STÍŽNOST PROTI SDĚLENÍ OBVINĚNÍ

Proti zahájení trestního stíhání jsem podala v běhu zákonné lhůty písemnou stížnost, kterou v avizované lhůtě odůvodňuji takto:

Obvinění z trestných činů obsažené v Usnesení o zahájení trestního stíhání a následná právní kvalifikace nemůže být správná a tedy dle mého názoru obvinění není důvodné. Stejně tak odůvodnění je naprosto nezákonné, a nelze uzavřít, že je možno učinit závěr o naplnění všech dopadajících procesních trestněprávních norem, a to zejména pokud se jedná o místní příslušnost policejní součásti, jakož i zejména dozorujícího Okresního státního zastupitelství v Jihlavě (dále též OSZ Jihlava).  

V tomto směru hned na samém počátku namítám, že již jen ze samotné skutkové věty, a tam popsaného skutku, je zcela zřejmé, že se nejedná, resp. nemůže jednat o jakoukoli trestnou činnost mojí osoby, a nejde tedy ani o jednočinný různorodý souběh trestných činů, kladených mi za vinu, ale ani o samostatný přečin ani zločin, tím méně zvlášť závažný, avšak především ve smyslu z.č. 141/1961 Sb. zejm. § 18 stran místní příslušnosti nelze dojít k závěru, že bylo vydáno policejním orgánem k tomu povolaným, resp. místně příslušným, a to vč. úkonů dozorujícího OSZ Jihlava.

Je třeba namítnout, že ke jmenovacímu aktu do funkce místopředsedkyně JUDr. Renaty Vesecké, PhD., ať již byla listina formálně nadepsána sídlem Energetického regulačního úřadu  (dále též ERU), kterým je Jihlava, došlo až v Praze, a to, jeho podpisem, jak předsedkyní ERU – Ing. Alenou Vitáskovou, tak i převzetím funkce, podpisem listiny JUDr. Renatou Veseckou, Ph.D. a následným předáním pracoviště, přidělením kanceláře, představením podřízeným, opět v Praze, když i místem výkonu práce měla být Praha. Jednalo se o pracoviště ERU na adrese Partyzánská 7, 170 00 Praha 7.  

Místní příslušnost je zcela stěžejním a primárním kritériem určujícím, které konkrétní orgány činné v trestním řízení jsou příslušné projednávat konkrétní věc. A základním kritériem je místo spáchání trestného činu – forum delicti comissi, a tedy místo, kde byla trestná činnost vykonána, tj. především místo, kde došlo k jednání pachatele, naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, avšak i místo, kde nastal nebo měl nastat následek, (viz; Šámal, P., Král, V., Baxa, J., Púry, F. Trestní řád. Komentář. I. díl. 4. vydání. Praha : C.H. Beck 2002. 1224 s. k § 18 trestního řádu, Musil, J. - Kratochvíl, V - Šámal, P. a kol. : Kurs trestního práva. Trestní právo procesní. 1. Vydání str. 121 – C. Místní příslušnost).  

Tímto místem tedy není a nemůže být sídlo ERU v Jihlavě, ale případně, pakliže by se jednalo v tomto případě o jednání jakkoli trestné, by mohla být toliko Praha 7, neboť v jejím obvodu došlo k faktickému jmenování JUDr. Renaty Vesecké, Ph.D. do funkce místopředsedkyně ERU.      

K tomuto namítám, že v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 TŘ výrok usnesení o zahájení trestního stíhání musí obsahovat popis skutku, ze kterého je osoba obviněna tak, aby nemohl být zaměněn s jiným, dále je třeba přesně označit skutečnosti, které odůvodňují závěr o důvodnosti trestního stíhání, a to konkrétní osoby. Ze skutkové věty a z odůvodnění musí být o počátku zřejmé skutečné naplnění všech znaků konkrétních trestných činů, pro něž je konkrétní pachatel stíhán.  Proto již jen s ohledem na zákonné náležitosti usnesení o zahájení trestního stíhání, je napadané Usnesení nutno shledat za takové, že postrádá podstatné náležitosti stanovené ustanovením § 160 odst. 1 TŘ, a proto musí být zrušeno. 

Konkrétně tímto namítám, že trestný čin dle § 329 TZ v základní skutkové podstatě může spáchat skutečně jenom speciální subjekt.  Tedy úřední osoba, avšak pouze a výhradně při výkonu své úřední pravomoci. Za úřední pravomoc však nelze mít, přijímání do pracovního, ať už se jedná o akt jmenování či podpis pracovní smlouvy. V tomto směru se jedná čistě o vztah pracovněprávní povahy. Tvrzení policejního orgánu o účelovosti zřízení funkce místopředsedkyně pro JUDr. Renatu Veseckou, Ph.D. a úmyslné jednání mojí osoby, však není jak ve skutkové větě, tak ani v odůvodnění Usnesení o zahájení trestního stíhání, blíže ozřejměno. 

Třeba trvat na tom, že z.č. 458/2000 Sb. (dále též EZ) v ustanovení § 17b odst. 3 svěřuje předsedovi ERU pravomoc jmenovat místopředsedu resp. místopředsedy ERU, a to v počtu nijak omezeném. Je-li jich jmenováno více, pak musí být určeno pořadí, v němž jsou oprávněni jednat za předsedu ERU, toto oprávnění navíc náleželo výhradně 1. Místopředsedovi ERU, panu RNDr. Ottu Goldovi. Pokud jsem tedy v důsledku svého zákonného oprávnění „dovnitř“ ERU rozhodla o nezbytnosti dalšího místopředsedy, tak nešlo o vytvoření nového místa místopředsedkyně, a již vůbec ne pro konkrétní osobu, za níž policejní orgán označuje JUDr. Renatu Veseckou, Ph.D., navíc aniž by zdůvodnil proč, ale o znovu obsazení místa místopředsedy ERU pro legislativní správně právní činnosti, která pro svou dlouhodobou neobsazenost od 31.3.2012 (po rezignaci Mgr. Antonína Panáka) byla přidělena do kompetence 1. místopředsedovi ERU, panu RNDr. Ottu Goldovi, počínaje 1.9.2013. 1. místopředseda, do jehož kompetence spadalo oddělení ekonomické, IT, personální, prvostupňové řízení ERU, po rezignaci Mgr. Antonína Panáka, a neobsazení takto uvolněného místopředsednického  postu a po spojení s jeho běžnou agendou náleželo ještě oddělení legislativně správní a právní. Úřad 1. místopředsedy tedy v podstatě kolaboval pod tisícinásobným nárůstem agendy, a to mj. stran fotovoltaických sporů, dohadovací, smírčí agendou, apod..

Byla mnou oslovena Unie státních zástupců jmenovitě předsedkyně JUDr. Bradáčová a Soudcovská unie jmenovitě předseda JUDr. Lichovník za účelem žádosti o pomoc s návrhem, doporučením na odborníky, kteří by odborně posílili kolabující právní úsek úřadu, který se potýkal s obrovským nárůstem speciální právní činnosti, kterou úřad doposud nikdy neřešil. (dopady FVE boomu z let 2009-2010). Nepodařilo se nalézt žádného zájemce. 

Jmenováním a přijetím funkce dne 4.11.2014 v Praze 7 došlo k vytvoření pracovního vztahu mezi ERU a JUDr. Renatou Veseckou, Ph.D., která bez dalšího a též dle jejího výslovného a písemného prohlášení splňovala veškeré předpoklady na funkci místopředsedkyně ERU kladeného na ní EZ v ustanovení § 17b odst. 4. Tyto skutečnosti vyplývají z personálního osobního spisu, a tyto podklady připravovalo personální oddělení ERU, před faktickým jmenováním JUDr. Renaty Vesecké, Ph.D. do funkce místopředsedkyně.    

Je to právě vztah pracovního práva dle z.č. 262/2006 Sb. (dále též ZP), který zakládá a mění a ruší vztahy na pracovněprávním úseku mezi dvěma konkrétními subjekty, tedy ERU, zastoupeným mnou jako předsedkyní a JUDr. Renatou Veseckou, Ph.D., a který nevystupuje v rámci pravomoci úřední osoby, tedy jaksi vně vůči ostatním subjektům, jimž je ERU jako statní úřad určen, tedy za účelem výkonu jejich subjektivních práv a povinností. 

V tomto směru lze odkázat na následující rozhodnutí (NS 21 Cdo 1912/2001, R 73/2003) I. V případech, kde zákoník práce předpokládá vznik pracovního poměru jmenováním (§ 27 odst. 4 a 5 zákoníku práce641), nelze pracovní poměr založit smlouvou, a naopak jmenováním nelze založit pracovní poměr jinde, než kde založení pracovního poměru tímto způsobem zákoník práce stanoví; smlouva označená jako „pracovní“ uzavřená se zaměstnancem, který je v okruhu jmenovaných zaměstnanců, není platným právním úkonem. II. O jmenování zaměstnance do funkce jde nejen tehdy, jestliže zaměstnavatel svůj projev vůle takto výslovně označí. Pro posouzení, zda došlo ke jmenování zaměstnance do funkce, jež je jmenováním obsazována (§ 27 odst. 4 a 5 zákoníku práce642), je rozhodující, zda lze dovodit vůli zaměstnavatele zaměstnance do funkce jmenovat a vůli zaměstnance se jmenováním souhlasit, jež obě se střetly v konkrétním čase. (viz;  Komentář k ZP    Nakladatel: Wolters Kluwer, a. s., Místo vydání: Praha, Datum vydání: 2013, Počet stran: 800, ISBN: 978-80-7478-033-2, Autoři: Margerita VYSOKAJOVÁ, Bohuslav KAHLE, Nataša RANDLOVÁ, Petr HŮRKA a Jiří DOLEŽÍLEK, Právní stav v ASPI k: 01. 04. 2013)

Tvrzení policejního orgánu ve skutkové větě výroku o zahájení trestního stíhání, že JUDr. Renata Vesecká, Ph.D. nesplňuje podmínku EZ v § 17b odst. 4 písm. c) mít nejméně 7 let praxe v oboru energetiky, z toho alespoň 3 roky v řídicí nebo vedoucí funkci, není nijak v odůvodnění usnesení o zahájení trestního osvědčeno, ani žádnou dedukcí logicko-právní k tomuto závěru nelze dojít a ani se nejedná o notorietu. Přesto je to dle výroku skutkové věty Usnesení o zahájení trestního stíhání stěžejní součást mého údajně náležitě zaviněného úmyslného jednání poškodit majetek a zájem České republiky (Dále též ČR či stát) a zapříčinit státu tímto úmyslným jednání vznik škody ve vyplacení hrubé mzdy JUDr. Renatě Vesecké, Ph.D. a jí opatření značného prospěchu, a to v podobě její osobou obdrženého platu. Odůvodnění resp. důvodnost naplnění těchto zásadních součástí příčinné souvislosti mého náležitě, zaviněného jednání a následku v podobě, ať již vzniku škody či opatření prospěchu, však nelze opětovně z napadeného Usnesení o zahájení trestního stíhání dohledat, a to i přes vyvinutí sebevětšího úsilí. Stejně tak jako jednání v rozporu s právním předpisem při výkonu úřední pravomoci.   

Nelze přehlédnout, že JUDr. Renata Vesecká, Ph.D. byla před jejím přijetím jmenování do funkce místopředsedkyně ERU členkou České advokátní komory, tedy podnikatelem tzv. svobodného povolání, před tím 5 let Nejvyšší státní zástupkyní a před tím státní zástupkyní, ať již Okresního či Krajského státního zastupitelství, či dokonce jejich vedoucí. Z pohledu zájmu ERU, se podařilo v osobě JUDr. Renaty Vesecké, Ph.D. získat špičkového odborníka v oboru práva s letitou první praxí napříč platným právním pořádkem, která měla přispět k odlehčení 1. místopředsedovi ERU a ke zkvalitnění práce ERU jako celku. Navíc třeba podtrhnout, že pojem praxe dle § 17b odst. 4 písm. c), není EZ, nijak definován, a bylo tedy na místě, jej vykládat úplně a správně zejména ve vztahu k obsazované funkci, která měla v podstatě ryze právní charakter, když tento výklad náležel výhradně do kompetence mé osoby jako předsedkyně. Lze mít dokonce i za to, že opuštěním advokacie mohla ztratit JUDr. Renata Vesecká, Ph.D. na příjmu z tohoto povolání více, než je neoprávněný značný prospěch, k němuž jsem jí údajně měla úmyslně dopomoci.

V tomto směru třeba namítnout, že v souvislosti se jmenováním do funkce místopředsedkyně ERU, tedy vztahu ryze v pracovněprávní oblasti vyplývá i konkrétní náplň práce, pracovní činnost, plnění pracovních úkolů, leč které jsou podřízeny rozhodně kontrole, avšak nikoliv Orgánů činných v trestním řízení, ať již OSZ Jihlava či PČR ÚOKFK SKPV expozitura Hradec Králové, či jiných, a ale především přímé nadřízené, tedy předsedkyně ERU, mně či snad případně Nejvyššímu kontrolnímu úřadu ČR.  Pakliže by za dobu od 4.11. 2014 do 4.6.2015 bylo shledáno pochybení v plnění pracovních úkolů, zejména mnou, nebo by byly nějaké podněty zvenčí vůči pracovní morálce, plnění úkolů či chování JUDr. Renaty Vesecké, Ph.D. jako místopředsedkyně ERU, tak bych byla povinna postupovat zejména v souladu se ZP, případně jinými právními předpisy. Avšak nic takového se nestalo. Místopředsedkyně JUDr. Renata Vesecká, Ph.D. plnila své přidělené pracovní úkoly, tedy odváděla svoji práci, vymezenou svojí náplní, a za tuto pobírala odměnu ve formě platu, který jí dle zákona náležel. Je totiž logickým vyústěním pracovní činnosti zaměstnance, že mu je za odvedenou práci poskytnut plat. 

Objektivně totiž nelze dojít k naprosto nepodloženému závěru, který tvrdí policejní orgán ve skutkové větě Usnesení o zahájení trestního stíhání, že státu měla vzniknout škoda, a to jmenováním JUDr. Renaty Vesecké, Ph.D. do pracovního poměru místopředsedkyně ERU, a to osobou k tomuto výhradně povolanou, tedy mnou a vyplacením platu ve formě hrubé mzdy za práci kterou odvedla, jako řádný zaměstnanec ERU, čímž samým jsem jí nemohla opatřit značný prospěch ve formě čistého měsíčního příjmu za období od 4.11.2014 do 4.6.2015, kdy byla místopředsedkyní ERU, neboť jako zaměstnanec řádně pracovala a měla na měsíční plat ze zákona nárok.       

 To, jakým způsobem uchopil policejní orgán moje obvinění pro v podstatě neexistující a neprokázaný skutek, když v tomto směru nemůže stačit pouhé osvědčení směřující k podezření, nelze-li navíc z celku Usnesení o zahájení trestního stíhání bez dalšího dospět k oprávněnosti takového postupu, neboť nebyla a nemohla takto být naplněna objektivní stránka ani jednoho z trestných činů, stejně tak nelze dohledat naplnění úmyslné formy zavinění směřující k následku či pohnutce v jakékoli části mého aktivního jednání v souvislosti se jmenováním JUDr. Renaty Vesecké, Ph.D. do funkce místopředsedkyně ERU, současně jsem nebyla a nemohla být v rovině pracovněprávní speciálním subjektem –úřední osobou, jenž jediný se může dopustit mj. trestného činu dle skutkové podstaty § 329 TZ a již vůbec nelze dohledat ani vznik škody, ani značný neoprávněný prospěch JUDr. Renaty Vesecké, Ph.D. natož kauzální nexus mezi mým k tomuto směřujícím úmyslně zaviněným jednáním. Byť by bylo lze se domnívat, že v určitém směru by přečin dle § 220 odst. 1, 2 písm. b) TZ měl podléhat konsumpci trestného činu dle § 329 odst. 1 písm. a), 2 písm. a), f) TZ, tak ze stejných důvodů stran nemožnosti vzniku škody a jejího způsobení státu při vznesení námitek k této části Usnesení zahájení trestního stíhání proti mojí osobě, toto platí i vůči tomuto přečinu, za předpokladu, že by konsumpce nenastala. A stejně tak po subjektivní stránce jsem nijak zaviněně nechybovala, natož jsem ani úmyslně neporušila žádnou povinnost uloženou mi podle zákona při opatrování a správě majetku státu.  

Toto zcela absurdní a nezákonné obvinění předsedkyně ERU může být vedeno jen motivem ochromit nezávislý úřad, kterým ERU beze sporu je. Z Usnesení o zahájení trestního stíhání je zřejmá snaha o skutkové vytvoření zdánlivých podmínek pro aplikaci resp. subsumpci mého jednání pod konkrétní trestné činy, která však není ani odůvodněním, natož citovanými důkazy, ve vztahu k mojí osobě řádně a nezaměnitelně podložena. Z provedeného odůvodnění pak není naprosto zřejmé, jak a z jakých důkazních prostředků dospěl policejní orgán k závěru, že se stal konkrétní skutek, že má všechny znaky označených trestných činů, pro něž jsem stíhána a že jsem skutečně v náležité formě subjektivního zavinění spáchala jakoukoli trestnou činnost tak, jak je ve skutkové větě Usnesení o zahájení trestního stíhání uvozena.    

Jsem přesvědčena, že z popisu předmětného skutku rozhodně nevyplývá naplnění všech zákonných znaků stíhaných trestných činů, pro které jsem jako obviněná trestně stíhána, resp. právní a skutková věta dle mého názoru současně ani neumožňují subsumpci pod skutkové podstaty konkrétních trestných činů, tedy dle ustanovení dle § 220 odst. 1, 2 písm. b) TZ měl podléhat konsumpci trestného činu dle § 329 odst. 1 písm. a), 2 písm. a), f) TZ.

V odůvodnění na výrok navazujícím jsou rozsáhlé nejasnosti, jak stran objektivní, tak současně i stran subjektivní stránky, resp. konkrétního vědomí a srozumění mě jako obviněného pachatele ve vztahu k předmětnému skutku. Není zřejmé a nebylo nijak osvětleno, zda konkrétní vůle a jasné vědomí mě jako obviněné, ve vztahu k příčinnému následku konkrétního jednání, bylo od samého počátku vedeno úmyslem, srozuměním či vědomím jednat jako úřední osoba v rozporu se právním předpisem či poškodit stát či někomu opatřit neoprávněný značný prospěch, natož jakou zákonnou povinnost jsem při správě a opatrování cizího majetku porušit a zapříčinit vznik škody. V čem má spočívat společenská škodlivost mého jednání ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 TZ, tedy naplnění principu ultima racio policejní orgán opětovně v odůvodnění Usnesení smysluplně nevysvětluje.  

Citace zákonných norem uvozujících konkrétní skutkové podstaty jejich mechanickým přepisem bez bližší konkretizace a vysvětlení nemůže být odůvodňujícím prvkem takto závažného obvinění mé osoby.   Dovoluji si jen analogicky poukázat na skutečnost, byť po mém soudu jsem v ničem naprosto nepochybila, natož úmyslně, že dle § 21a z.č. 200/1990 Sb. (Přestupky proti předpisům, kterými se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí)  (1) Přestupku se dopustí ten, kdo poruší povinnost stanovenou pro výkon některých funkcí zákonem č. 451/1991 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, uveřejněného v částce 116/1992 Sb., a zákonem České národní rady č. 279/1992 Sb. tím, že  a) v úmyslu dosáhnout přijetí do takové funkce nebo v ní setrvat uvede nesprávný nebo neúplný údaj, nebo požadovaný údaj zatají,  b) nevyžádá předložení dokladů o splnění předpokladů pro výkon takové funkce,  c) neučiní stanovená opatření, ačkoli ví, že osoba, která zastává takovou funkci, nesplňuje předpoklady pro její výkon.  

Tedy nepředloží-li nějaký subjekt pracovněprávního vztahu jako zaměstnanec své negativní lustrační osvědčení, když lze mít za to, že ERU spadá pod definici úřadů vymezených zákonem č. 451/1991 Sb., a jinak by splňoval veškeré požadavky, může se dopustit přestupku, viz shora a naopak osoba na straně zaměstnavatele přestupku opět viz shora. Zatímco v tomto případě, když ani nebylo doloženo, že by JUDr. Renata Vesecká, Ph.D. nesplňovala, byť jen část zákonem vyžadované praxe se má jednat o trestný čin.  Byť jak shora uvedeno, dle mého názoru může jít maximálně o pracovně právní věc, avšak nutno nutně nikoliv již spor.   

Zejména i s ohledem na ustanovení § 134 odst. 1 písm. d), 2 TŘ, dobu od zahájení úkonů trestního řízení v této věci,  a též i s odkazem na násl. judikaturu Ústavního soudu ČR  (dále též ÚS ČR),  zejm. nálezy I. ÚS 661/05 a III.ÚS 554/03 je třeba dojít k závěru, že odůvodnění napadaného Usnesení o zahájení trestního stíhání mé osoby není zákonné. Kdy i ve shodě s naposledy citovaným nálezem ÚS ČR je třeba dojít k závěru, že napadaným Usnesením došlo k materiálnímu (obsahovému) a na první pohled zcela zřejmému odepření spravedlnosti (denegatio iustitiae) nalézajícího výrazu v naprosto (prima facie) nedostatečném odůvodnění rozhodnutí, neboť i v tomto případě jsou rozhodovací důvody v napadaném Usnesení o zahájení trestního stíhání konstruovány obecným a povšechným způsobem. Jinými slovy z odůvodnění není naprosto patrné, jak policejní orgán dospěl ke svému skutkovému a právnímu závěru a mému obvinění.    
 
S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti, žádám, aby věcně a místně příslušné státní zastupitelství po přezkoumání spisového materiálu, přehodnotilo celou záležitost, vyhovělo této stížnosti a rozhodlo o zrušení trestního stíhání vůči mé osobě jako obviněné, neboť je nezákonné, neopodstatněné a nedůvodné, když se napadané Usnesení o zahájení trestního stíhání mojí osoby jeví být jako celek navíc nepřezkoumatelné s ohledem na provedené odůvodnění.  
 
V …………..dne………2015                                                                           Ing. Alena Vitásková, v.r. 

Okresní státní zastupitelství v Jihlavě Tř. Legionářů 9,  586 01  Jihlava tel.: 567 573 651,  fax: 567 573 677 elektronická podatelna: podatelna@ksz.brn.justice.cz e-mail: posta@osz.jia.justice.cz ds   qzuah9m 
 
ZT 215/2015 - 35  
 
U S N E S E N Í  
 
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Jihlavě rozhodl dne 5. 11. 2015 v  trestní věci obviněné Ing. Aleny Vitáskové, nar. 11. 12. 1956, bytem Čapkova č. 1931/1, Hlučín stíhané pro přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odstavec 1, 2 písmeno b) trestního zákoníku a zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odstavec 1 písmeno a), odstavec 2 písmeno a), f) trestního zákoníku,
 
t a k t o :
 
Podle § 148 odstavec 1 písmeno c) trestního řádu  s e  stížnost obviněné Ing. Aleny Vitáskové, nar. 11. 12. 1956, proti usnesení policejního orgánu Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, expozitura Hradec Králové ze dne 17.8.2015 č.j. OKFK-1762-59/TČ-2015-252300, jímž bylo podle § 160 odstavec 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání obviněné Ing. Aleny Vitáskové pro přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odstavec 1, 2 písmeno b) trestního zákoníku a zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odstavec 1 písmeno a), odstavec 2 písmeno a), f) trestního zákoníku, kterého se měla dopustit tím, že jako předsedkyně Energetického regulačního úřadu se sídlem Masarykovo náměstí 5, 586 01 Jihlava, IČ 70894451, (dále jen ERÚ), ačkoliv věděla, že je povinna podle § 14 odst. 1 zákona č. 219/2000Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších novel, spravovat a opatrovat cizí majetek a dále vědoma si skutečnosti, že JUDr. Renata Vesecká, Ph.D., nar. 27. 3. 1960, nesplňuje ani částečně zákonem stanovenou podmínku pro výkon funkce místopředsedkyně ERÚ, konkrétně zákonem uloženou povinnost mít nejméně 7 let praxe v oboru energetiky, z toho 3 roky v řídící nebo vedoucí funkci podle § 17b odst. 4 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen energetického zákona), ve znění pozdějších novel, přesto jako jediná oprávněná úřední osoba ve smyslu ustanovení § 127 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku, nejprve úmyslně svým Rozhodnutím č. 3/2014 předsedkyně ERÚ pod č.j.: 09948-2/2014-ERÚ ze dne 3.11.2014 účelově vytvořila k 4.11.2014 nové systemizované místo místopředsedkyně Energetického regulačního úřadu a dne 4.11.2014 úmyslně, neoprávněně a zcela v rozporu s ustanovením § 17b odst. 3 energetického zákona v návaznosti na ustanovení § 17b odst. 4 písm. c) energetického zákona jmenovala JUDr. Renatu Veseckou, Ph.D. na toto nově zřízené systemizované místo místopředsedkyně ERÚ, kdy svým jednáním v období od 4.11.2014 do 4.6.2015 úmyslně opatřila JUDr. Renatě Vesecké, Ph.D., neoprávněný značný  prospěch v celkové výši nejméně 788.013,- Kč, kdy tyto finanční prostředky obdržela JUDr. Renata Vesecká postupně ve svém platu za funkci místopředsedkyně ERÚ, a dále tímto svým jednáním způsobila v daném období škodu České republice – Energetickému regulačnímu úřadu ve výši nejméně 1.056.033,- Kč spočívající v platu vypláceném JUDr. Renatě Vesecké i s povinnými odvody zaměstnavatele za zaměstnance,  z a m í t á, neboť není důvodná.  
 
O d ů v o d n ě n í : 
 
Usnesením ze dne 17.8.2015 policejní orgán Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, expozitura Hradec Králové zahájil pod č.j. OKFK-1762-59/TČ-2015252300 trestní stíhání obviněné Ing. Aleny Vitáskové pro přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odstavec 1, 2 písmeno b) trestního zákoníku a zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odstavec 1 písmeno a), odstavec 2 písmeno a), f) trestního zákoníku, kterých se měla dopustit shora uvedeným jednáním.  
 
Proti uvedenému usnesení obviněná Ing. Alena Vitásková podala v zákonné lhůtě stížnost, která byla následně odůvodněna. Součástí stížnosti je námitka, že ke jmenovacímu aktu do funkce místopředsedkyně došlo až v Praze, kdy místo výkonu práce měla být Praha. Místní příslušnost je určována místem spáchání trestného činu, tedy místo, kdy byla trestná činnost vykonána, tj. místo, kde došlo k jednání pachatele, avšak i místo, kde nastal nebo měl nastat následek. Dále obviněná namítá, že trestný čin podle § 329 trestního zákoníku může spáchat jen speciální subjekt, tedy úřední osoba pouze a výhradně při výkonu své úřední pravomoci. Za úřední pravomoc však nelze mít přijímání do pracovního poměru, ať už se jedná o akt jmenování či podpis pracovní smlouvy. Proces jmenování místopředsedkyně nelze považovat za autoritativní rozhodování o právech a povinnostech jiných osob, neboť nezbytnou podmínkou k tomuto aktu je souhlas osoby, která má být jmenována. Tato osoba je při svém rozhodování o souhlasu ve zcela rovnoprávném postavení s osobou, která ji jmenuje, a obsah rozhodnutí tak závisí na její vůli. Dále je poukazuje na to, že § 17b odstavec 3 energetického zákona svěřuje předsedovi ERÚ pravomoc jmenovat místopředsedu, resp. místopředsedy v počtu nijak neomezeném. Pokud tedy obviněná rozhodla o nezbytnosti dalšího místopředsedy, nešlo o vytvoření nového místa, ale o znovuobsazení místa místopředsedy ERU pro legislativní správněprávní činnosti, která po rezignaci Mgr. Antonína Panáka byla přidělena do kompetence 1. místopředsedovi. V této souvislosti byli osloveni zástupci Unie státních zástupců a Soudcovské unie s žádostí o doporučení odborníků, kteří by odborně posílili kolabující právní úsek úřadu. Jmenováním a přijetím funkce došlo k vytvoření pracovního vztahu mezi ERÚ a JUDr. Veseckou, která bez dalšího a též dle jejího výslovného a písemného prohlášení splňovala veškeré předpoklady na funkci místopředsedkyně ERÚ. Navíc pojem praxe podle § 17b odstavec 4 písmeno c) energetického zákona není nijak definován, a bylo tedy na místě jej vykládat úplně a správně zejména ve vztahu k obsazované funkci, která měla v podstatě ryze právní charakter. Zákonodárce užil nejasný, vágní a velmi široký pojem „praxe v oboru energetiky“, který není nikde blíže definován. V tomto případě by bylo třeba využít výklad ústavně konformní před výkladem ústavně nekonformním. V oblasti veřejného práva se uplatňuje pravidlo in dubio pro libertate (v pochybnostech ve prospěch svobody). Jde o strukturální princip liberálně demokratického státu vyjadřující prioritu jednotlivce a jeho svobody před státem. Tento princip výkladu zmírňuje mocenské postavení státu vůči adresátům právních norem. JUDr. Vesecká navíc při svém přijetí do funkce místopředsedkyně uvedla, že se při své činnosti na pozici státní zástupkyně a ve své advokátní praxi zabývala problematikou související s činností a fungováním subjektů působících v oblasti energetiky. Rovněž nelze dospět k závěru, že státu měla vzniknout škoda vyplacením platu ve formě hrubé mzdy za práci, kterou odvedla jako řádný zaměstnanec ERÚ, a současně nemohl být opatřen značný prospěch ve formě čistého měsíčného příjmu, neboť jako zaměstnanec řádně pracovala a měla na měsíční plat ze zákona nárok. Je třeba odmítnout blíže neodůvodněnou poznámku policejního orgánu, že jmenování JUDr. Vesecké je třeba posuzovat jako nicotný právní úkon, neboť neexistuje žádné zákonné ustanovení, které by s absencí podmínky uvedené v ustanovení § 17b odstavec 4 písmeno b) energetického zákona spojovalo neúčinnost jmenování. Zákon ve specifických případech konstruuje zánik funkce předsedy či místopředsedy, pokud dojde ke změně některých podmínek požadovaných pro výkon těchto funkcí. Závěrem je poukazováno na absenci společenské škodlivosti a princip ultima ratio, neboť v úvahu přichází odpovědnost obviněné z výkonu své funkce předsedkyně vůči prezidentu republiky.  
 
Po přezkoumání stížnosti je nutno především konstatovat, že stížnost byla podána oprávněnou osobou, ve lhůtě stanovené zákonem a příslušnému orgánu. Z podnětu této stížnosti tedy státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Jihlavě přezkoumal na podkladě úplného spisového materiálu ve smyslu ustanovení § 147 odstavec 1 písmeno a), b) trestního řádu správnost všech výroků napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo, a shledal, že stížnost není důvodná. Ve výrokové části napadeného usnesení policejní orgán dostatečným způsobem popsal skutkový děj a rozhodnutí je dostatečným způsobem odůvodněno. V postupu policejního orgánu nebylo zjištěno žádné pochybení a rozhodnutí o zahájení trestního stíhání je plně důvodné.  
 
K námitkám obviněné je třeba v prvé řadě konstatovat, že jednání, které je obviněné kladeno za vinu, nespočívá pouze v samotném aktu jmenování JUDr. Vesecké na pozici místopředsedkyně Energetického regulačního úřadu. Z popisu skutku je zřejmé, že součástí jednání je i účelové vytvoření místa místopředsedkyně, k čemuž došlo rozhodnutím č. 3/2014 pod č.j. 09948-2/2014-ERÚ, které bylo vydáno v Jihlavě. Za vinu je obviněné kladen i následek v podobě opatření neoprávněnému prospěchu, kdy k tomuto následku docházelo v období 4.11.2014 do 4.6.2015. Po tuto dobu byl udržován protiprávní stav a následek spočívající ve výplatě platu a povinných odvodů vznikal k tíži Energetického regulačního úřadu se sídlem v Jihlavě. Na základě těchto dvou skutečností lze bez pochyby dovodit, že místem spáchání bylo i město Jihlava, což zakládá místní příslušnost zdejších orgánů činných v trestním řízení.  
 
Nelze souhlasit s argumentací obviněné, že jmenování JUDr. Vesecké do funkce místopředsedkyně je aktem soukromoprávním. Předseda Energetického regulačního úřadu je orgánem moci výkonné, i na jeho počínání se beze zbytku vztahuje striktní požadavek uplatňování státní moci jen v případech stanovených zákonem a v jeho mezích (čl. 2 odstavec 2 Listiny základních práv a svobod, resp. čl. 2 odstavec 3 Ústavy). Předseda při jmenování místopředsedů realizuje úvahu svěřenou mu zákonem, která musí zůstat v zákonných mezích. Je vázán co do počtu a obsahu zákonných podmínek, stejně tak není oprávněn od některé ze zákonných podmínek odhlédnout a jmenovat kandidáta, který by některou z uvedených podmínek nesplňoval. Nesplnění podmínky potřebné praxe pak nelze odstranit výkladem, když žádným z obecně akceptovaných výkladových pravidel nelze dovodit, že by JUDr. Vesecká splňovala podmínku uvedenou v § 17b odstavec 4 písmeno b) energetického zákona, a to z prostého důvodu – potřebnou praxi v oboru energetiky neměla, jak vyplývá mj. i ze zprávy Nejvyššího státního zastupitelství v Brně. Rovněž poukaz na zásadu in dubio pro libertate není relevantní, neboť tuto zásadu je potřeba interpretovat ve vztahu k občanovi a ochraně jeho práv, v žádném případě tuto zásadu nelze aplikovat k zákonným omezením výkonu veřejné moci. Dále je třeba poukázat na skutečnost, že i když aktem jmenování byl založen pracovněprávní vztah, tento akt má další následky nad rámec čistě zaměstnaneckého vztahu. Zejména aktem jmenování je na nově jmenovanou místopředsedkyni delegována celá řada oprávnění vyplývajících z energetického zákona, tedy tímto aktem je založeno oprávnění jmenované jednat a rozhodovat jménem jednoho z ústředních orgánů státní správy.   
 
Ve vztahu ke vzniku následku v podobě získání neoprávněného prospěchu, resp. vzniku škody je třeba vycházet z předcházejících úvah. Obviněná shora uvedeným jednáním úmyslně porušila zákon a do funkce místopředsedkyně jmenovala osobu, která nesplňovala zákonné předpoklady pro výkon této funkce. Právní teorie s takovými nejzávažnějšími vadami správních aktů pojí tzv. nicotnost správních aktů, tedy situaci, kdy akt pro své zásadní vady vůbec nemůže zakládat předpokládané právní vztahy. Na takový akt je třeba pohlížet jako by k němu vůbec nedošlo, a to od samého počátku. V daném případě měl správní akt jmenování místopředsedkyně založit její pravomoc a svěřit jí oprávnění předpokládaná energetickým zákonem. Pokud jde však o akt nicotný, nemohl JUDr. Vesecké založit oprávnění jednat jménem Energetického regulačního úřadu a správní akty jsou tak pouze tzv. paakty, tedy zdánlivými právními akty, které vydala osoba bez pravomoci k jejich vydání. Za této situace nelze činnost JUDr. Vesecké na Energetickém regulačním úřadu hodnotit jako prospěšnou, odpovídající vyplacené mzdě, neboť do právního stavu naopak vnesla značnou dávku právní nejistoty.   
 
Rovněž poukazování na trestní právo jako krajní prostředek, ke kterému se má přistupovat pouze v nejzávažnějších případech, nelze akceptovat. Jednání obviněné naplňuje zákonné znaky zločinu ohroženého trestní sazbou tří až deset let, odpovědnost za toto jednání by pak podle obhajoby měla být řešena v rovině odvolání ze strany prezidenta České republiky, případně dle přestupkového zákona. Takový postup by se nemohl však jevit jako dostatečný, odpovídající závažnosti jednání obviněné vystupující jako předsedkyně ústředního orgánu státní správy, která státu způsobila škodu přesahující hranici značné škody.  
 
Z obsahu spisového materiálu je dostatečně odůvodněn závěr, že se popsaného jednání, v němž je spatřována trestná činnost, mohla dopustit právě obviněná. Zda byly naplněny všechny zákonné znaky trestného činu, pro který bylo vůči obviněné zahájeno trestní stíhání, bude předmětem dalšího vyšetřování prováděného policejním orgánem, když budou pečlivě objasňovány všechny okolnosti uvedeného případu svědčící ve prospěch i v neprospěch obviněné. Po řádném zjištění skutkového stavu věci budou pečlivě vyhodnoceny všechny provedené důkazy, bude opětovně posouzena právní kvalifikace a v návaznosti na to bude rozhodnuto o dalším postupu.   
  
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Jihlavě se s rozhodnutím policejního orgánu o zahájení trestního stíhání podle § 160 odstavec 1 trestního řádu ztotožnil a považuje je za odůvodněné a zákonné. V postupu policejního orgánu nebylo shledáno žádné pochybení. S ohledem na tyto skutečnosti nezbylo, než podanou stížnost obviněné jako nedůvodnou zamítnout, tak jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
  
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná (§ 141 odstavec 2 věta druhá trestního řádu).    
 
V Jihlavě dne 5. listopadu 2015  
 
Okresní státní zástupce                                                                                       Mgr. Kamil Špelda, v.r.