Odvolání žalobce z 21.6.2016 v neprospěch obžalovaných

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci
pobočka Brno
Moravské náměstí 2, 601 93 Brno
tel.: 542 215 167, fax: 542 215 181, e-mail: podatelna@vsz.olc.justice.cz
datová schránka: ryhaa8a
 
                                                                                                                  3 VZV 4/2012
 
Vrchnímu soudu v Olomouci
prostřednictvím
Krajského soudu v Brně
ke sp. zn. 46 T 7/2013
 
Věc: obžalovaný Ing. Jan Hudeček, nar. 2. 1. 1957, a spol.
 
- odvolání státního zástupce v neprospěch obžalovaných, jež směřuje proti výroku o trestu
Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočky Brno, podává dle § 246 odst. 1 písm. a) trestního řádu proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 2. 2016, sp. zn. 46 T 7/2013, doručenému Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci, pobočce Brno, dne 15.6.2016, v trestní věci obžalovaného Ing. Jana Hudečka, nar. 2. 1. 1957, a spol.
 
odvolání v neprospěch obžalovaných:
 
Ing. Jana Hudečka
Jaroslava Kryma
Ing. Michaely Schneidrové
Ing. Aleny Vitáskové
Alexandra Zemka
Zdeňka Zemka
 
jež směřuje v případě všech obžalovaných proti výroku o trestu, konkrétně je u jednotlivých obžalovaných napadán:
 
1) Ing. Jana Hudečka výrok, kterým mu byl podle § 209 odst. 5 trestního zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou,
2) Jaroslava Kryma výrok, kterým mu byl podle § 209 odst. 5 trestního zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou,
3) Ing. Michaely Schneidrové absence uložení peněžitého trestu podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1 tr. zákoníku,
4) Ing. Aleny Vitáskové absence uložení peněžitého trestu podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1 tr. zákoníku a absence uložení trestu zákazu činnosti podle § 73 odst. 1, odst.3 tr. zákoníku,
5) Alexandra Zemka výrok, kterým mu byl podle § 67 odst. 1, § 68 odst. 1 trestního zákoníku uložen peněžitý trest ve výměře 700 celých denních sazeb po 10.000,- Kč,
6) Zdeňka Zemka výrok, kterým mu byl podle § 67 odst. 1, § 68 odst. 1 trestního zákoníku uložen peněžitý trest ve výměře 700 celých denních sazeb po 10.000,- Kč.
 
Státní zástupce odvolání odůvodňuje takto:
 
Napadeným rozsudkem byli obžalovaní Vladimír Čimpera, Alexandr Zemek a Zdeněk Zemek uznáni vinnými ze spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku ukončeného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, Ing.Jan Hudeček, Jaroslav Krym a Ing. Karel Šupina byli uznáni vinnými ze spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku zčásti dokonaného a zčásti ukončeného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku,
 
Ing. Ilona Floriánová ze spáchání přečinu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti podle § 330 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku,
 
Ing. Michaela Schneidrová byla uznána vinnou ze spáchání zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku zčásti dokonaného a zčásti ukončeného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku, a Ing. Alena Vitásková ze spáchání zvlášť závažného zločinu účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku k trestnému činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, zčásti dokonanému a zčásti ukončenému ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku.
 
Státní zástupce se zcela ztotožňuje s výrokem o vině všech obviněných, s podstatnou částí výroku o uložených trestech, jakož i s odůvodněním výroku o vině i s většinou úvah o uložených trestech. Odvoláním je tak napadena pouze část výroku o trestu uloženého jednotlivým obviněným, resp. některé výroky absentující, konkrétně u jednotlivých obviněných:
1) Ing. Jana Hudečka výrok, kterým mu byl podle § 209 odst. 5 trestního zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Soud k osobě obžalovaného Ing. Jana Hudečka uvedl, že tento je ženatý, otec dvou zletilých dětí. Dosáhl vysokoškolského vzdělání a v současné době je výkonný ředitel firmy Bent Holding, a.s. s čistým měsíčním příjmem 53.000,- Kč. Dle vlastních údajů vlastní rodinný dům v hodnotě kolem 3.000.000,- Kč, dále osobní vozidlo Mercedes typ C v hodnotě 300.000,- Kč. V evidenci přestupků v místě trvalého bydliště nemá záznam (č. l. 6872). Z opisu rejstříku trestů (č. l. 6882, 8650) bylo prokázáno, že obžalovaný nebyl v minulosti soudně trestán. Soud proto obžalovanému přiznal jako
polehčující okolnost dosavadní řádný život podle § 41 písm. o) trestního zákoníku. Jako přitěžující okolnost ve smyslu ustanovení § 42 písm. a), k) trestního zákoníku pak soud zhodnotil skutečnost, že trestný čin spáchal po předchozím uvážení, směřoval ke způsobení vyšší škody (škoda značně převyšovala minimální kvalifikační znak škody velkého rozsahu), a musel si být vědom, že může být ohrožena bezpečnost osob u vysokonapěťového zařízení (z hlediska celkového zařízení, byť fiktivní doklady se týkaly pouze nízkonapěťové části FVE). Jiné polehčující či přitěžující okolnosti soud neshledal. Jako okolnost polehčující nemohl
soud akceptovat ani doznání, upřímnou lítost či chování obžalovaného po trestném činu, když tento trestnou činnost popřel.
Se zřetelem ke všem rozhodným okolnostem případu i osobě obžalovaného, kdy zejména akcentoval dosavadní zachovalost obžalovaného, mu pak uložil trest odnětí svobody v trvání 6 let, tedy v cca 1/4 zákonné trestní sazby podle § 209 odst. 5 trestního zákoníku, což podle názoru soudu odpovídá jak povaze a závažnosti trestného činu, která je jinak hodnocena v horní polovině stupně typového (zejména s ohledem na plánovanou škodu), tak zejména osobě obžalovaného a jeho vlastnímu podílu na trestné činnosti, který soud hodnotil v kontextu jednání skupiny pachatelů jako závažný a vlastnímu následku, kdy jednání zůstalo (byť nezávisle na vůli tohoto obžalovaného) ve stádiu pokusu. Mimo to soud přihlédl i k možnostem jeho resocializace, tedy možnosti výchovného působení na něj, a to i s přihlédnutím k jeho postoji k trestné činnosti, když shledal, že obžalovaný nemá dostatečný náhled této
trestné činnosti (tuto fakticky neguje a svůj podíl bagatelizuje) a nelze tak předpokládat lepší prognózu resocializace. Následně pak soud rozhodoval o typu věznice, do které bude obžalovaný zařazen. 
 
Státní zástupce považuje výměru trestu odnětí svobody uloženého Ing. Janu Hudečkovi za nepřiměřeně mírnou zejména s ohledem na výši škody již způsobené, jakož i konečnou výši škody, o jejíž způsobení obviněný (spolu)usiloval resp. s jejímž způsobením musel být srozuměn, když tato se již pohybuje v řádu miliard Kč. Nelze též přehlédnout, že v průběhu prověřování bylo u Ing. Jana Hudečka zjištěno ovlivňování obsahu podaných vysvětlení jiných osob resp. jeho účast na koordinaci a modifikaci obsahu uváděných skutečností vůči policejnímu orgánu. Z odposlechu telefonní stanice Vladimíra Čimpery bylo zjištěno, že Ing. Jan Hudeček sehnal
Vladimíru Čimperovi advokáta, který mu neformálně bez plné moci písemně poradil,jak má vypovídat. Z odposlechu Ing. Jana Hudečka bylo dále prokázáno, že Ing. Jan Hudeček se dotazoval Pavla Pančochy ohledně podání vysvětlení u policejního orgánu a tento ho informoval, že se už neformálně dohodl s advokátem co a jak. Ing. Karel Hadaš také bezprostředně po podání vysvětlení informoval Ing. Jana Hudečka,že se snažil nic neříkat. Konečně ze zajištěných audio nahrávek skrytě pořízených Ing. Karlem Šupinou vyplývá, že bylo vedeno jednání mezi obviněnými Ing. Janem Hudečkem a Ing. Karlem Šupinou o tom, jak je postavena obhajoba a také je zachyceno jednání mezi Ing. Karlem Šupinou, Ing. Janem Hudečkem a JUDr. Ing.Zdeňkem Zemkem týkající se dalšího postupu v této věci.
 
Tyto okolnosti by měly taktéž být zhodnoceny jako přitěžující okolnost. Podle názoru státního zástupce tak komplex polehčujících a přitěžujících okolností v daném případě neopodstatňuje uložení trestu odnětí svobody obžalovanému Ing. Janu Hudečkovi ve spodní polovině zákonné trestní sazby.
 
2) Jaroslava Kryma výrok, kterým mu byl podle § 209 odst. 5 trestního zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Ohledně jeho osoby soud zjistil, že tento je ženatý, otec jednoho zletilého dítěte.
Dosáhl středoškolského vzdělání v oboru elektro. Je jednatel společnosti ACinženýring s.r.o. s měsíčním příjmem 20.000,- Kč čistého. Dle vlastních údajů vlastní byt v Chomutově v hodnotě 400.000,- Kč, který užívá, a jeden byt v Praze v hodnotě 2.000.000,- Kč, který užívá jeho syn. Oba byty jsou v osobním vlastnictví a vlastní je společně s manželkou. V evidenci přestupků v místě trvalého bydliště má záznam z roku 2001 pro malou dopravní nehodu (č. l. 6873), ke kterému soud, i s ohledem na časový odstup a odlišnost jednání, nepřihlížel. Z opisu rejstříku trestů (č.l. 6883, 8652) bylo prokázáno, že obžalovaný nebyl v minulosti soudně trestán. Soud proto obžalovanému přiznal jako polehčující okolnost dosavadní řádný život podle § 41 písm. o) trestního zákoníku. Jako přitěžující okolnost ve smyslu ustanovení § 42 písm. a), k) trestního zákoníku pak soud zhodnotil skutečnost, že trestný čin spáchal
po předchozím uvážení a směřoval ke způsobení vyšší škody (škoda značně převyšovala minimální kvalifikační znak škody velkého rozsahu) a musel si být vědom, že může být ohrožena bezpečnost osob u vysokonapěťového zařízení (viz výše). Jiné polehčující či přitěžující okolnosti soud neshledal. Jako okolnost polehčující nemohl soud akceptovat ani doznání, upřímnou lítost či chování
obžalovaného po trestném činu, když tento trestnou činnost popřel. Se zřetelem ke všem rozhodným okolnostem případu i osobě obžalovaného, kdy zejména akcentoval dosavadní zachovalost obžalovaného, mu pak uložil trest odnětí svobody v trvání 6 let, tedy v cca 1/4 zákonné trestní sazby podle § 209 odst. 5 trestního zákoníku, což odpovídá jak povaze a závažnosti trestného činu, která je
jinak hodnocena v horní polovině stupně typového (zejména s ohledem na plánovanou škodu), tak zejména osobě obžalovaného a jeho vlastnímu podílu na trestné činnosti, který soud hodnotil v kontextu jednání skupiny pachatelů jako závažný a vlastnímu následku, kdy jednání zůstalo (byť nezávisle na vůli tohoto obžalovaného) ve stádiu pokusu. Mimo to soud přihlédl i k možnostem jeho
resocializace, tedy možnosti výchovného působení na něj, a to i s přihlédnutím k jeho postoji k trestné činnosti, když shledal, že obžalovaný nemá dostatečný náhled této trestné činnosti (tuto fakticky neguje a svůj podíl bagatelizuje) a nelze tak předpokládat lepší prognózu resocializace. Následně pak soud rozhodoval o typu věznice, do které bude obžalovaný zařazen.
 
Státní zástupce považuje výměru trestu odnětí svobody uloženého Jaroslavu Krymovi za nepřiměřeně mírnou zejména s ohledem na výši škody již způsobené, jakož i konečnou výši škody, o jejíž způsobení obviněný (spolu)usiloval resp. s jejímž způsobením musel být srozuměn, když tato se již pohybuje v řádu miliard Kč. Nelze též přehlédnout, že v průběhu prověřování bylo u Jaroslava Kryma zjištěno rozsáhlé ovlivňování obsahu podaných vysvětlení jiných osob resp. účast na koordinaci a modifikaci obsahu podaných vysvětlení jednotlivých osob u policejního orgánu. Z odposlechu Vladimíra Čimpery bylo prokázáno, že Jaroslav Krym bezprostředně před podáním vysvětlení telefonicky dával Vladimíru Čimperovi detailní instrukce, jak má vypovídat v dané trestní věci, včetně toho, že má zamlčet, že Vladimír Čimpera byl v prosinci 2010 nemocen. Z audio nahrávek skrytě pořízených Karlem Šupinou, které byly zajištěny na počítači Ing. Karla Šupiny týkajících se dalšího postupu v této trestní věci bylo zjištěno, že minimálně na jednu z těchto schůzek byl pozván i Jaroslav Krym. Ze shrnutí z jednání s Jaroslavem Krymem a Ing. Antonínem Kalašem zajištěného v kanceláři u Ing. JUDr. Zdeňka Zemka je pak mj. patrné, že Jaroslav Krym přítomné informoval, jakým způsobem vypovídal při podání vysvětlení před policejním orgánem, kdy tyto informace zjevně sloužily jako příprava pro podání vysvětlení Pavla Pančochy, Miroslava Šutovského, Ing. Jana Hudečka a Ing. Karla Hadaše. Tyto okolnosti by měly taktéž být zhodnoceny jako přitěžující okolnost.
Podle názoru státního zástupce tak komplex polehčujících a přitěžujících okolností v daném případě neopodstatňuje uložení trestu odnětí svobody obžalovanému Jaroslavu Krymovi ve spodní polovině zákonné trestní sazby.
 
3) Ing. Michaely Schneidrové z důvodu absence uložení peněžitého trestu podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1 tr. zákoníku.K osobě obžalované Ing. Michaely Schneidrové soud uvedl, že tato je rozvedená,matka jednoho zletilého dítěte. Dosáhla vysokoškolského vzdělání v oboru ekonomika a je nadále zaměstnankyní ERÚ, ředitelkou odboru s čistým měsíčním příjmem 30.000,- Kč. Dle vlastního vyjádření vlastní automobil v hodnotě cca 90.000,- Kč, a družstevní byt, který koupila od obce za 80.000,- Kč v hodnotě asi
800.000,- Kč. V evidenci přestupků v místě trvalého bydliště nemá záznam (č. l.6875). Z opisu rejstříku trestů (č. l. 6885, 8653) bylo prokázáno, že obžalovaná nebyla v minulosti soudně trestána. Soud proto této obžalované přiznal jako polehčující okolnost dosavadní řádný život podle § 41 písm. o) trestního zákoníku. Jako přitěžující okolnost ve smyslu ustanovení § 42 písm. a), k) trestního zákoníku pak soud zhodnotil skutečnost, že trestný čin spáchala po předchozím uvážení, v rozporu s veřejným zájmem, při současném upřednostnění zájmu soukromého a směřoval ke způsobení vyšší škody (zde se jedná o škodu řádově převyšující
minimální kvalifikační znak škody velkého rozsahu). Jiné polehčující či přitěžující okolnosti soud neshledal. Jako okolnost polehčující nemohl soud akceptovat ani doznání, upřímnou lítost či chování obžalované po trestném činu, když tato trestnou činnost popřela.
Státní zástupce má za to, že přestože obviněné je kladeno za vinu spáchání trestného činu úřední osoby, je nutné i v jejím případě zohlednit skutečnost, že její činnost fakticky umožnila jinému získat majetkový prospěch resp. udržet stav, za kterého bude majetkový prospěch v budoucnu dále vznikat. I v jejím případě tak měl soud přistoupit k uložení peněžitého trestu přiměřeného všem zákonným kritériím pro jeho ukládání.
 
4) Ing. Aleny Vitáskové z důvodu absence uložení peněžitého trestu podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1 tr. zákoníku a absence uložení trestu zákazu činnosti podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. K osobě obžalované Ing. Aleny Vitáskové soud konstatoval, že tato je rozvedená, matka jednoho zletilého dítěte. Dosáhla vysokoškolského vzdělání a je zaměstnána jako předsedkyně ERÚ s čistým měsíčním příjmem asi 120.000,- Kč. Dle vlastního vyjádření vlastní majetek v souhrnné hodnotě asi 50 milionů Kč, kdy součástí jsou
nemovitosti v hodnotě 20-30 milionů Kč, kdy má další příjmy z pronájmu nemovitostí.V evidenci přestupků v místě trvalého bydliště nemá záznam (č. l. 6878). Z opisu rejstříku trestů (č. l. 6887, 8655) bylo prokázáno, že obžalovaná nebyla v minulosti soudně trestána. Soud proto obžalované přiznal jako polehčující okolnost dosavadní řádný život podle § 41 písm. o) trestního zákoníku. Jako přitěžující okolnost ve smyslu ustanovení § 42 písm. a), k) trestního zákoníku pak soud zhodnotil skutečnost, že trestný čin spáchala po předchozím uvážení, v rozporu s veřejným zájmem, při současném upřednostnění zájmu soukromého a směřoval ke způsobení
vyšší škody (zde se jedná o škodu řádově převyšující minimální kvalifikační znak škody velkého rozsahu). Jiné polehčující či přitěžující okolnosti soud neshledal. Jako okolnost polehčující nemohl soud akceptovat ani doznání, upřímnou lítost či chování
obžalované po trestném činu, když tato trestnou činnost popřela.Státní zástupce má za to, že přestože obviněné je kladeno za vinu spáchání trestného činu úřední osoby resp. pomoc k tomuto, je nutné i v jejím případě zohlednit skutečnost, že její činnost fakticky (spolu)umožnila jinému získat majetkový prospěch resp. udržet stav, za kterého bude majetkový prospěch peněžitého trestu
přiměřeného všem zákonným kritériím pro jeho ukládání, zejména povaze a závažnosti jejího jednání a majetkovým poměrům obžalované. Současně má státní zástupce za to, že jednání obžalované Ing. Vitáskové spočívalo v zavrženíhodné ingerenci do probíhajícího správního řízení, ve kterém navíc sama byla v postavení druhoinstančního orgánu. Z tohoto důvodu jsou v jejím případě ve stejné míře jako u Ing. Schneidrové naplněny předpoklady pro uložení trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu výkonu zaměstnání či funkce, v němž rozhoduje jako úřední osoba ve správním řízení.
 
5) Alexandra Zemka výrok, kterým mu byl podle § 67 odst. 1, § 68 odst. 1 trestního zákoníku uložen peněžitý trest ve výměře 700 celých denních sazeb po 10.000,- Kč.K osobě obžalovaného Alexandra Zemka soud zjistil, že tento je ženatý, otec dvou dětí (ročník narození 1997 a 2000). Dosáhl středního odborného vzdělání s maturitou. Je zaměstnán ve společnosti HESCO jako vedoucí marketingu s měsíčním příjmem kolem 100.000,- Kč čistého. Je jednatelem společnosti Saša-Sun s.r.o. Dle vlastních údajů vlastní dům s pozemkem (odhad znalce pro hypotéku 13.000.000,- Kč) a má podíly v různých společnostech (podíly mají dle vlastních 
údajů hodnotu přes 100.000.000,- Kč). V evidenci přestupků v místě trvalého bydliště nemá záznam (č. l. 6879). Z opisu rejstříku trestů (č. l. 6888, 8656) bylo prokázáno,že obžalovaný nebyl v minulosti soudně trestán. Soud proto obžalovanému přiznal
jako polehčující okolnost dosavadní řádný život podle § 41 písm. o) trestního zákoníku. Jako přitěžující okolnost ve smyslu ustanovení § 42 písm. a), b), k) trestního zákoníku pak soud zhodnotil skutečnost, že trestný čin spáchal po předchozím uvážení, ze ziskuchtivosti a směřoval ke způsobení vyšší škody (zde se jedná o škodu řádově převyšující minimální kvalifikační znak škody velkého rozsahu). Jiné polehčující či přitěžující okolnosti soud neshledal. Jako okolnost polehčující nemohl soud akceptovat ani doznání, upřímnou lítost či chování obžalovaného po trestném činu, když tento trestnou činnost popřel. Vzhledem ke skutečnosti, že danou trestnou činnost obžalovaný páchal za účelem nelegálního získání majetkového prospěchu (§ 39 odst. 7, § 67 odst. 1 trestního zákoníku), mu soud uložil i peněžitý trest ve výměře 700 denních sazeb, kdy zde hodnotil zejména vysokou společenskou škodlivost jeho jednání, ve výši denní sazby 10.000,- Kč, která byla stanovena zejména s přihlédnutím k majetkové situaci tohoto obžalovaného a předpokládanému zisku z trestné činnosti. Pro případ neuhrazení pak byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou let.
 
Státní zástupce považuje uložený trest obžalovanému Alexandu Zemkovi v celkové faktické výměře 7 mil. Kč za nepřiměřeně mírný zejména s ohledem na výši obohacení a škody již způsobené, jakož i konečnou výši obohacení a škody, o jejíž způsobení obviněný usiloval resp. s jejímž způsobením musel být srozuměn, když tato se již pohybuje v řádu miliard Kč. Další okolností jsou majetkové poměry obžalovaného reprodukované výše, v jejichž světle se výměra peněžitého trestu taktéž jeví jako nedostatečná. Podle názoru státního zástupce tak v posuzovaném případě není dán prostor pro ukládání peněžitého trestu obžalovanému ve spodní polovině jeho možné zákonné výměry.
 
6) Zdeňka Zemka výrok, kterým mu byl podle § 67 odst. 1, § 68 odst. 1 trestního zákoníku uložen peněžitý trest ve výměře 700 celých denních sazeb po 10.000,-Kč.K osobě obžalovaného Zdeňka Zemka soud zjistil, že tento není ženatý, má družku.Je otec tří nezletilých dětí (ročník narození 1998 a 2005, 2009). Je vyučen v oboru mechanik elektronických zařízení, bez maturity Je zaměstnán ve společnosti HESCO a je jednatel společnosti Zdeněk-Sun s.r.o. Čistý měsíční příjem má kolem 150.000,-Kč čistého (v přípravném řízení uvedl 200. – 300.000,- Kč jako předseda družstva Morava Zlín). Dle vlastního vyjádření vlastní dům s pozemkem a má podíly v různých společnostech (podíly mají dle vlastního vyjádření hodnotu přes 100.000.000,- Kč). V evidenci přestupků v místě trvalého bydliště nemá záznam (č. l. 6877). Z opisu rejstříku trestů (č. l. 6889, 8657) bylo prokázáno, že obžalovaný nebyl v minulosti
soudně trestán. Soud proto obžalovanému přiznal jako polehčující okolnost dosavadní řádný život podle § 41 písm. o) trestního zákoníku. Jako přitěžující okolnost ve smyslu ustanovení § 42 písm. a), b), k) trestního zákoníku pak soud zhodnotil skutečnost, že trestný čin spáchal po předchozím uvážení, ze ziskuchtivosti a směřoval ke způsobení vyšší škody (zde se jedná o škodu řádově převyšující minimální kvalifikační znak škody velkého rozsahu). Jiné polehčující či přitěžující okolnosti soud neshledal. Jako okolnost polehčující nemohl soud akceptovat ani doznání, upřímnou lítost či chování obžalovaného po trestném činu, když tento trestnou činnost popřel. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětnou trestnou činnost páchal za účelem nelegálního získání majetkového prospěchu (§ 39 odst. 7, § 67 odst. 1 trestního zákoníku), mu soud uložil i peněžitý trest ve výměře 700 denních sazeb, kdy zde hodnotil zejména vysokou společenskou škodlivost jeho jednání, ve výši denní sazby 10.000,- Kč, která byla stanovena zejména s přihlédnutím kmajetkové situaci tohoto obžalovaného a předpokládanému zisku z trestné činnosti.Pro případ neuhrazení pak byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou let.
 
Státní zástupce považuje uložený trest obžalovanému Zdeňku Zemkovi v celkové faktické výměře 7 mil. Kč za nepřiměřeně mírný zejména s ohledem na výši obohacení a škody již způsobené, jakož i konečnou výši obohacení a škody, o jejíž způsobení obviněný usiloval resp. s jejímž způsobením musel být srozuměn, když tato se již pohybuje v řádu miliard Kč. Další okolností jsou majetkové poměry obžalovaného reprodukované výše, v jejichž světle se výměra peněžitého trestu taktéž jeví jako nedostatečná. Podle názoru státního zástupce tak v posuzovaném případě není dán prostor pro ukládání peněžitého trestu obžalovanému ve spodní polovině jeho možné zákonné výměry. Ze shora uvedených důvodů státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočky Brno,
 
n a v r h u j e ,
 
aby Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací vyhověl podanému odvolání státního zástupce proti uvedeným výrokům o trestech a
dle ustanovení § 258 odstavec 1 písmeno e) odstavec 2 trestního řádu zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestech, konkrétně aby zrušil:
1) u Ing. Jana Hudečka výrok, kterým mu byl podle § 209 odst. 5 trestního zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.
2) u Jaroslava Kryma výrok, kterým mu byl podle § 209 odst. 5 trestního zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.
3) u Ing. Michaely Schneidrové konstatoval absenci uložení peněžitého trestu podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1 tr. zákoníku (v odůvodnění rozhodnutí).
4) Ing. Aleny Vitáskové konstatoval absenci uložení peněžitého trestu podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1 tr. zákoníku a absence uložení trestu zákazu činnosti podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku (v odůvodnění rozhodnutí).
5) u Alexandra Zemka výrok, kterým mu byl podle § 67 odst. 1, § 68 odst. 1 trestního zákoníku uložen peněžitý trest ve výměře 700 celých denních sazeb po 10.000,- Kč.
6) u Zdeňka Zemka výrok, kterým mu byl podle § 67 odst. 1, § 68 odst. 1 trestního zákoníku uložen peněžitý trest ve výměře 700 celých denních sazeb po 10.000,- Kč a aby ve smyslu § 259 odstavec 3 trestního řádu za splnění podmínek uvedených v § 259 odstavec 4 trestního řádu podle § 209 odstavec 5 trestního zákoníku (v případě obžalovaných Ing. Michaely Schneidrové a Ing. Aleny Vitáskové podle § 329 odstavec 3 trestního zákoníku) sám uložil obžalovaným:
1) Ing. Janu Hudečkovi podle § 209 odst. 5 trestního zákoníku trest odnětí svobody v trvání 7,5 (sedmi a půl) roku, pro jehož výkon by byl zařazen do věznice s ostrahou.
2) Jaroslavu Krymovi podle § 209 odst. 5 trestního zákoníku trest odnětí svobody v trvání 7,5 (sedmi a půl) roku, pro jehož výkon by byl zařazen do věznice s ostrahou.
3) Ing. Michaele Schneidrové podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1 tr. zákoníku peněžitý trest ve výměře 500 celých denních sazeb po 1.000,- Kč.
4) Ing. Aleně Vitáskové podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1 tr. zákoníku peněžitý trest ve výměře 500 celých denních sazeb po 5.000,- Kč a podle § 73 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu zaměstnání či funkce, v němž rozhoduje jako úřední osoba ve správním řízení na dobu 10 (deseti) let.
5) Alexandru Zemkovi podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1 trestního zákoníku peněžitý trest ve výměře 700 celých denních sazeb po 30.000,- Kč.
6) Zdeňku Zemkovi podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1 trestního zákoníku peněžitý trest ve výměře 700 celých denních sazeb po 30.000,- Kč.
 
V Brně dne 21. června 2016
 
Mgr. Radek Mezlík, v.r.
státní zástupce