovou, PhD., advokátku se sídlem advokátní kanceláře v Jihlavě, Husova 1288/25.
 
Energetický regulační úřad v zákonné lhůtě podává sttížnost proti tomuto Usnesení, kterou odůvodňuje tírn, že:
1. o návrhu obviněné Ing. Aleny Vitáskové na vylouěení státního zástupce z vykonávání úkonů trestního řízení podIe § 3l sdst. l tr. řádu nelze rozhodnout ustanovením opatrovníka Energetickému regulačnímu úřadu, nehledě na to, že o návrhu obviněné lng. Vitáskové na vyloučení státního zástupce z vykonávání úkonů trestniho řlzení není Energetickérnu regulačnimu úřadu nic známo. V tomto směru považujeme usnesení státniho zástupce za zmatečné.
 
Dovolujeme si připomenout, že pakud se skutečně státnií zástupce rozhoduje ve smyslu § 31 odst. l  tr. řádu o svém vyloučeni z vykonávání úkonů v tomto trestním řízení, měl by a priori rozhodnout o této otázce, neboť jinak není oprávněn k jakémukoliv rozhodování v dalé věci.
 
2. v odůvodnění napadeného usnesení státní zástupce mimo jiné uvádi, že se jeví jako nejvhodnější vybrat opatrovníka z řad advokátů, aby byla dána záruka  " žé opatrovník nebude ve věci podjatý a s pečí řádného hospodáře bude hájit zájmy poškozeného ku prospěchu Energetického regulačního úřadu. Vznášíme pochybnosti, zda ustanovený opatrovník, který je advokátem, takovou zárukou vůbec je, když stejný státní zástupce současně tvrdí, že je trestným činem, když předsedkyně Energetického regulaěního uřadu jmenovala do funkce místopředsedy uřadu JUDr. Veseckou, tedy profesí také právníka, jako je ustanovený opatrovnik.
 
Digitálně podepsáno
Jméno: Mgr. Jároslav Hausknecht 
Datum:,19.10.2016   13:00:43
 

  
Krajské státní zastupitelství v Brně – pobočka v Jihlavě
tř. Legionářů 9,
 586 01 Jihlava   
10 KZT 16/2015-7    
 
U s n e s e n í  
 
Státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky v Jihlavě rozhodla dne 23. 11. 2015 v trestní věci obviněné Ing. Aleny Vitáskové, stíhané pro přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku a zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), f) trestního zákoníku, t a k t o :
    
Podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu se stížnost Mgr. Jaroslava Hausknechta, zástupce poškozeného Energetického regulačního úřadu, proti usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Jihlavě ze dne 15. 10. 2015, č. j. ZT 215/2015-23, jímž bylo rozhodnuto dle § 45 odst. 2 trestního řádu (per analogiam) o ustanovení opatrovníka JUDr. Aleny Prchalové, PhD., pro výkon práv poškozenému Energetickému regulačnímu úřadu, z a m í t á, neboť je nedůvodná.   
 
O d ů v o d n ě n í :   
 
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Jihlavě rozhodl dne 15. 10. 2015, pod č. j. ZT 215/2015-23 dle § 45 odst. 2 trestního řádu o ustanovení opatrovníkem poškozenému Energetickému regulačnímu úřadu, pro výkon jeho práv, JUDr. Alenu Prchalovou, PhD., advokátku se sídlem Jihlava, Husova 1288/25.  
 
Usnesení o ustanovení opatrovníka bylo řádně doručeno všem oprávněným osobám. Zmocněný zástupce Energetického regulačního úřadu – Mgr. Hausknecht  si podal v zákonné lhůtě stížnost (usnesení bylo poškozenému doručeno prostřednictvím datové schránky dne 16. 10. 2015, stížnost podána v zákonné lhůtě). Stěžovatel v podané stížnosti namítá, že o návrhu obviněné Ing. Aleny Vitáskové na vyloučení státního zástupce z vykonávání úkonů trestního řízení dle § 31 odst. 1 trestního řádu nelze rozhodnout ustanovením opatrovníka ERÚ, usnesení státního zástupce považuje za zmatečné. Vyjadřuje pochybnosti o tom, zda ustanovený opatrovník, který je advokátem, je zárukou nepodjatosti a bude hájit zájmy ERÚ k jeho prospěchu a s péčí řádného hospodáře. Dále současně odkazuje na ustanovení § 17b odst. 3 energetického zákona, kdy v době nepřítomnosti nebo v době, kdy není funkce obsazena, jedná za předsedkyni místopředseda ERÚ, když tímto výkladově komfortním postupem se státní zástupce vůbec nezabýval. Mimo to namítá, že z postupu státního zástupce je zřejmé, že mu není známo výkladové stanovisko NSZ Brno č. 2/2009 ke sjednocení výkladu zákonů k otázce postupu státního zástupce při ustanovování opatrovníka poškozenému, který je právnickou osobou, když je zcela zřejmé, že se státní zástupce musí v první řadě vypořádat s otázkou, zda ERÚ v případě postavení možného poškozeného v daném trestním řízení vystupuje jako právnická osoba nebo jménem státu. Z výkladu tohoto stanoviska jasně vyplývá, že v případě ustanovení opatrovníka právnické osobě se tak musí stát s jejím souhlasem. V případě advokáta by měl být tento souhlas dán předem, což plyne z ustanovení § 19 zákona č. 85/1996, o advokacii. Stěžovatel dovozuje, že došlo k záměně souhlasu advokáta pro uvedení v seznamu pro obhajobu se souhlasem k ustanovení opatrovníka, a souhlas není explicitně v odůvodnění uveden, ERÚ se důvodně domnívá, že státní zástupce si potřebný souhlas před vydáním usnesení nevyžádal. Dále pak namítá, že státní zástupce v případě, že by vyhodnotil jednání ERÚ jako možného poškozeného, jako jednání právnické osoby, pak se nezbytně musel řídit při ustanovování opatrovníka základními zákonnými podmínkami zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, konkrétně ust. § 486 odst. 2, které jasně definuje, jaké náležitosti musí osoba opatrovníka splňovat, tj. podmínky stanovené pro způsobilost být členem statutárního orgánu. V případě ERÚ se tak jedná o podmínky definované v § 17b odst. 4 energetického zákona. Státní zástupce před vydáním shora uvedeného usnesení nepožadoval po ERÚ vyčíslení případné vzniklé škody, ani ERÚ jako poškozeného v trestním řízení řádně nepoučil o jeho právech a povinnostech. Stěžovatel tak dovodil, že tímto postupem státní zástupce zcela ignoroval možné postavení ERÚ jako poškozeného a tím mu znemožnil uplatnit svá práva.   
 
Krajské státní zastupitelství v Brně, jakožto nadřízené státní zastupitelství dle ustanovení § 11a odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, je příslušné s odkazem na důvody uvedené v ustanovení § 146 odst. 2 písm. b) trestního řádu k rozhodování o podané stížnosti.
  
Krajské státní zastupitelství v Brně – pobočka v Jihlavě přezkoumalo správnost vydaného usnesení s tím, že podané stížnosti nelze přiznat důvodnost, a to ani z pohledu uplatněných námitek.  
 
Ustanovení § 45 odst. 1 trestního řádu stanoví, že (cit): „Je-li poškozená osoba zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo je-li její způsobilost k právním úkonům omezena, vykonává její práva podle tohoto zákona její zákonný zástupce.“ Dle odstavce 2, věty první § 45 trestního řádu se stanoví (cit): „V případech, v nichž zákonný zástupce poškozeného nemůže vykonávat svá práva uvedená v odstavci 1 a je nebezpečí z prodlení, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce ustanoví k výkonu práv poškozenému opatrovníka.“, když dané ustanovení týkající se toliko fyzických osob se na právnické osoby, u nichž konkrétní právní úprava chybí, použije analogicky. Podmínka „nebezpečí z prodlení“ je splněna, neboť v tomto trestním řízení není zajištěno řádné zastoupení poškozeného a účinná ochrana jeho práv, a to při respektování platné úpravy v novém občanském zákoníku i o.s.ř.  Dle § 17 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, je Energetický regulační úřad zřízen jako správní úřad pro výkon regulace v energetice, při výkonu působnosti postupuje Energetický regulační úřad nezávisle, v čele úřadu stojí dle § 17b odst. 1 citovaného zákona předsedkyně Energetického regulačního úřadu – obviněná Ing. Alena Vitásková, která jedná jménem úřadu navenek. Obviněná Ing. Alena Vitásková je tak osobou, která je v daném trestním řízení na jedné straně oprávněna zastupovat poškozeného, na straně druhé je však osobou obviněnou. Tato postavení v jednom řízení jsou neslučitelná, neboť není zajištěna ochrana oprávněných práv a zájmů poškozeného, když poškozený je v podstatě „občanskoprávním odpůrcem“ obviněného. Na tuto skutečnost nemůže mít vliv ani zmocnění jiné osoby ze strany obviněné Ing. Aleny Vitáskové pro dané trestní řízení, ani ta skutečnost, že „v době nepřítomnosti předsedy“ je ve stejném rozsahu zastoupena místopředsedou Energetického regulačního úřadu (jak je poukazováno v podané stížnosti), neboť i za těchto okolností je nadána právy a povinnostmi spojenými s výkonem této funkce a tím kolizi obou postavení v tomto řízení nikterak nesnižuje. V této souvislosti nelze přehlédnout ani mediální výstupy, ani obsahovou stránku různých podání, která jsou jménem Energetického regulačního úřadu činěna a v mnoha obhledech nepřesvědčují o řádné ochraně práv poškozeného – České republiky, zastoupené Energetickým regulačním úřadem. Tento veřejnoprávní vztah (v trestním řízení) nelze spojovat se vztahem ryze soukromé povahy, jímž trestní řízení vedené proti Ing. Aleně Vitáskové bezesporu je. V takovýchto případech je tak povinností orgánů činných v trestním řízení ctít a hájit práva poškozených, a za tímto účelem ustanovit pro výkon práv poškozeného opatrovníka. Tedy podmínka existence kolize v zájmech pro ustanovení opatrovníka poškozenému Energetickému regulačnímu úřadu splněna byla.   
 
Stěžovatel ve svém podání poukazuje na „svoji domněnku“, že dozorový státní zástupce nepostupoval v souladu s výkladovým stanoviskem Nejvyššího státního zastupitelství poř. č. 2/2009 – K otázce postupu státního zástupce při ustanovování opatrovníka poškozenému, který je právnickou osobou v přípravném řízení, když si nevyžádal potřebný souhlas opatrovníka s jeho ustanovením v  trestním řízení. Z obsahu připojeného dozorového spisu bylo zjištěno, že dozorový státní zástupce telefonicky předem ověřil, zda u JUDr. Prchalové, PhD., není dán některý z důvodů rozvedených v § 19 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění, a zajistil souhlas advokátky s tímto procesním postupem. Konkrétní forma souhlasu pak již není nijak upravena, a proto krátký záznam v dozorovém spise postačuje.
    
Obsahem stížnosti je i pochybnost, zda ustanovený opatrovník, který je advokátem, je zárukou nepodjatosti a hájení zájmů poškozeného s péčí řádného hospodáře ve prospěch Energetického regulačního úřadu. Tato pochybnost nemá reálný podklad a je tak zcela nepřípadnou. Opatrovník byl v tomto konkrétním případě ustanoven pro výkon práv poškozeného v daném trestním řízení vedeném proti obviněné Ing. Aleně Vitáskové. Advokát je osobou způsobilou plnohodnotně práva poškozeného Energetického regulačního úřadu vykonávat. Pokud je v podané stížnosti odkazováno na případ JUDr. Vesecké, pak nutno konstatovat, že tento příměr je zcela neadekvátní dané situaci, neboť podmínky způsobilosti opatrovníka nejsou obligatorně zákonem vymezené, navíc takovým způsobem, jako tomu je v případě předsedy či místopředsedy Energetického regulačního úřadu. Pokud je v této souvislosti odkazováno na ustanovení § 486 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pak příslušná ustanovení občanského zákoníku byla při posuzování dané věci zvažována, ale jak již bylo uvedeno shora, nebyla v tomto případě zajištěna v trestním řízení účinná ochrana práv poškozeného, a proto bylo namístě opatrovníka postupem dle § 45 odst. 2 trestního řádu per analogiam ustanovit.  
 
V podané stížnosti je namítáno, že dosud nebylo ze strany orgánů činných v trestním řízení požadováno od Energetického regulačního úřadu vyčíslení škody a poškozený nebyl ani v rámci trestního řízení poučen o svých právech poškozeného, čímž mělo dojít k ignoraci postavení Energetického regulačního úřadu jakožto poškozeného. K tomu třeba připomenout, že není povinností orgánů činných v trestním řízení vycházet při vyčíslení škody toliko z vyjádření poškozeného. Pokud tedy orgány činné v trestním řízení stanoví škodu jiným způsobem odpovídajícím všem zásadám trestního řízení, práva poškozeného to nikterak neomezuje. Poškozený má právo své nároky v průběhu trestního řízení uplatnit, a to nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování (§ 43 odst. 3, § 206 odst. 2 trestního řádu). Lze souhlasit toliko s výhradou ve vztahu k poučení poškozeného v trestním řízení, kdy však policejní orgán tak může učinit do skončení vyšetřování, které dosud ukončeno nebylo. V tomto stádiu řízení tak nelze případnou absenci poučení poškozeného hodnotit jako nezákonnou či poškozující práva poškozeného.   
 
Mimo to je v obsahu podané stížnosti současně dovozováno, že usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Jihlavě je zmatečné, když o návrhu obviněné Ing. Aleny Vitáskové na vyloučení státního zástupce z vykonávání úkonů trestního řízení podle § 31 odst. 1 trestního řádu nelze rozhodnout ustanovením opatrovníka Energetickému regulačnímu úřadu. V daném řízení byla podána námitka podjatosti dozorového státního zástupce, o níž tento v souladu s ustanovením § 30, § 31 trestního řádu sám rozhodl usnesením, které bylo napadeno stížností. Vzhledem k tomu, že dozorový státní zástupce je současně okresním státním zástupcem, tj. vedoucím státního zastupitelství, o stížnosti rozhoduje vedoucí nejblíže vyššího státního zastupitelství, tj. krajský státní zástupce. Irelevantní je i výhrada spočívající v tom, že státní zástupce by měl rozhodnout o této otázce, neboť jinak není oprávněn k jakémukoliv rozhodování v dané věci. O námitce podjatosti již bylo ze strany dozorového státního zástupce řádně usnesením rozhodnuto, byla podána stížnost, která však nemá odkladný účinek a nebrání tak v konání dalších úkonů. Dozorový státní zástupce tak přirozeně činí s plnou odpovědností zvážení důvodů svého vyloučení, včetně důsledků absolutní neúčinnosti důkazů v rámci úkonů provedených. Zásadně tak vydání předmětného usnesení tato skutečnost nebrání.
  
S ohledem na skutečnosti uvedené shora tak bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu o zamítnutí podané stížnosti.  
 
P o u č e n í :  Proti tomuto rozhodnutí není další stížnost přípustná (§ 141 odst. 2 věta druhá trestního řádu).
  
                                                                      V Jihlavě dne 23. listopadu 2015 
Mgr. Lenka Fortelná, v. r.  státní zástupkyně    
Za správnost vyhotovení: Šimánková