OBŽALOBA

jako předsedkyně Energetického regulačního úřadu se sídlem Masarykovo náměstí 5, Jihlava, IČ 70894451 ačkoliv věděla, že je povinna podle § 14 odst. 1 zákona č. 219/2000Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších novel, spravovat a opatrovat cizí majetek a dále vědoma si skutečnosti, že JUDr. Renata Vesecká, Ph.D., nar. 27.3.1960, nesplňuje ani částečně zákonem stanovenou podmínku pro výkon funkce místopředsedkyně Energetického regulačního úřadu, konkrétně zákonem uloženou povinnost mít nejméně 7 let praxe v oboru energetiky, z toho 3 roky v řídící nebo vedoucí funkci podle § 17b odstavec 4 písmeno c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, jako jediná oprávněná úřední osoba ve smyslu ustanovení § 127 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku, nejprve úmyslně svým Rozhodnutím č. 3/2014 předsedkyně Energetického regulačního úřadu pod č.j.: 09948-2/2014-ERÚ ze dne 3.11.2014 účelově vytvořila k 4.11.2014 nové systemizované místo místopředsedkyně Energetického regulačního úřadu a dne 4.11.2014 úmyslně, neoprávněně a v rozporu s ustanovením § 17b odstavec 3 energetického zákona v návaznosti na ustanovení § 17b odstavec 4 písmeno c) energetického zákona jmenovala JUDr. Renatu Veseckou, Ph.D. na toto nově zřízené systemizované místo místopředsedkyně Energetického regulačního úřadu, kdy svým jednáním v období od 4.11.2014 do 4.6.2015 úmyslně opatřila JUDr. Renatě Vesecké, Ph.D., neoprávněný značný  prospěch v celkové výši nejméně 788.013,- Kč, kdy tyto finanční prostředky obdržela JUDr. Renata Vesecká postupně ve svém platu za funkci místopředsedkyně Energetického regulačního úřadu, a dále tímto svým jednáním způsobila v daném období škodu České republice – Energetickému regulačnímu úřadu ve výši nejméně 1.056.033,- Kč spočívající v platu vypláceném JUDr. Renatě Vesecké i s povinnými odvody zaměstnavatele za zaměstnance,   
 
                                                                                                   t e d y  
   
- jako úřední osoba v úmyslu způsobit jinému škodu a opatřit jinému neoprávněný prospěch vykonávala svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, činem opatřila jinému značný prospěch a způsobila takovým činem značnou škodu, - porušila podle zákona jí uloženou povinnost spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobil značnou škodu,    
 
                                                                                   č í m ž      s p á c h a l a   
 
- zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odstavec 1 písmeno a), odstavec 2 písmeno a), f) trestního zákoníku, - přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odstavec 1, 2 písmeno b) trestního zákoníku.
   
N a v r h u j i   u hlavního líčení : 1) podle § 211 odstavec 6 trestního řádu číst úřední záznamy o podaných vysvětlení RNDr. Otty Golda č.l. 133-135, Ing. Vladimíra Kabelky č.l. 136-138, Mgr. Marie Benešové č.l. 139-142, Mgr. Jaroslava Hausknechta č.l. 143-147, 2) podle § 213 trestního řádu konstatovat: trestní oznámení č.l. 1, záznam o zahájení úkonů č.l. 2, usnesení o zahájení trestního stíhání č.l. 3-6, stížnosti č.l. 33-54, plnou moc č.l. 55, 63, ustanovení opatrovníka č.l. 109-110, poučení poškozeného č.l. 113-115, odpověď na žádost č.l. 148, žádost č.l. 149, protokoly o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků č.l. 162-168, 276-281, 284-303, personální složku JUDr. Vesecké č.l. 172-205, rozhodnutí č.l. 206-210, platové výměry č.l. 211, 213, 215, 217, 219, 220, smlouvy o sjednání smluvního platu č.l. 212, 214, 216, 218, výplatní pásky č.l. 221-226, mzdové listy č.l. 227-230, návrh odměny č.l. 231, pracovní listy č.l. 233-239, odpověď na žádost č.l. 304-305, koncept č.l. 306-307, žádosti č.l. 309-311, 312, 315, ručně psané poznámky č.l. 313, 316, 317, protokol o rozpečetění č.l. 326-329, úřední záznam č.l. 330, email č.l. 345-346, tiskovou zprávu č.l. 349, jmenování č.l. 383-384, 402, 406-408, 410, 412, 413, 415, 417, 418, 419, 421, 423, 425, sdělení Nejvyššího státního zastupitelství č.l. 388389, odvolání č.l. 405, 416, 420, 422, 424, vzdání se funkce č.l. 409, 411, 414, rozhodnutí č.l. 426-631, pracovní a mzdový list č.l. 636-367, sdělení ERÚ č.l. 641-643, úřední záznamy č.l. 644, 645b 3) podle § 211 odstavec 5 trestního řádu číst znalecký posudek z oboru kybernetika č.l. 334-343, 4) číst osobní materiály obviněné č.l. 651, 653. 
  
O d ů v o d n ě n í :   
 
V přípravném řízení byl zjištěn skutkový stav, který vyplývá shora z výrokové části obžaloby.  
Obviněný Ing. Alena Vitásková ve své výpovědi, kterou učinila v přípravném řízení, uvedla, že JUDr. Veseckou jmenovala v souladu se zákonem k zajištění činnosti úřadu, jejím jmenováním nebyla způsobena žádná škoda. Má pocit, že trestní stíhání vůči její osobě je pouze účelové.  
Skutkový děj trestného jednání obviněné je prokazován především listinnými důkazy, a to zejména jmenovacím dekretem a dalšími materiály z personální složky JUDr. Renaty Vesecké. Skutečnost, že JUDr. Renata Vesecká nesplňovala podmínku stanovenou § 17b odstavec 3 energetického zákona v návaznosti na ustanovení § 17b odstavec 4 písmeno c) energetického zákona, vyplývá ze sdělení Nejvyššího státního zastupitelství v Brně i z podaného vysvětlení Mgr. Marie Benešové, která popsala náplň činnosti nejvyššího státního zástupce. Výše celkové škody je pak zřejmá z platových výměrů, jako i z rozhodnutí o přiznání mimořádné odměny.   
 
Provedeným dokazováním mám za prokázané, že obviněná Ing. Alena Vitásková účelově vytvořila místo místopředsedkyně rozhodnutím č. 3/2014 pod č.j. 099482/2014-ERÚ, na které následně jmenovala JUDr. Renatu Veseckou, ačkoliv tato nesplňovala podmínku stanovenou § 17b odstavec 3 energetického zákona v návaznosti na ustanovení § 17b odstavec 4 písmeno c) energetického zákona. Tohoto jednání se dopustila jako předsedkyně Energetického regulačního úřadu a jako taková realizovala úvahu svěřenou jí zákonem, která však musí zůstat v zákonných mezích. Je předsedkyně byla vázána co do počtu a obsahu zákonných podmínek, stejně tak není oprávněna od některé ze zákonných podmínek odhlédnout a jmenovat kandidáta, který by některou z uvedených podmínek nesplňoval. Nesplnění podmínky potřebné praxe pak nelze odstranit výkladem, když žádným z obecně akceptovaných výkladových pravidel nelze dovodit, že by JUDr. Vesecká splňovala podmínku uvedenou v § 17b odstavec 4 písmeno b) energetického zákona, a to z prostého důvodu – potřebnou praxi v oboru energetiky neměla, jak vyplývá mj. i ze zprávy Nejvyššího státního zastupitelství v Brně. Dále je třeba poukázat na skutečnost, že i když aktem jmenování byl založen pracovněprávní vztah, tento akt má další následky nad rámec čistě zaměstnaneckého vztahu. Zejména aktem jmenování je na nově jmenovanou místopředsedkyni delegována celá řada oprávnění vyplývajících z energetického zákona, tedy tímto aktem je založeno oprávnění jmenované jednat a rozhodovat jménem jednoho z ústředních orgánů státní správy.  
 
Ve vztahu ke vzniku následku v podobě získání neoprávněného prospěchu, resp. vzniku škody je třeba vycházet z předcházejících úvah. Obviněná shora uvedeným jednáním úmyslně porušila zákon a do funkce místopředsedkyně jmenovala osobu, která nesplňovala zákonné předpoklady pro výkon této funkce. Právní teorie s takovými nejzávažnějšími vadami správních aktů pojí tzv. nicotnost správních aktů, tedy situaci, kdy akt pro své zásadní vady vůbec nemůže zakládat předpokládané právní vztahy. Na takový akt je třeba pohlížet jako by k němu vůbec nedošlo, a to od 
samého počátku. V daném případě měl správní akt jmenování místopředsedkyně založit její pravomoc a svěřit jí oprávnění předpokládaná energetickým zákonem. Pokud jde však o akt nicotný, nemohl JUDr. Vesecké založit oprávnění jednat jménem Energetického regulačního úřadu a správní akty jsou tak pouze tzv. paakty, tedy zdánlivými právními akty, které vydala osoba bez pravomoci k jejich vydání. Za této situace nelze činnost JUDr. Vesecké na Energetickém regulačním úřadu hodnotit jako prospěšnou, odpovídající vyplacené mzdě, neboť do právního stavu naopak vnesla značnou dávku právní nejistoty.   
 
Tímto svým společensky škodlivým jednáním tak obviněná Ing. Alena Vitásková naplnila všechny trestním zákoníkem požadované znaky zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odstavec 1 písmeno a), odstavec 2 písmeno a), f) trestního zákoníku a přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odstavec 1, 2 písmeno b) trestního zákoníku.
 
Obviněná Ing. Alena Vitásková má vysokoškolské vzdělání a v současné době je předsedkyní Energetického regulačního úřadu. V místě trvalého bydliště nebyla projednávána pro přestupek a v opisu rejstříku trestů nemá záznam o předchozí trestné činnosti.   
 
V Jihlavě dne 22. ledna 2016   
                                                                                                                                                               Okresní státní zástupce
                                                                                                                                                               Mgr. Kamil Špelda, v.r.