INTERVENCE SPOLKU ŠALAMOUN Z 21.6.2015

Dříve než podám odůvodnění svého návrhu, pokusím se uvést věc do širších souvislostí. Především si dovolím připomenout, že přibližně před rokem jsem se u Vás a dalších kárných žalobců marně domáhal vyvolání kárného řízení se státním zástupcem KSZ Brno Mgr. Romanem Kafkou. Jeho jednání jste svorně zaštítili. Aniž bych o to usiloval, získal jsem záporné hodnocení jeho chování v soudní síni od bývalé předsedkyně Nejvyššího soudu ČR JUDr. Ivy Brožové (viz příloha), která po seznámení se spisem a zvukovým záznamem jeho jednání vyhodnotila jako porušení etického kodexu státního zástupce, aniž by měla tušení o jeho improvizovaných nenávistných tiskových konferencích, pořádaných o přestávkách v prostorách soudu. Uvádím to jako oporu pro ustálený názor spolku Šalamoun, že hodnotící kritéria kárných žalobců státního zastupitelství jsou nepřijatelně benevolentní a jejich dlouholeté uplatňování povzbuzuje černé ovce mezi státními zástupci k svévolnému chování.

Dále uvádím, že se opakovaně seznamuji s případy, v nichž státní zastupitelství kromě primární funkce objasňování podezření na spáchání trestné činnosti slouží možná nevědomě (a někdy možná vědomě) ještě nějakému dalšímu účelu, popř. zájemci. V tomto případě vstupuje do „bojových her“ různých mocenských skupin a porušuje v nich rovnost stran. Křiklavým případem byla likvidace politické strany Věci veřejné a politické kariéry JUDr. Víta Bárty prostřednictvím trestního řízení, vyvolaného provokatéry Mgr. Kristýnou Kočí a Mgr. Jaroslavem Škarkou. Stejným dojmem působí tzv. kauza Nagygate, s kterou Vás veřejnost spojuje k Vaší škodě.

Jako občanský aktivista mám možnost nasávat informace z různých prostředí, nejen z těch, v kterých se pohybuji oficiálně. V konkrétním případě Ing. Aleny Vitáskové mám proto naprostou jistotu, že její trestní stíhání slouží ještě dalším cílům a zájemcům kromě těch, jež sledovalo státní zastupitelství  podáním obžaloby. Naprosto tím nechci říci, že se státní zastupitelství dobrovolně propůjčilo k poškozování paní předsedkyně, nicméně volky-nevolky vyhovuje tužbám zájemců o její odstranění, které skutková podstata  jejího trestního stíhání vůbec nezajímá. Existují nejméně tři skupiny zájemců, kteří z jejího obtěžování a případné likvidace mohou mít prospěch: 1/různí lidé z bývalého vedení, kteří potřebují odvrátit pozornost od administrativního nezvládnutí fotovoltaického boomu a jeho následků, aby nebyli voláni k odpovědnosti 2/ majitelé FVE, ohrožení odebráním licence v důsledku její činnosti 3/ zájemci o získání finanční podpory pro projekty, svými vlastnostmi se blížícími fotovoltaickému boomu, jimž se postavila do cesty. Není třeba, aby byla odsouzena: stačí, když pod tlakem pronásledování začne kupit chyby v práci, kvůli nimž bude muset odejít, nebo když psychicky nevydrží stres z opakovaného pronásledování a resignuje.

S přihlédnutím k výše uvedenému si dovoluji tvrdit, že orgány činné v trestním řízení při stanovení taktiky vyšetřování musí přihlížet k tomu, že neútočí na opiové doupě, ale na významný ústřední orgán státní správy, narušením jehož chodu může dojít k poškození zájmů občanů a podnikatelských subjektů. 

Posléze upozorňuji, že zásah v provozovnách ERÚ připomíná v mnoha ohledech vpád policie na Úřad vlády v r.2013, za který jste veřejností (dle mého názoru částečně nespravedlivě) odsuzován. Není mi znám žádný důkaz o tom, že byste tuto „malou Nagygate“ v ERÚ vyvolal, nicméně došlo  k ní ve Vašem  obvodu působnosti a bude Vám veřejností přičítána k tíži bez ohledu na vinu či nevinu.

Last but not least, závažnost poklesků pana státního zástupce při mediální obhajobě zásahu je dána závažností pochybení, jichž se PČR pod jeho vedením dopustila. Doporučuji proto, abyste si s odvoláním na ustanovení §12g odst.1 zák.č.283/1993 Sb. vyžádal podrobnou informaci o důvodech a způsobu provedení zásahu ze dne 27.5.2015 včetně odůvodnění šíře spektra dat, listin a jiných důkazů, jichž se PČR zmocnila, a jeho srovnání s účelem akce.

Soudím, že prvotním pokleskem pana státního zástupce bylo nesprávné předběžné vyhodnocení skutku Ing. Aleny Vitáskové. Trestný čin má objektivní a subjektivní stránku a ne každé administrativní pochybení při správní činnosti musí být trestným činem. Trestný čin musí mít především společensky nebezpečné účinky. Této podmínce nevyhovuje dosazení ženy s kvalifikací pro výkon funkce nejvyšší státní zástupkyně do daleko méně významné funkce náměstkyně ERÚ. Rozhodnutí posílit právní úsek vedení firmy získáním právničky, jejíž kvalifikace byla dostatečná pro výkon funkce nejvyšší státní zástupkyně, nenaplňuje subjektivní stránku úmyslného poškození zákonem chráněného zájmu. Mzdové prostředky, vyplacené JUDr. Renatě Vesecké, nemohou být hodnoceny jako neoprávněně vyplacené, protože JUDr. Renata Vesecká za ně odváděla práci.  Přijímala je v dobré víře, že jí náleží, neboť byla řádně jmenována předsedkyní úřadu, která je oprávněna ji jmenovat. Oprávněně vyplacené mzdové prostředky, za které byla dodána objednaná služba, nemohou být považovány za škodu. Zdánlivě sporná je otázka, zda příležitostné setkávání s problematikou energetiky během mnohaletého působení JUDr. Renaty Vesecké na státním zastupitelství naplňuje podmínku sedmiletého působení v energetice, nicméně zdravý selský rozum říká, že vzhledem k její dlouholeté praxi a vysoké kvalifikaci zanedbání zmíněného kritéria nevede ke společensky nebezpečným účinkům. Ostatně Ústavní soud opakovaně zakázal uplatňování přepjatého formalismu (včetně otrockého gramatického výkladu zákona)  při posuzování právních otázek.

Pokud pan okresní státní zástupce takto nevyhodnotil skutkovou podstatu nařčení pí. Ing. Aleny Vitáskové dříve, než se rozhodl dát volný průchod úkonům trestního řízení, zasluhuje mnohem tvrdší odsouzení než Vy za opomenutí předběžné otázky Nejvyššímu soudu ČR před rozhodnutím o zatčení poslanců Ivana Fuksy, Petra Tluchoře a Marka Šnajdra (na okraj: názor Nejvyššího soudu ČR mě překvapil stejně jako VásJ).

Pokud pan okresní státní zástupce neprovedl vyhodnocení všech těchto okolností, a přesto dal souhlas k provedení akce, jejíhož účelu by bylo dosaženo vysláním dvou policistů, naplnil další kritéria definice kárného provinění. Je mi ale známo, že státní zástupci jsou v rozhodování nezávislí a nikdy nechybují, proto po Vás nežádám, abyste ho pohnal před kárný senát kvůli těmto důkazům  jeho neprofesionality. Nicméně se v této souvislosti vracím k výše uvedené úvaze o možné službě jinému účelu a jinému zájemci, protože akce svým rozsahem má povahu demonstrace síly, popř. zastrašování.  

K meritu věci především sděluji, že k zásahu došlo v takové fázi trestního řízení, v které podezřelý nemá možnost využít standardních nástrojů obhajoby svých práv a nemá prakticky žádné právní prostředky, jimiž by čelil domnělému bezpráví ze strany orgánů činných v trestním řízení. Je proti nim v jednoznačně nerovnoprávném postavení. Obrátí-li se na média, využívá ústavního práva a činnost orgánů činných v trestním řízení přímo neohrožuje. Domnívám se, že státní zastupitelství, které je beztak v jednoznačné poziční převaze, má zachovat zdrženlivost a zejména nepoužívat neférových prostředků k veřejné obhajobě svého nehajitelného počínání. Pan státní zástupce měl jistě možnost odolat tlaku novinářů, nabuzených mediálními výstupy nejen Ing. Aleny Vitáskové a JUDr. Renaty Vesecké, ale i ministra průmyslu a obchodu Ing. Jana Mládka a tiskového mluvčího téhož ministerstva Mgr. Františka Kotrby, použitím oblíbeného „no comment“. Místo toho se pokusil vyvolat ve veřejnosti dojem, že ERÚ se bránil součinnosti s PČR a hrozilo nebezpečí, že se bude snažit nějaké důkazy zatajit. Podezření ničím nedoložil a ani nemohl: informace o jmenování JUDr. Renaty Vesecké je dlouhodobě známá, nelze ji utajit a nikdo ji utajovat nechtěl, odstranění nebo zničení jmenovacího dekretu by nemělo žádný smysl a ani není technicky možné.  K doložení pravdivosti insinuací uvolnil polopravdivou informaci o poznatku ze zásahu o lístku na zabavené listině s poznámkou „nevyhovět“, jenž ovšem jím podsouvaný význam nemá.

Nabízím Vám možnost seznámit se s obsahem jeho sdělení v přiložené částečné rešerši a porovnat jej s přiloženými informacemi, zveřejněnými JUDr. Ranatou Veseckou. Upozorňuji, že v rámci činnosti ve spolku Šalamoun v době působení  JUDr. Renaty Vesecké ve funkci krajské státní zástupkyně v Hradci  Králové a zejména v době jejího působení jako nejvyšší státní zástupkyně jsem ji opakovaně kritizoval. Přesto po ověření považuji její vyjádření k zásahu v ERÚ dne 27.5.2015 za věrohodné a vyvracející polopravdy Mgr. Kamila Špeldy.

Shrnuji: Mgr. Kamil Špelda se pokusil zastřít závadnost jím dozorovaného postupu PČR odvedením pozornosti k údajně nezákonnému jednání Ing. Aleny Vitáskové a jejích podřízených. Za tím účelem veřejně použil polopravd a insinuací,  aby ji ponížil v očích veřejnosti, a to přesto, že proti ní v dané chvíli nebyly zahájeny úkony trestního stíhání podle §160 odst.1, čili pro její ponižování neměl k disposici relevantní důkazy. Dotkl se její osobní důstojnosti bez ohledu na presumpci neviny. Informace, jež veřejnosti poskytl, ale v očích průměrného občana nutně zpochybňují spíše důvěryhodnost státního zastupitelství, které zásah v ERÚ vyvolalo a dozorovalo. Netroufám si posoudit, komu uškodil více. V souhrnu naplnil skutkovou podstatu kárného provinění podle  §28 zák. č.283/1993 Sb.

V této věci jsem si Vás zvolil v souladu s ustavením zák.č. 7/2002 Sb. jako místně a věcně příslušného kárného žalobce.  Pravomoc kárného žalobce je vázána na jeho osobu a funkci, nikoli na úřad jako instituci. Zákon nedává kárnému žalobci možnost delegovat pravomoc na jinou osobu. Případné postoupení kárného návrhu k vyřízení jiné osobě lze považovat za libovůli.   

Přeji si být vyrozuměn o způsobu využití tohoto podání.

S pozdravem                                                                                                                           

Ing. Zdeněk Jemelík


Vrchní státní zastupitelství v Olomouci  sekretariát  
tř. 17. listopadu 44, 771 11 Olomouc tel. 585 202 – 111(fax – 198), e-mail: podatelna@vsz.olc.justice.cz datová schránka: ryhaa8a                                                        
Olomouc 07.08.2015                                                                                               1 SPR 99/2015   
 
Vážený pan Ing. Zdeněk Jemelík
člen Spolku na podporu nezávislé justice v ČR Šalamoun
P.O.Box 53 158 80  Praha 5 
 
Podnět k podání kárné žaloby na Mgr. Kamila Špeldu, okresního státního zástupce v Jihlavě
 
Vážený pane inženýre,  
 
dne 21.06.2015 bylo Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci doručeno Vaše podání z téhož dne, jímž se domáháte podání kárné žaloby na Mgr. Kamila Špeldu, okresního státního zástupce v Jihlavě, a to kvůli způsobu, jakým mediálně hájil zásah Policie ČR v Energetickém regulačním úřadu dne 27.05.2015. Podle podání se jeho mediální aktivity měly dotknout osobní důstojnosti Ing. Aleny Vitáskové a měly ji ponížit v očích veřejnosti, současně také poškozují v očích veřejnosti státní zastupitelství a zpochybňují odbornost jeho rozhodnutí.
 
Z obsahu podání se zjišťuje, že je v něm hodnocen postup okresního státního zástupce v předmětné trestní věci a v této souvislosti jsou uváděny Vaše názory na postup policie a státního zastupitelství. Tyto skutečnosti ovšem nepovažujete za důvod pro podání kárné žaloby. Těmito důvody naopak jsou, jak uvádíte v další části podání, používání neférových prostředků k veřejné obhajobě počínání okresního státního zástupce, dále mu vyčítáte, že měl odolat tlaku novinářů, avšak místo toho se pokusil vyvolat ve veřejnosti dojem, že Energetický regulační úřad se bránil součinnosti s Policií ČR, takové podezření ovšem ničím nedoložil a ani doložit nemohl a naopak uvolnil polopravdivou informaci o poznatku ze zásahu o lístku na zabavené listině s poznámkou „nevyhovět“, jenž ovšem jím podsouvaný význam nemá.   
 
Důvody k podání kárné žaloby na Mgr. Kamila Špeldu v závěru svého podání shrnujete tak, že se pokusil zastřít závadnost jím dozorovaného postupu odvedením pozornosti k údajně nezákonnému jednání Ing. Aleny Vitáskové a za tím účelem veřejně použil polopravd, aby ji ponížil v očích veřejnosti a současně se dotkl její osobní důstojnosti. K podání jste pak přiložil přehled mediálních výstupů Mgr. Kamila Špeldy. 
 
Dne 08.07.2015 jste pak zdejšímu státnímu zastupitelství doručil doplněk podnětu k podání kárné žaloby na Mgr. Kamila Špeldu z téhož dne, v němž tvrdíte, že jmenovaný státní zástupce v médiích uvedl, že Energetický regulační úřad zkreslil údaje o počtu nasazených policistů s tím, že jich ve skutečnosti tolik nebylo. V této souvislosti uvádíte informaci ministra vnitra o tom, že se zásahu účastnilo 31 policistů. I když v podání sám připouštíte, že nemáte možnost ověřit, kdo uvádí nepravdivou informaci, myslíte si, že státní zástupce účelově lhal, což podle Vás naplňuje skutkovou podstatu kárného provinění.  
 
Podle § 8 odst. 5 písm. b) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců a soudních exekutorů, v platném znění, je vrchní státní zástupce oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce proti státnímu zástupci okresního státního zastupitelství v jeho obvodu. Z uvedeného zákonného ustanovení tedy vyplývá, že vrchní státní zástupce v Olomouci je věcně příslušný k vyřízení Vašeho podání.   
 
Za tímto účelem jsem tedy přezkoumal důvodnost Vašeho podání a shledal jsem, že není důvodné.  Především jsem nezjistil, že by Mgr. Kamil Špelda používal neférových prostředků při informování veřejnosti o postupu státního zastupitelství. V této souvislosti konstatuji, že ani Vy v podání takové neférové prostředky nijak nespecifikujete. Státní zástupce je ze zákona oprávněn informovat veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků o své činnosti, a proto samotný fakt, že informaci takovým způsobem poskytl, nemůže být bez dalšího důvodem kárného řízení. Váš požadavek na to, že měl odolat tlaku novinářů, tedy nepovažuji za důvodný, naopak považuji za správné, pokud státní zástupce poskytl informace veřejnosti, s cílem vysvětlit důvody postupu státního zastupitelství, případně uvést některé zveřejňované informace na pravou míru. Nemohu přisvědčit ani Vašemu tvrzení, že se Mgr. Kamil Špelda pokusil vyvolat ve veřejnosti dojem, že Energetický regulační úřad se bránil součinnosti s Policií ČR, že takové podezření ničím nedoložil a uvolnil polopravdivou informaci o poznatku ze zásahu, konkrétně o lístku na zabavené listině. V této souvislosti především uvádím, že nahlédnutím do rozhovoru, který médiím poskytl jmenovaný státní zástupce (Havlíčkobrodský deník, 11.06.2015), nelze zjistit žádné skutečnosti svědčící o tom, že by Mgr. Kamil Špelda ve veřejnosti hodlal vyvolat dojem, který mu nesprávně připisujete. Tento rozhovor naopak považuji za naprosto vyvážený a pravdivě informující o postupu státního zastupitelství. Veřejnosti byla sdělena pouze konkrétní fakta, ke kterým patří třeba právě poznatek o lístku na zabavené listině. Není tedy zřejmé, co máte na mysli, když uvádíte, že šlo o polopravdivou informaci. Z rozhovoru je zřejmé, že Mgr. Kamil Špelda rozhovorem pouze reagoval na tvrzení Energetického regulačního úřadu, respektive jeho představitelů, že postup policie a státního zastupitelství je šikanou a snahou o diskreditaci vedení tohoto úřadu. Nebylo zjištěno, že by jakákoli informace z jeho rozhovoru pro média nebyla pravdivá, navíc Mgr. Kamil Špelda výslovně v rozhovoru sdělil, že prověřovaný skutek ani možné právní kvalifikace nebude komentovat, neboť samotné prověřování je teprve na začátku a nebyl dosud učiněn závěr o tom, zda ke spáchání trestného činu skutečně došlo. Je tedy zřejmé, že se při informování veřejnosti choval s potřebnou mírou zdrženlivosti a nelze tedy dovodit, že by kohokoli ponížil nebo se dotkl něčí důstojnosti. Ostatně ve svém rozhovoru ani neuvádí žádná jména.
 
Lze tedy uzavřít,že v mediálních výstupech Mgr. Kamila Špeldy nebylo zjištěno použití žádných nepravdivých informací a jeho výroky nesměřovaly vůči žádné konkrétní osobě, tudíž nepřichází v úvahu Vaše námitky ve směru ponížení či dotčení osobní důstojnosti konkrétních osob.  
 
Důvodný pak není ani doplněk Vašeho podnětu ze dne 08.07.2015. V něm sice uvádíte, že státní zástupce účelově lhal, ale pro takové tvrzení jednak nezmiňujete žádný důkaz a současně takovým důkazem není ani tvrzení Mgr. Kamila Špeldy ve výše uvedeném rozhovoru pro média. Z něj se podává, že podle JUDr. Renaty Vesecké, Ph.D. si údajně do budovy Energetického regulačního úřadu přišlo pro dokument několik desítek policistů. Na toto tvrzení Mgr. Kamil Špelda reagujete výrokem, který mu vyčítáte nebo dokonce o něm tvrdíte, že je lživý, a to, že je to typicky zkreslená informace. Dále vysvětluje, že v Praze a v Ostravě bylo nasazeno 12 lidí, v Jihlavě 10, a to včetně nezúčastněných osob a IT specialistů. Státní zástupce tedy reagoval na informaci, že do budovy (rozumí se tedy jedné budovy) přišlo pro dokument několik desítek policistů. Taková informace, pokud odezněla, je skutečně zkreslená a Mgr. Kamil Špelda ji uvedl na pravou míru uvedením konkrétního počtu osob nasazených v Praze, v Ostravě a v Jihlavě. Ověřil jsem tedy jednak výrok Mgr. Kamila Špelda o počtu nasazených osob, jednak správnost údajného výroku JUDr. Renaty Vesecké, Ph.D. Z příslušných úředních záznamů či protokolů bylo zjištěno, že v Jihlavě se úkonů účastnilo 9 osob, v Ostravě 11 osob a v Praze rovněž 11 osob a navíc celkem 3 nezúčastněné osoby. Lze tedy učinit závěr, že do budovy Energetického regulačního úřadu nepřišlo pro dokument několik desítek policistů a v tomto směru nelze spatřovat pochybení Mgr. Kamila Špeldy, pokud v této souvislosti konstatoval, že jde o typicky zkreslenou informaci. Informace o počtech policistů, kteří v jednotlivých městech byli nasazeni, zveřejněné okresním státním zástupcem, odpovídají údajům uvedeným v příslušných protokolech o jednotlivých úkonech. Tedy ani v této části výroku Mgr. Kamila Špeldy nelze spatřovat uvedení nepravdivé informace. Státní zástupce tedy nelhal, naopak informaci šířenou médii uvedl na pravou míru.   
 
Lze tedy uzavřít, že ani v této části Vašeho podání jsem nezjistil důvody k podání kárné žaloby vůči jmenovanému státnímu zástupci, a proto Váš podnět bez dalšího opatření jako nedůvodný odkládám.  
 
Ve smyslu § 16a odst. 7 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, v platném znění, Vás poučuji o tom, že nebudete-li spokojen se způsobem vyřízení Vašeho podání ze dne 21.06.2015 a jeho doplňku ze dne 08.07.2015, můžete požádat o přezkoumání vyřízení tohoto podání nejblíže vyšší státní zastupitelství, jehož rozhodnutí v téže věci je konečné.   
 
S pozdravem  
                                                                                                    JUDr. Ivo Ištvan v. r. vrchní státní zástupce 

Vážený pán

JUDr. Pavel  Zeman

Nejvyšší státní zastupitelství

Jezuitská 4                                                                         

660 55   Brno                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                             Věc:                                č.j. ZJ154/15/Zeman40Spelda                                   Praha 8.8.2015

Podnět k přezkoumání rozhodnutí pana vrchního státního zástupce v Olomouci JUDr.Ivo Ištvana ze dne 7.8.2015 č.j.1 SPR 99/2015                                                  

 Vážený pane nejvyšší státní zástupce,                                                                                                                                                    

V posledních letech se množí nešvar zneužívání médií státními zástupci k  k vyvolávání negativních postojů veřejnosti k obviněným, kteří dosud nejsou pravomocně odsouzeni, takže chování k nim by se mělo řídit zásadou presumpce neviny. Je pravda, že státní zástupci mají povinnost informovat veřejnost, ale to je neopravňuje k tomu, aby podávali obraz obviněného tak, že jeho odsouzení je jisté, protože je zcela jistě zločinec. Sami obvinění zpravidla tak snadný přístup k médiím nemají, takže kromě nedbání presumpce neviny dochází k porušení rovnosti zbraní. Takový způsob informování veřejnosti považuji za neetický a nedůstojný státních zástupců, kteří by při vyjadřování o obviněných a předpokládaném výsledku řízení měli jako profesionálové zachovávat zdrženlivost, a to i v případě, že na ně útočí přes media obvinění a jejich blízcí.

V minulosti spolek Šalamoun nebo já jako jeho člen, zabývající se vyhrazenou agendou, jsme podali několik návrhů na kárné řízení se státními zástupci, kteří takto zneužili svého postavení. Připomínám jména Mgr. Romana Kafky (kauza Jakuba Juřeny), JUDr. Dušana Táborského (kauza MUDr. Martina Bartáka a Ing. Michala Smrže), JUDr. Petra Jiráta (kauza MUDr.Davida Ratha). Všem provinilcům se dostalo ze strany jejich nadřízených ochrany, což má za následek, že chuť na nehorázné mediální vystupování mohou dostat různí následovníci.

Jedním z nich je Mgr. Michal Špelda, okresní státní zástupce v Jihlavě, odpovědný za vyžádání soudního nařízení policejního zásahu v prostorách Energetického regulačního úřadu dne 27. května 2015. Prostřednictvím regionálního tisku vysvětlil zásah veřejnosti tak, že vyvolal dojem, jako by předsedkyně  ERÚ Ing. Alena Vitásková a její podřízení bránili vyšetřování svých domnělých přečinů, přičemž o spáchání přečinů není pochyb. Veřejnost si mohla vytvořit názor, že obžaloba a následné odsouzení jsou prakticky jisté.

Policejní zásah dne 27. 5.2015 v prostorách ERÚ považuji za nadbytečnou a nezákonnou akci a za krátkodobé narušení činnosti důležitého ústředního orgánu státní správy. Okresní státní zástupce, který si vyžádal její nařízení soudem, by měl být volán k odpovědnosti. Ještě větší vinu má ten, kdo rozhodl o zbytečném nasazení desítek policistů tam, kde by v pohodě stačili dva. Protože chápu důvody, pro které jste nenapadl kárnou žalobou chomutovského okresního státního zástupce JUDr. Ladislava Kosána, který nepodal stížnost proti rozhodnutí soudu o podmíněném propuštění ods. Alexandra Nováka, nepovažuji za účelné zabývat se otázkou odpovědnosti Mgr. Kamila Špeldy za vyvolání zásahu.

Konstatuji, že pan vrchní státní zástupce si všiml, že nenapadám Mgr.Kamila Špeldu kvůli vyvolání a způsobu provedení zásahu. Pokud chtěl naznačit, že by takový návrh měl větší naději na úspěch, jsem přesvědčen, že mu nic nebrání povolat Mgr. Kamila Špeldu k odpovědnosti z vlastní iniciativy.

Nicméně sám způsob, jakým Mgr. Kamil Špelda o nešťastné akci informoval veřejnost, považuji ve smyslu výše uvedené úvahy za neetický, vyžadující potrestání. Napadl jsem jej proto podnětem k zahájení kárného řízení ze dne 21.6.2015 č.j. ZJ130/15/VSZol12IstvanSpelda, adresovaným panu vrchnímu státnímu zástupci v Olomouci, JUDr. Ivo Ištvanovi. Podnět jsem doplnil přípisem ze dne 8.7.2015 č.j. ZJ137/15/VSZol13IstvanSpelda.                    

Pan vrchní státní zástupce můj podnět zamítl přípisem ze dne 7.8.2015 č.j. 1 SPR 99/2015, v jehož závěru mě poučil o právu požádat nejblíže vyšší státní zastupitelství o přezkoumání jeho rozhodnutí, což tímto podáním činím.

V podstatě trvám na důvodnosti mých podání z 21.6.2015 a 8.7.2015. Nehoráznost rozhodnutí Mgr. Kamila Špeldy hájit uvedeným způsobem nehajitelný zásah z 27.5.2015 vyniká na pozadí odůvodnění ústavní stížnosti, kterou proti zásahu podal  ERÚ společně s Ing. Alenou Vitáskovou (http://www.ceska-justice.cz/2015/08/ustavni-stiznost-eru-policie-zabavila-i-zdravotni-dokumentaci-renaty-vesecke/; http://www.ceska-justice.cz/2015/08/advokat-eru-zdenek-koudelka-principy-ustavni-stiznosti-energetickeho-regulacniho-uradu/). Osobně považuji spojení stížností obou stěžovatelů do jednoho podání za chybu, očekávám odmítnutí stížnosti a vůbec se neztotožňuji s domněnkou o místní nepříslušnosti OSZ Jihlava, nicméně až na dílčí výhrady považuji tuto kritiku zásahu za nezpochybnitelnou. Uspořádání této nadbytečné monstrózní akce zcela jistě poškodilo obraz orgánů činných v trestním řízení v očích veřejnosti. Hájit ji za těchto okolností přetvářením obrazu obětí na zločince považuji za nehoráznost.

S argumentací JUDr. Ivo Ištvana polemizuji v důležitém detailu, a to v obhajobě tvrzení Mgr. Michala Špeldy, že údaje ERÚ o počtu nasazených policistů  jsou nepravdivé. JUDr. Ivo Ištvan porovnává jeho výroky s obsahem nějakého sdělení JUDr. Renaty Vesecké, která měla uvést, že do budovy ERÚ přišly desítky policistů. Z kontextu je zřejmé, že Mgr. Kamil Špelda polemizoval s některým vystoupením představitelů ERÚ, v němž se uváděl konkrétní počet 31 policistů a ten chtěl uvést na pravou míru. Mohlo to být např. vystoupení Ing. Aleny Vitáskové v Otázkách Václava Moravce dne 7.6.2015, na které navázal článek na České justici z téhož dne (       http://www.ceska-justice.cz/2015/06/policie-na-eru-zeman-a-sobotka-se-s-babisem-dopustili-stejneho-cinu-rika-vitaskova/). ERÚ vždy zmiňovalo nasazení policistů na třech místech.

Dávám do úvahy i možnost, že postoj JUDr. Ivo Ištvana je ovlivněn vzpomínkou na nespravedlivé zacházení JUDr. Renaty Vesecké s ním v souvislosti s tzv. „kauzou Čunek“. Stala se mu tehdy skutečně velká křivda a nebylo by nic divného na tom, kdyby vědomí křivdy ovlivnilo jeho postoj k jakékoli kauze, v které JUDr. Renata Vesecká hraje nějakou roli.

Navrhuji tedy, abyste zrušil rozhodnutí p. JUDr. Ivo Ištvana a buď mu věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí, nebo – což by bylo vůči němu šetrnější – abyste sám rozhodl o podání kárné žaloby na Mgr. Kamila Špeldu, nebo mu aspoň udělil důtku podle §30 odst.1 písm. a) zák.č. 283/1993 Sb.

Nepředpokládám, že překročíte svůj stín vyhověním mému podnětu. Přesto žádám, abyste mě vyrozuměl o způsobu jeho vyřízení.

                                                                                                                                                                                                            S pozdravem

Ing. Zdeněk Jemelík


Odpověď nejvyššího státního zástupce JUDr.Pavla Zemana z 25.9.2015 č.j. 3 SPR 21/2015.