SDĚLENÍ OBVINĚNÍ

Ing. Alena Vitásková jako předsedkyně Energetického regulačního úřadu se sídlem Masarykovo náměstí 5, 586 01 Jihlava, IČ 70894451, (dále jen ERÚ), ačkoliv věděla, že je povinna podle § 14 odst. 1 zákona č. 219/2000Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších novel, spravovat a opatrovat cizí majetek - ERÚ a dále vědoma si skutečnosti, že JUDr. Renata Vesecká, Ph.D., nar. 27.3.1960, trvale bytem Kamínky 296/33, 634 00 Brno-Nový Lískovec, nesplňuje ani částečně zákonem stanovenou podmínku pro výkon funkce místopředsedkyně ERÚ, konkrétně zákonem uloženou povinnost mít nejméně 7 let praxe v oboru energetiky, z toho 3 roky v řídící nebo vedoucí funkci podle § 17b odst. 4 písm. c) zákona č. 458/2000Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy venergetických odvětvích a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen energetického zákona), ve znění pozdějších novel, přesto jako jediná oprávněná úřední osoba ve smyslu ustanovení § 127 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku, nejprve úmyslně svým Rozhodnutím č. 3/2014 předsedkyně ERÚ pod č.j.: 09948-2/2014-ERÚ ze dne 3.11.2014 účelově vytvořila k 4.11.2014 nové systemizované místo místopředsedkyně Energetického regulačního úřadu a dne 4.11.2014 úmyslně, neoprávněně a zcela v rozporu s ustanovením § 17b odst. 3 energetického zákona v návaznosti na ustanovení § 17b odst. 4 písm. c) energetického zákona jmenovala JUDr. Renatu Veseckou, Ph.D. na toto nově zřízené systemizované místo místopředsedkyně ERÚ, kdy svým jednáním v období od 4.11.2014 do 4.6.2015 úmyslně opatřila JUDr. Renatě Vesecké, Ph.D., neoprávněný značný prospěch v celkové výši nejméně 788.013,-Kč, kdy tyto finanční prostředky obdržela JUDr. Renata Vesecká postupně ve svém platu za funkci místopředsedkyně ERÚ, a dále tímto svým jednáním způsobila v daném období škodu České republice - Energetickému regulačnímu úřadu ve výši nejméně 1.056.033,-Kč
spočívající v platu vypláceném JUDr. Renatě Vesecké i s povinnými odvody zaměstnavatele za zaměstnance.
 

Odůvodnění

 
Policejní orgán PČR, Útvar odhalování korupce a finanční kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, expozitura Hradec Králové, vedl prověřování v dané věci na základě vlastních poznatků a na základě trestního oznámení Ing. Tomáše Prokeše, kdy v průběhu prověřování provedl zejména následující úkony: podání vysvětlení osob - Ing. Tomáš Prokeš, Ing. Alena Vitásková, JUDr. Renata Vesecká, Ph. D., Mgr. Jaroslav Hausknecht, Ing. Vladimír Kabelka, MBA a RNDr. Otto Gold, dále opatřil příkazy k prohlídkám jiných prostor a pozemků na ERÚ v Jihlavě, na dislokovaném pracovišti ERÚ v Praze a na dislokovaném pracovišti ERÚ v Ostravě, k těmto úkonům nebylo přistoupeno a důkazy byly dobrovolně vydány postupem § 78 trestního řádu, nechal vypracovat znalecký posudek v oboru kybernetiky k zajištěným datům a v rámci dožádání podle § 8 odst. 1 trestního řádu zajistil další potřebné listinné dokumenty.
 
Bylo zjištěno, že usnesením Vlády České republiky ze dne 20. července 2011 č. 587 .o jmenování předsedkyně ERÚ, vláda jmenovala s účinností od 1.8.2011 Ing. Alenu Vitáskovou předsedkyní ERÚ. Předseda Vlády ČR Petr Nečas vyrozuměl dne 21.7.2011 pod č.j.: 11508/11-0VA Ing. Alenu Vitáskovu o jejím jmenování do funkce. Od 1.8.2011 se tak Ing. Alena Vitásková stala úřední osobou, která splňovala podmínky uvedené v § 17b odst. 4 energetického zákona.
 
Dne 4.11.2014 předsedkyně ERÚ Ing. Alena Vitásková jmenovala do funkce místopředsedkyně ERÚ JUDr. Renatu Veseckou, PhD., kdy ve jmenování je uvedeno, že rozhodla dle § 17b odst. 3 energetického zákona, přičemž je tímto ustanovením dána povinnost, že může být jmenován místopředsedou pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro jmenování předsedou ERÚ podle § 17b odst. 4 energetického zákona, přičemž v tomto ustanovení pod písm. c) je uvedeno, že má nejméně 7 let praxe v oboru energetiky, z toho alespoň 3 roky v řídící nebo vedoucí funkci. Tuto podmínku JUDr. Renata Vesecká, Ph.D., nesplňovala o čemž Ing. Alena Vitásková věděla a tímto úmyslně překročila svoji pravomoc a úmyslně porušila energetický zákon. JUDr. Renata Vesecká, Ph.D., předložila do své osobní složky na ERÚ profesní životopis, ze kterého vyplývá, že působila od roku 1984 do roku 2011 na různých úrovních státního zastupitelství v České republice a v období od roku 2011 do 3.11.2014 pracovala jako advokát. JUDr. Renata Vesecká, Ph.D. tedy nikdy nebyla zaměstnána ve společnosti, jejímž předmětem podnikání byla energetika anebo v úřadu zabývajícím se energetikou, tedy její praxe v oboru energetiky byla nulová a nesplňovala ani zčásti zákonem stanovenou podmínku pro jmenování do funkce místopředsedkyně ERÚ. Jmenování JUDr. Renaty Vesecké, Ph.D., je třeba posuzovat jako nicotný právní úkon, který nemohl založit její postavení jako místopředsedkyně ERÚ, tudíž nemůže vystupovat vůči zaměstnancům a třetím osobám, které přicházejí do styku s ERÚ
.
Samotné systemizované místo nové místopředsedkyně ERÚ vzniklo k 4.11.2014 Rozhodnutím č. 3/2014 předsedkyně ERÚ pod č.j.:09948-2/2014-ERÚ ze dne 3.11.2014, přičemž toto systemizované místo před datem 4.11.2014 na ERÚ neexistovalo a bylo zřízeno účelově pro JUDr. Renatu Veseckou, Ph.D. ERÚ spadá pod samostatnou kapitolu státního rozpočtu České republiky a odpovědnost za svěřený majetek má jmenováním
Vládou ČR právě Ing. Alena Vitásková, která vědomě opatrovala nebo spravovala cizí majetek ERÚ v rozporu s ustanovením § 14 odst. 1 zákona Č. 219/2000Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších novel, a úmyslně neoprávněně ustanovila JUDr. Renatu Veseckou Ph.D. na místo bez dostatečného doložení praxe v oboru energetiky, aniž by JUDr. Renata Vesecká Ph.D. splňovala zákonnou povinnou podmínku podle § 17b) odst. 4 písm. c) energetického zákona. Navíc JUDr. Renata Vesecká byla veřejně známou osobou a její působení na různých stupních státních zastupitelství a následně v advokacii bylo všeobecně známé. Ing. Alena Vitásková musela znát zákonem stanovené podmínky uchazeče na místo místopředsedy ERÚ, protože ty samé podmínky platí i pro předsedkyni ERÚ, kterou Ing. Alena Vitásková je.
 
Rozhodnutím předsedkyně ERÚ Ing. Aleny Vitáskové pod č.j.: 05022/2015-ERU ze dne 4.6.2015 byla JUDr. Renata Vesecká, PhD., odvolána z funkce místopředsedkyně ERÚ s účinností od 5.6.2015.
 
Ing. Alena Vitásková úmyslným jednáním opatřila pro JUDr. Renatu Veseckou, Ph.D., neoprávněný prospěch ve výši nejméně 788.013,-Kč, v období od 4.11.2014 do 4.6.2015 za její vyplacený plat.Dále Ing. Alena Vitásková způsobila České republice - Energetickému regulačnímu úřadu v daném období škodu v celkové výši nejméně 1.056.033,-Kč, spočívající v hrubém platu vypláceném JUDr. Renatě Vesecké i s povinnými odvody zaměstnavatele ERú za zaměstnance.
 
Zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) odst. 2 písm. a), f) trestního zákoníku se dopustí úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, opatřila činem uvedeným v odstavci 1 jinému značný prospěch, nebo způsobila takovým činem značnou škodu.
 
Podle § 127 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku, úřední osobou je, mimo jiné, člen orgánu státní správy nebo jiného orgánu veřejné moci, pokud plní úkoly státu nebo společnosti a používá přitom svěřené pravomoci pro plnění těchto úkolů.
 
Podle § 127 odst. 2 trestního zákoníku k trestní odpovědnosti a ochraně úřední osoby se podle jednotlivých ustanovení trestního zákona vyžaduje, aby trestný čin byl spáchán v souvislosti s její pravomocí a odpovědností.
 
Pod znakem "vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím zákonu" je třeba rozumět nejen autoritativní rozhodování o právech a povinnostech jiných osob a subjektů, ale také porušování nebo obcházení konkrétního zákona Č. 458/2000Sb., energetický zákon nebo právní normy na podkladě zákona vydané, kterými je úřední osoba povinna se řídit při plnění úkolů, jež vyplývají z jejího zvláštního postavení a mají zároveň širší společenský dosah. Pachatel je proto za výše uvedený trestný čin odpovědný v případech, jedná-Ii úmyslně v rozporu se zákonem, který vymezuje jeho konkrétní činnost jako tzv. speciálního subjektu - úřední osoby, vybaveného k němu určitou pravomocí, činí-Ii tak se záměrem způsobit jinému škodu anebo opatřit sobě nebo jinému prospěch v podobě neoprávněné materiální, popř. imateriální výhody.
 
Přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku se dopustí ten, kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí značnou škodu.
 
Podle ustanovení § 138 odst. 1 trestního zákoníku škodou značnou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 500.000,- Kč.
 
Podle § 3 odst. 1 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, organizačními složkami státu (dále jen "organizační složka") jsou ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon (§ 51); obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.
Podle § 14 odst. 1 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích majetek musí být využíván účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností, jiným způsobem lze majetek použít nebo s ním naložit pouze za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem nebo tímto zákonem. Organizační složka si počíná tak, aby svým jednáním majetek nepoškozovala a neodůvodněně nesnižovala jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku.
 
Podle § 17 odst. 1 energetického zákona se zřizuje ERÚ jako správní úřad pro výkon regulace v energetice se samostatnou kapitolou státního rozpočtu České republiky.
Podle § 17 odst. 2 energetického zákona je sídlem ERÚ Jihlava.
Podle § 17 odst. 3 energetického zákona při výkonu působnosti postupuje ERÚ nezávisle a řídí se pouze zákony a ostatními právními předpisy. ERÚ nesmí při výkonu své působnosti přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu České republiky, vlády ani od jakéhokoliv jiného orgánu výkonné moci nebo fyzické nebo právnické osoby. ERÚ postupuje tak, aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkonu jeho pravomoci.
Podle § 17b odst. 1 energetického zákona v čele ERÚ je předseda, který
a) řídí ERÚ,
b) jedná jménem ERÚ navenek,
c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutí ERÚ v prvním stupni.
Podle § 17b odst. 3 energetického zákona předseda ERÚ jmenuje a odvolává místopředsedy ERÚ. Jmenuje-li předseda více místopředsedů, určí pořadí jejich zastupování. Místopředseda zastupuje předsedu v plném rozsahu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy není funkce předsedy obsazena, a plní další úkoly podle rozhodnutí předsedy. Místopředsedou může být jmenován pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro jmenování předsedou ERÚ podle odstavce 4.
Podle § 17b odst. 4, písm. c) energetického zákona předsedou může být jmenován jen občan České republiky, který má nejméně 7 let praxe v oboru energetiky, z toho alespoň 3 roky v řídící nebo vedoucí funkci.
 
Na základě výše uvedených skutečností považuje pol. orgán zahájení trestního stíhání za dostatečně odůvodněné.
 

Poučení:

Podle § 36 odstavec 3 trestního řádu musíte mít obhájce již v přípravném řízení. Jestliže si obhájce do 3 dnů od převzetí tohoto usnesení nezvolíte sama nebo nebude-li Vám v této době zvolen zákonným zástupcem, popřípadě příbuzným v pokolení přímém, sourozencem, osvojitelem, osvojencem, manželem, partnerem, druhem nebo zúčastněnou osobou, bude Vám obhájce ustanoven (§37 a § 38 trestního řádu).
 
Podle §36b odst. 1 trestního řádu je-l! dán důvod nutné obhajoby podle §36 odst. 3 nebo § 36a odst. 2 písm. b) trestního řádu, může se obviněný obhájce vzdát, nejde-li o trestný čin, za který lze uložit výjimečný trest. Obviněný se může obhájce vzdát i v případě nutné obhajoby podle §36 odst. 4 písm. a) trestního řádu.
Podle § 36b odst. 2 trestního řádu vzdání se obhájce podle odstavce 1 může obviněný učinit pouze výslovným písemným prohlášením nebo ústně do protokolu u orgánu činného v trestním řízení, který vede řízení; prohlášení musí být učiněno za přítomnosti obhájce a po předchozí poradě s ním.
Podle § 36b odst. 3 trestního řádu prohlášení o vzdání se obhájce může obviněný vzít kdykoliv zpět. Spolu se zpětvzetím prohlášení musí obviněný předložit plnou moc obhájce, kterého si zvolil, nebo požádat o jeho ustanovení; pokud tak neučiní, má se za to, že si obhájce nezvolil a obhájce se mu neprodleně ustanoví. Vzal-Ii obviněný své prohlášení o vzdání se obhájce zpět, nemůže se obhájce znovu vzdát.
 
Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, kterou může obviněný podat do tří dnů od doručení u policejního orgánu, který usnesení vydal. Stížnost nemá odkladný účinek.
 
Poučení o poskytování informací o trestním řízení a osobách na něm zúčastněných:
Podle § 8b odst. 1 trestního řádu osobám, kterým byly orgánem činným v trestním řízení poskytnuty informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka, pro účely trestního řízení nebo k výkonu práv nebo plnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem, je nesmí nikomu dále poskytnout, pokud jejích poskytnutí není nutné k uvedeným účelům.
Podle § 8b odst. 2 trestního řádu nikdo nesmí v souvislosti s trestným činem spáchaným na poškozeném jakýmkoli způsobem zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti poškozeného, který je osobou mladší 18 let nebo vůči němuž byl spáchán trestný čin vraždy (§ 140 trestního zákoníku), zabití (§ 141 trestního zákoníku), některý z trestných činů, kterým byla způsobena těžká újma na zdraví, trestný čin ohrožení pohlavní nemocí (§ 155 trestního zákoníku), některý z trestných činů proti těhotenství ženy (§ 159 až 162 trestního zákoníku), trestný čin obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku), některý z trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti (§ 185 až 193 trestního zákoníku), trestný čin opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195 trestního zákoníku), týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku), týrání osoby žijící ve epotečném obydlí (§ 199 trestního zákoníku), únosu dítěte a osoby stižené duševní poruchou (§ 200 trestního zákoníku) nebo nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku).
 
Podle §8c trestního řádu nikdo nesmí bez souhlasu osoby, které se takové informace týkají, zveřejnit informace o nařízení či provedení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 trestního řádu nebo informace z něj získané, údaje o telekomunikačním provozu zjištěné na základě příkazu podle § 88a trestního řádu, nebo informace získané sledováním osob a věcí podle § 158d odst. 2 a 3 trestního řádu, umožňují-Ii zjištění totožnosti této osoby a nebyly-Jípoužity jako důkaz v řízení před soudem.
 
Podle § 8d odst. 1 trestního řádu informace, na které se vztahuje zákaz zveřejnění podle § 8a až 8c trestního řádu, lze v nezbytném rozsahu zveřejnit pro účely pátrání po osobách, pro dosažení účelu trestního řízení, nebo umožňuje-Ii to tento zákon. Uvedené informace lze také zveřejnit, odůvodňuje-Ii to veřejný zájem, pokud převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby; přitom je třeba zvlášť dbát na ochranu zájmů osoby mladší 18 let.
 
Podle § 8d odst. 2 trestního řádu informace, na které se vztahuje zákaz zveřejnění podle § 8a až § 8c, lze zveřejnit, pokud osoba, jíž se zákaz zveřejnění týká, uděJílake zveřejnění informace výslovný souhlas. Zemřela-Jí nebo byla-Jí tato osoba prohlášena za mrtvou, souhlas se zveřejněním informací je oprávněn udělit její manžel, partner nebo její děti, a neni-li jích, její rodiče; v případě osoby mladší 18 let nebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo s omezenou způsobilostí k právním úkonům její zákonný zástupce. Souhlas se zveřejněním informací nemůže udělit osoba, která je pachatelem trestného činu spáchaného vůči osobě, jež zemřela nebo byla prohlášena za mrtvou.
Podle § 8d odst. 3 trestního řádu informace, na které se vztahuje zákaz zveřejnění podle § 8a až 8c trestního řádu lze také zveřejnit, pokud osoba, jíž se zákaz zveřejnění týká, zemřela, nebo byla prohlášena za mrtvou a neni-li žádné osoby oprávněné udělit souhlas se zveřejněním podle odst. 2.
 
Porušení této povinnosti může být postiženo v případě fyzické osoby podle § 44a zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, pokutou až do výše 1 000 OOO,-Kč,v případě spáchání tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem lze uložit pokutu do 5 000 OOO,-Kč,právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě může být za tento správní delikt, podle § 45a zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, uložena pokuta až do výše 1 000 OOO,-Kč,v případě spáchání tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem lze uložit pokutu do 5 000 OOO,-Kč,případně posouzeno i jako trestný čin Neoprávněné nakládání s osobními údaji podle § 180 trestního zákoníku.
 
kpt. Mgr. David Jevčák vrchní komisař v') -: