INTERVENCE SPOLKU ŠALAMOUN Z 8.6.2015

Kromě laického přesvědčení o právních vadách zmíněného rozhodnutí mě k podání žádosti vede nelibost nad tím, že státní zastupitelství opět projevuje  tendenci zaujímat nadřazené postavení nad jinými orgány státní moci a řešit nástroji trestního práva problémy, které by měly být přednostně řešeny jiným způsobem. Takové jednání je popřením subsidiarity trestního práva a státní zastupitelství si fakticky přisvojuje pravomoci prokuratury, které mu ze zákona nepřísluší. Na pozadí námitek proti přechodu na třístupňovou soustavu státního zastupitelství (obavy z přiblížení postavení nejvyššího státního zástupce postavení generálního prokurátora) považuji toto chování státního zastupitelství za znepokojivé, protože čtyřstupňová soustava zřejmě také nechrání občany před „prokurátorskými“ postupy státního zastupitelství.

Příčinou mé nevole je i způsob provedení zásahu: 31 policistů v úřadovnách ERÚ, kteří si tam přišli pro nezatajitelné důkazy, je nejspíš manifestací síly, nástrojem zastrašování a v neposlední řadě plýtváním prostředky ze státního rozpočtu.

Z pozorování trestního stíhání Ing. Aleny Vitáskové, kterým se zabývám déle než rok, vyvozuji poznatek, že orgány činné v trestním řízení lehkovážným postupem proti manažerce ve vysokém postavení poškozují stát, protože odvádějí její čas, pozornost a energii k trestnímu řízení na úkor zájmů státu. V daném případě shledávám lehkovážnost v tom, že probíhající trestní stíhání bylo zorganizováno způsobem, jenž paní předsedkyni maximálně zatěžuje: sdílí lavici obžalovaných s dalšími osmi obžalovanými, s předmětem jejichž obžaloby nemá nic společného. Jen zlomek času, zabraného trestním řízením soudním, se přímo týká projednávání obžaloby proti ní. Obžalovaná je vystavena stresu z nejistoty o výsledku neúnosně dlouhou dobu, nehledě k tomu, že jí vznikají nadbytečné náklady na obhajobu. Výhrady proti způsobu vedení trestního stíhání by platily i v případě, že paní obžalovaná bude skutečně odsouzena.

V situaci, kdy se přiblížil konec prvostupňového  trestního řízení soudního u Krajského soudu v Brně sp.zn. 46T 7/2013, orgány činné v trestním řízení si přisvojily právo kriminalizovat její personální rozhodnutí, které učinila v rámci své kompetence nezávislé předsedkyně Energetického regulačního úřadu, a zahájily proti ní úkony trestního řízení. Důvodem je domněle nezákonné jmenování JUDr.Renaty Vesecké místopředsedkyní ERÚ, pověřené správou právní agendy úřadu.

V souvislosti se zahájením úkonů trestního řízení provedla Policie ČR razii ve třech úřadovnách ERÚ, kde údajně hledala jmenovací dekret JUDr. Renaty Vesecké a na něj navazující dokumentaci. Zneužila ale příležitosti k zabavení dalších písemností a také osobního počítače Ing. Aleny Vitáskové. Zcela nepochybně se tak zmocnila také dat, která s předmětem zahájeného trestního řízení nesouvisí. To je hluboký zásah do nezávislosti Energetického regulačního úřadu, jehož nezávislé postavení je chráněno nejen českou legislativou, ale i směrnicemi Evropské unie a má zahraniční ohlas. Samozřejmě odebráním osobního počítače Policie ČR zkomplikovala paní předsedkyni její vlastní práci. Razie proběhla  v době, kdy na ERÚ probíhala významná porada vedení ERÚ s představiteli všech velkých dodavatelů energií. Jednání bylo narušeno.

V každém případě orgány činné v trestním řízení zasáhly rušivě do chodu významného orgánu státní moci, aniž by k tomu měly zákonný důvod.

 Po tomto obecném vysvětlení důvodů, které mě přivedly k rozhodnutí obrátit se na Vás s podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona, uvádím následné výhrady proti Příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků Okresního soudu v Jihlavě ze dne 22.5.2015 č.j. 11 Nt 1128/2015-6:

1/Zpochybňuji důvodnost kvalifikování rozhodnutí Ing. Aleny Vitáskové o jmenování JUDr. Renaty Vesecké jako přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Ing. Alena Vitásková je nepochybně oprávněna takové personální rozhodnutí učinit. Je možné vést spor o to, zda lze uznat za praxi v oboru energetiky účast při řešení trestních kauz, týkajících se tohoto odvětví, ale k rozhodnutí sporu není oprávněna policie. Nelze souhlasit s tvrzením, že Ing. Alena Vitásková svým rozhodnutím obstarala JUDr. Renatě Vesecké neoprávněný prospěch, protože jí umožnila neoprávněně pobírat plat místopředsedkyně ERÚ. JUDr. Renata Vesecká pobírá plat v dobré víře, protože byla ustanovena do funkce jmenovacím dekretem oprávněné  osoby, plní povinnosti místopředsedkyně ERÚ a za plat odvádí požadovanou práci. Chybí subjektivní stránka trestného činu: Ing. Alena Vitásková určitě nejmenovala JUDr. Renatu Veseckou s úmyslem obstarat jí osobní prospěch a poškodit stát vyplácením jejího platu. Je v kompetenci předsedkyně ERÚ, aby vyhodnotila úroveň právní služby svého úřadu a rozhodla, že vyžaduje konzolidaci a řízení velmi kvalitním právníkem. Než požádala JUDr. Renatu Veseckou, aby se ujala funkce místopředsedkyně, jednala s různými činiteli resortu spravedlnosti a žádala o doporučení vhodného pracovníka. Když se jí nedostalo pomoci z této strany, teprve se obrátila na JUDr. Renatu Veseckou. Neobstarala jí tím prospěch, kterého by jinak nedosáhla, protože byla dobře zaopatřená jako společnice v prosperující advokátní kanceláři Kalcso, Vesecká, Kropáčová, Kalcsová.

Bylo povinností soudce, aby návrh státního zástupce odmítl již proto, že skutek, následně popsaný v odůvodnění rozhodnutí  ze dne 22.5.2015 č.j. 11 Nt 1128/2015-6 není trestným činem, proto není možné dožadovat se na jeho základě jakýchkoli úkonů.    

Motivem k vyžádání souhlasu k provedení razie mělo být nevyhovění neodůvodněné žádosti policejního orgánu o zaslání jmenovacího dekretu JUDr. Renaty Vesecké. Žádost zaslal policejní orgán před zahájením úkonů trestního řízení (soudě dle čísla jednacího), takže nárok na bezpodmínečné vyhovění neodůvodněného požadavku není dán. Není důvod se domnívat, že by ERÚ po obdržení vysvětlení nevyhověl, zvláště kdyby listiny byly výslovně vyžádány pro potřeby zahájených úkonů trestního řízení.

V dalším je třeba vzít v úvahu, že jmenování JUDr. Renaty Vesecké místopředsedkyní ERÚ je veřejně známá informace, kterou nikdo nepopírá. Energetický regulační úřad jako ústřední orgán státní správy spravuje agendy způsobem, který vylučuje možnost, že by jmenovací dekret zmizel nebo byl dodatečně upravován. To se týká i dalších listin, které se v rozhodnutí Okresního soudu v Jihlavě uvádějí. Vzhledem k statické povaze skutkové podstaty podezření nebyl dán důvod pro vynucování jejich vydání cestou nařízené prohlídky.

Právě proto, že jde o veřejně známou skutečnost a vzhledem k organizaci spisové služby v ERÚ je nepravdivé tvrzení soudce, že „tyto věci jako důkazy pro trestní řízení není zároveň možné zajistit jiným způsobem bez ohrožení či zmaření účelu trestního řízení“.

Zákon byl porušen nerespektováním ustanovení § 84 tr.ř. tím, že razie byla provedena jako neodkladný úkon bez předchozího výslechu podezř. Ing. Aleny Vitáskové a bez pokusu o dobrovolné vydání požadovaných věcí. Není pravda, že by neprovedeným výslechem nebylo možné dosáhnout dobrovolného vydání věcí. Ostatně Ing. Alena Vitásková byla přítomna na pracovišti, takže její výslech byl proveditelný. Není pravda, že by věc nesnesla odkladu a výslech by nebyl uskutečnitelný.

Se srdečným pozdravem a přáním všeho dobrého

Ing. Zdeněk Jemelík