NÁVRH NA NAŘÍZENÍ PŘEDBĚŽNÉHO PROJEDNÁNÍ OBŽALOBY Z 15.11.2013 část III-VI

Návrh obžalované na nařízení předběžného projednání obžaloby v souladu s ustanovení § 186 písm. c) trestního řádu a současně na zastavení trestního stíhání pro okolnosti uvedené v ustanovení § 172, odst. 1 písm. b) trestního řádu

Část III-VI

Návrh obžalované na nařízení předběžného projednání obžaloby v souladu s ustanovení § 186 písm. c) trestního řádu a současně na zastavení trestního stíhání pro okolnosti uvedené v ustanovení § 172, odst. 1 písm. b) trestního řádu

Část III-VI

III.

K otázce dokonaného a nedokonaného trestného činu ukončeného ve stádiu pokusu

[22] Obviněná je stíhaná pro spáchání zvlášť závažného zločinu účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k trestnému činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zákoníku z části dokonaného a z části nedokonaného ukončeného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku.

[23] Za stěžejní ve výrokové části obžaloby obviněná považuje vyčíslení škody, resp. metodu (způsob) vyčíslení škody, jako rozdíl mezi výkupní cenou FVE uvedenou do provozu v roce 2010 a výkupní cenou FVE uvedenou do provozu v roce 2011, přičemž tento rozdíl je následně vynásoben výkonem fotovoltaických elektráren a obdobím na které byla vydána licence, samozřejmě s akcentem na změnu výše výkupní ceny FVE, měnící se postupně v průběhu nadcházejících let.

[24] Státní zástupce dovozuje, že již za období od 1.1.2011 do 31.12.2012 ve vztahu ke společnosti Saša -Sun s.r.o., byla způsobena primárně distribuční společnosti ACTHERM spol. s r.o. škoda ve výši 83,651.335,06 Kč, kdy z této částky se neoprávněně obohatila společnost Saša-Sun s.r.o, o částku nejméně 44,568.027,06 Kč a dále ve vztahu ke společnosti Zdeněk  -Sun s.r.o., byla způsobena primárně distribuční společnosti ACTHERM spol. s r.o. škoda ve výši 90,415.702,70 Kč, kdy z této částky se neoprávněně obohatila společnost Zdeněk - Sun s.r.o. o částku nejméně 48,172.032,70 Kč.

[25] Dále si státní zástupce pro potřeby trestního stíhání nechal vyčíslit (nebo si tuto škodu svévolně stanovil) škodu způsobenou ve stádiu pokusu spáchaného trestného činu, která odpovídá provozu FVE po dobu 20-ti let. Zde došel k závěru, že by mohla být společností Saša - Sun s.r.o. způsobena škoda ve výši nejméně 868,5 mil. Kč a společností Zdeněk - Sun s.r.o. škoda nejméně 1.013,2 mil. Kč.

[26] Z výše uvedeného se podává, že došlo k zcela formalistické aplikaci ustanovení § 21 odst. 1 tr. zákoníku.

[27] Pokus trestného činu lze charakterizovat jako jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání trestného činu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu trestný čin spáchat, jestliže k dokonání trestného činu nedošlo (§ 21 odst. 1 tr. zákoníku).

[28] Z uvedeného vyplývá, že pokus trestného činu se vyznačuje těmito znaky:

a)jednáním, které bezprostředně směruje k dokonání trestného činu,

b)úmyslem spáchat trestný čin,

nedostatkem dokonání, zásadně ve formě nedostatku následku, resp. účinku předpokládaného ve skutkové podstatě.[1] V případě jednání popsaného v obžalobě s odkazem na jednání hlavní pachatelky, nelze v žádném případě hovořit o naplnění obligatorního znaku bezprostřednosti.

[29] Jednání bezprostředně směřující k dokonání trestného činu zahrnuje dva případy:

  1. první, pachatel začal uskutečňovat jednání popsané v příslušné skutkové podstatě trestného činu, o jehož dokonání se pokouší, tedy začal naplňovat objektivní stránku trestného činu. Pojem bezprostředního směřování je přitom nutné chápat tak, že pachatel již bezprostředně ohrožuje předmět svého útoku, a
  2. druhý případ, znamená, že pachatel sice ještě nezačal uskutečňovat jednání popsané ve skutkové podstatě trestného činu, ale jeho jednání má bezprostřední význam pro dokonání trestného činu a je zpravidla v nejužší časové spojitosti s následkem, který měl nastat. [2]

[30] V daném případě trestního stíhání nelze ani jeden ze dvou výše uvedených případů jednání bezprostředně směřujícího k dokonání trestného činu vztáhnout na jednání obviněné, jakož i hlavní pachatelky Ing. Michaely Schneidrové, neboť hlavní pachatelka rozhodovala ve správním řízení, kdy byl aplikován mimořádný opravný prostředek, a to obnova řízení, resp. její první stádium, a to je řízení o obnově řízení, když svým usnesením rozhodla o zastavení obnovy řízení, tedy neohrožovala předmět útoku, to by se stalo v případě druhého stádia obnovy řízení, tedy v nově obnoveném řízení. (Obnova řízení má dvě stádia, a to řízení o povolení, resp. nařízení obnovy správním orgánem, jako řízení o obnově (iudicium rescindens), a nové řízení ve věci (iudcium rescissorium). [3] Obviněná podotýká, že v době, kdy rozhodovala hlavní pachatelka Ing. Michaela Schneidrová, tak licence společnosti Saša - Sun s.r.o. a licence společnosti Zdeněk - Sun s.r.o, byly již k výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů uděleny. Tedy explicitně hlavní pachatelka a implicitně i obviněná se měly dopustit jednání zneužití pravomoci úřední osoby za situace, kdy bylo vydáváno rozhodnutí procesní povahy, tedy zda bude povolena obnova správního řízení či nikoliv, a contrario, hlavní pachatelka nerozhodovala o udělení licence, což má zásadní a nezpochybnitelný vliv na stanovení kvalifikované skutkové podstaty trestného činu s ohledem na výši škody. Pokud se obviněná vrátí k naplnění jednání bezprostředně směřujícího k dokonání trestného činu, tak není naplněn obligatorní znak bezprostředního ohrožení předmětu útoku, ani není naplněn druhý obligatorní znak nejužší časové spojitosti jednání hlavní pachatelky a obviněné, neboť následek má nastat v horizontu 20-ti let!

[31] Současná trestněprávní nauka a judikatura sice konkrétně nevymezují, jaký časový úsek lze považovat za bezprostřední, ale vždy toto bude záviset na okolnostech konkrétního případu, ale v žádném případě horizont 20-ti let nelze považovat za bezprostřední ohrožení předmětu útoku, neboť v daném časovém horizontu je značná míra neznámých (nepředvídatelných) okolností, které bezpochyby mají a budou mít na vyčíslení škody vliv. Za všechny lze uvést jednu jedinou nejvýznamnější, a to je doba slunečního svitu. Totiž, doba slunečního svitu se váže k výkonu FVE, tedy k množství vyrobené energie.

[32] Proto lze uzavřít, jestliže státní zástupce bere za výši škody částku, jejíž konečný součet má nastat až v horizontu 20-ti let, tak tato doba nesplňuje obligatorní znak bezprostřednosti, jak je vyžadován ustanovením § 21 odst. 1 tr. zákoníku.

IV.Právní posouzení důvodů trestního stíhání hlavní pachatelky, vztažmo ke správnímu řádu a trestní odpovědnosti

[33] Podle zjištěného skutkového stavu věci Ing. Michaela Schneidrová jako ředitelka odboru licencí ERÚ,  coby oprávněná úřední osoba (§ 15 odst. 2 správního řádu) dne 13.2.2012, v rozporu s pokynem Mgr. Antonína Panáka, místopředsedy ERÚ, a bez jeho vědomí a v rozporu s ustanovením § 50 odst. 4 správního řádu, vydala jménem ERÚ rozhodnutí č.j. 03104-43/2011-ERU o zastavení řízení o nařízení obnovy řízení o žádosti společnosti Saša – Sun s.r.o. o udělení licence na výrobu elektřiny a rozhodnutí č.j. 03103-43/2011-ERU o zastavení řízení o nařízení obnovy řízení o žádosti společnosti Zdeněk – Sun s.r.o. o udělení licence na výrobu elektřiny, (dále společně „Rozhodnutí“), která odůvodnila tím, že zpráva o revizi elektrické instalace z 5.12.2010, ev. č. – REA 158/2010 a zpráva o revizi elektrické instalace z 6.12.2010, ev. č. – REA 159/2010, obě vyhotovené Vladimírem Čimperou, jsou řádným doložením splnění technických předpokladů pro udělení licence ve smyslu § 7 odst. 4 písm. d) energetického zákona a podle § 9 vyhlášky č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů, což však bylo zcela v rozporu s tím, co v řízení (má se na mysli správní řízení) vyšlo najevo, neboť ve správních spisech ohledně žádosti společností Saša – Sun, s.r.o. a Zdeněk – Sun, s.r.o. o vydání licence na výrobu elektřiny byly založeny protokoly o zajištění důkazu ohledáním věci nemovité (č.j. 13917-13/2010-ERU ze dne 20.12.2010 a č.j. 13916-13/2010-ERU ze dne 20.12.2010), ze kterých vyplývaly závažné nedostatky fotovoltaických elektráren, které jako celek (jednotlivé elektrárny) nesplňovaly k danému dni podmínky pro udělení licence na výrobu elektřiny a revizní zprávy, které neodpovídaly skutečnému stavu, když ve správních spisech byl založen i protokol o ústním jednání z 21.12.2010 na ERÚ, ve kterém zástupci společností (účastníků řízení) uvedli, že skutečně nebyla dokončena propojení na uvedených fotovoltaických elektrárnách v důsledku klimatických podmínek, přičemž tyto protokoly byly podepsány mj. Alexandrem Zemkem a Zdeňkem Zemkem, přičemž nevzala v úvahu ani skutečnost, že ze stejných důvodů při rozhodování o udělení licence nebylo možno akceptovat ani zjevně nepravdivý předávací protokol o jednotlivých elektrárnách ze dne 29.11.2010, jako doklad předání dokončené elektrárny vlastníkovi, když následné zprávy o revizi elektrické instalace ohledně daných fotovoltaických elektráren, byly zjevně padělané.[4]

[34] Extrahuje-li obviněná právní důvody, které hlavní pachatelce jsou kladeny za vinu, když jednala v rozporu s právními předpisy, tak to jsou (i) jednání v rozporu s ustanovením § 50 odst. 4 správního řádu, (ii) řádné nedoložení splnění technických předpokladů pro udělení licence ve smyslu § 7 odst. 4 písm. d) energetického zákona ve spojení s ustanovením § 9 vyhlášky č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů.

[35] Extrahuje-li obviněná důkazy, které hlavní pachatelka nevzala v úvahu, tedy, které nesprávně   (v rozporu se zákonem) hodnotila, tak to jsou (i) protokoly o zajištění důkazu ohledáním věci nemovité ze dne 20.12.2010, (ii) protokoly o ústním jednání ze dne 21.12.2010, (iii) předávací protokoly o elektrárnách ze dne 29.11.2010 a (iv) zprávy o revizi elektrické instalace, které byly „zjevně padělané“.

[36] Hlavní pachatelka trestného činu je obviněná za to, že vydala v rozporu s výše uvedenými skutečnostmi rozhodnutí o zastavení řízení o nařízení obnovy řízení o žádosti shora jmenovaných společností, coby Rozhodnutí, která se vztahují k rozhodování, které pro svoji povahu je mimořádným opravným prostředkem, který směřuje proti pravomocnému rozhodnutí, vykazujícímu zásadní nedostatky ve zjištění skutečného stavu věci nebo spojeným s některými jmenovitými překážkovými právními skutečnostmi.

[37] V posuzovaném případě tak bylo o obnově řízení rozhodnuto z moci úřední dle ustanovení § 100 odst. 3 správního řádu, a to na základě obdrženého „Podnětu k zahájení řízení o obnově řízení o žádostech spol. Zdeněk – Sun s.r.o. a Saša – Sun s.r.o. o udělení licencí na výrobu elektřiny“ (dále rovněž „Podnět“), který na Úřad zaslala Policie České republiky Útvar odhalování korupce a finanční kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, ze dne 20.6.2011 (ć.j. OKFK – 108-21/TČ-2011-200235).

[38] Trestní oznámení, které podal ERÚ pro podezření na padělané revizní zprávy, je obsahově shodné s oznámením – Podnětem zaslaným Policií České republiky Energetickému regulačnímu úřadu, ve kterém se dožaduje zahájení řízení o obnově správního řízení, přičemž rozhodnutí o obnově správního řízení je obsahově shodné s podaným trestním oznámením, neboť jsou zde pouze zpochybněny revizní zprávy. Tímto lze uzavřít, že obnova řízení oprávněnou úřední osobou ERÚ byla započata z důvodu padělaných revizních zpráv, které dle policie nevyhotovil revizní technik Vladimír Čimpera.

[39] Obviněná důrazně konstatuje, že „druhé“ revizní zprávy, (padělané revizní zprávy) byly založeny do správních spisů dne 29.12.2010 a 30.12.2010, tedy v době před vydáním rozhodnutí správního orgánu, kterým se vydávající licence, a jako takové byly v rámci nalézacího řízení zkoumány a hodnoceny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 4 správního řádu, proto v žádném případě zde nelze hovořit o tom, že správní orgán již v době prvostupňového rozhodování nevěděl o padělaných revizních zprávách, neboť otisk razítka byl zcela evidentně naskenován, jak tvrdí a konstatuje policejní orgán, potažmo i státní zástupce. Správní orgán o těchto zprávách věděl a rozhodoval s tímto vědomím, že druhé revizní zprávy jsou nevěrohodné.

[40] Pokud hypoteticky připustíme, že byly splněny podmínky pro obnovu řízení, neboť se ukázaly „druhé revizní zprávy“ jako nepravdivé (padělky), tedy správní orgán o padělaných druhých revizních zprávách nevěděl, což bylo v průběhu řízení o udělení licence, zcela opačně prokázáno, tedy, že správní orgán o padělaných druhých revizních zprávách věděl, pak by mělo platit, že rozhodnutí o zastavení obnovy řízení by se měla vypořádávat se skutkovým vymezením obnovy řízení, kterým pouze a jedině byly padělané revizní zprávy, vztažmo ke splnění technických předpokladů pro udělení licence ve smyslu ustanovení § 7 odst. 4 písm. d) energetického zákona ve spojení s § 9 vyhlášky č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích.

[41] V této souvislosti je pak nutno konstatovat, že předmětem obnovy správního řízení byly pouze padělané revizní zprávy, nikoliv protokoly o zajištění důkazu ohledáním věci nemovité, stejně tak nemohly být předmětem zkoumání ani protokoly o ústním jednání ze dne 21.12.2010, jakož i nemohly být předmětem zkoumání předávací protokoly k elektrárnám ze dne 29.11.2010, jednoduše proto, že (i) policejní orgán takovéto důkazy (míněno důkazy protokol o zajištění důkazu ohledáním věci nemovité, protokol o ústním jednání a předávací protokol) ve svém podnětu ze dne 20.6.2011 nikterak nezpochybnil, (ii) takovéto důkazy nezpochybnila ani oprávněná úřední osoba Energetického regulačního úřadu, která zahajovala – oznamovala zahájení řízení o obnově řízení (Ing. Mgr. Jaroslav Vítek), konec konců (iii) takovéto důkazy nebyly vypořádávány oprávněnou úřední osobou Ing. Michaelou Schneidrovou – hlavní pachatelkou v rozhodnutích o zastavení obnovy řízení (č.j. 03104-43/2011-ERU a č.j. 03103-43/2011-ERU), protože a contrario (iv) takového důkazy hodnotila oprávněná úřední osoba Ing. Ilona Florianová, která vydávala licenci v rámci nalézacího – prvostupňového rozhodnutí.

[42] Lze uzavřít, že Ing. Michaele Schneidrové, coby hlavní pachatelce, je v podané obžalobě kladeno za vinu to, že rozhodovala v rozporu s ustanovením § 50 odst. 4 správního řádu, když v rozporu s tímto ustanovením správního řádu rozhodla o zastavení obnovy řízení, což však mělo být v rozporu s důkazy, a to protokolem o zajištění důkazu ohledáním věci nemovité, protokolem o ústním jednání ze dne 21.12.2010, předávacím protokolem k elektrárnám ze dne 29.11.2010, totiž, hlavní pachatelka Ing. Michaela Schneidrová se zabývala a rozhodovala pouze o důkazech, které se „údajně“ ukázaly jako nepravdivé, kterými byly „padělané“ revizní zprávy. Jiné skutečnosti jí nebyly známy, protože ty byly známy pouze orgánům činným v trestním řízení, neboť pouze ty soustředily důkazy o skutečnostech – nepravdivých důkazech, kterými jsou protokol o zajištění důkazu ohledáním věci nemovité, protokol o ústním jednání a předávací protokol k elektrárnám.

[43] Pokud obviněná hodnotí žalobní návrh, vztažmo k Ing. Michaele Schneidrové, pak má za to, že státní zástupce ve svém žalobním návrhu zřejmě dotváří skutkové okolnosti případu, tedy dotváří skutkové jednání o tato dílčí jednání. Předně to je dotvoření skutkového jednání spočívajícího v tom, že hlavní pachatelka neposoudila protokol o zajištění důkazu ohledáním věcí nemovitých, dále to, že hlavní pachatelka neposoudila protokoly o ústním jednání ze dne 21.12.2010, jakož to je i to, že neposoudila předávací protokoly k elektrárnám ze dne 29.11.2010, takovéto věci ani posoudit nemohla, neboť to ze správního spisu nevyplývalo. Takového skutkové okolnosti mohly být známy osobám, které nahlédly za ERÚ do trestního spisu, avšak již žádné získané kopie do správního spisu nezaložily, proto hlavní pachatelka netušíc rozhodných skutečností a důkazů nacházejících se v trestním spise, rozhodla tak, jak rozhodla. Tomuto zjištění nasvědčuje i ta skutečnost, že státní zástupce ve své obžalobě tyto rozhodné skutečnosti neuvádí, naopak činní své podání obžaloby bez toho, aby uvedl, resp. prokázal, že hlavní pachatelka o nových důkazech věděla, činí tak s vědomím, že celá obnova správního řízení je postavena na nezákonném postupu a účelově, když je zahájena na podnět policie a nikoliv vlastním zjištěním ERÚ, což ve svém kontextu činí domněnku o účelovosti trestního stíhání hlavní pachatelky trestného činu, tak i obviněné, coby pro trestný čin účastenství. Obviněná se domnívá, že trestní stíhání a podání obžaloby by nemělo být postaveno na protiprávním jednání různých osob, konkrétně zahájení obnovy řízení na základě podnětu policie a obsahové náležitosti a forma zahájení obnovy správního řízení.

[44] Pokud se hlavní pachatelka Ing. Michaela Schneidrová nemohla dopustit spáchání trestného činu tak, jak je skutkové jednání vymezeno v žalobním návrhu (obžalobě), pak ani obviněná se nemohla dopustit trestného činu, a to s ohledem na akcesoritu, která je základním předpokladem pro trestní stíhání obviněné

[45] Celé znění právního stanoviska k tomuto článku IV. obviněná přikládá v  příloze č. 2.

V.

Nezákonnost získaných důkazů postupem podle ustanovení § 88a odst. 1 trestního řádu

[46] Obviněná, jak je jí kladeno za vinu, se měla dopustit spáchání tohoto trestného činu tím, že měla poté, co dne 4.2.2012 obdržela email od Ing. Michaely Schneidrové, který obsahoval v příloze návrh zcela opačného rozhodnutí (má se na mysli správní řízení ve věci vydání licence k výrobě FVE společnostem Saša – Sun s.r.o. a Zdeněk – Sun s.r.o.) Energetického regulačního úřadu o zastavení řízení o nařízení obnovy řízení v předmětné věci, ačkoliv věděla, že navrhované rozhodnutí je v rozporu s tím, co v řízení vyšlo najevo, a tak úmyslně udělila Ing. Michaele Schneidrové souhlas s vydáním tohoto rozhodnutí a tím měla obviněná Ing. Alena Vitásková úmyslně podpořit Ing. Michaelu Schneidrovou v jednání s úmyslem ponechat v platnosti nezákonná rozhodnutí o zastavení řízení o obnově řízení Energetického regulačního úřadu.

[47] Policejní orgán předmětné skutkové jednání dovozuje z důkazů, a to zejména zajištěné emailové komunikace – postupem dle ustanovení § 88a tr. řádu, když zajistil emailové zprávy doručené, odeslané a uložené v soukromé emailové schránce Ing. Michaely Schneidrové a doručené, odeslané a uložené emailové zprávy v soukromé emailové schránce Ing. Aleny Vitáskové.

[48] Stalo se tak na základě příkazu k zajištění údajů o telekomunikačním provozu dle ustanovení § 88a odst. 1 tr. řádu vydaného soudcem Městského soudu v Brně dne 5. září 2012. Z příkazu se podává, že společnosti Seznam.cz, a.s., IČ: 26168685, se sídlem Radlická 608/2, Praha 5, se nařizuje, aby v souvislosti s provozem emailových schránek michaela.schneidrova@seznam.cz a a.vitaskova@seznam.cz za období od 1.1.2011 do 5.9.2012, vydala všechny známé registrační údaje uživatelů těchto emailových schránek včetně telefonních čísel, aby sdělila obsah všech emailových zpráv odeslaných, doručených či uložených v těchto emailových schránkách v uvedeném období, včetně sdělení kontaktů a emailových adres uložených v těchto emailových schránkách, aby sdělila nastavení, přeposílání emailových zpráv z těchto emailových schránek do jiných emailových schránek nebo mobilních telefonů.

[49] Podle ustanovení § 88a odst. 1 tr. řádu, ve znění účinném do 30. září 2012, platí, že, je-li k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení třeba zjistit údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat, nařídí předseda senátu a v přípravném řízení soudce, aby je právnická nebo fyzická osoba, která vykonává telekomunikační činnost, sdělily jemu a v přípravném řízení buď státnímu zástupci, nebo policejnímu orgánu. Příkaz k zajištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn.

[50] Presumujeme-li, že základní rozdíl mezi § 88 o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (elektronická komunikace) a § 88a o zajištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu (elektronické komunikace) je v tom, že § 88 směřuje do budoucna, zatímco § 88a se týká již uskutečněného telekomunikačního provozu (elektronické komunikace),[5] pak lze použít postup dle § 88a odst. 1 tr. řádu na období [t (čas) – 6 měsíců], nikoliv dobu, překračující mezní období, nyní 6-ti měsíců.

[51] Nad rámec výše uvedeného je i diskutabilní, zda vedle údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu měl být vydán i samotný obsah (záznam) dopravovaných či uložených zpráv (samotná sdělení ve zprávách uvedená). K tomuto závěru obviněnou vede zejména ta skutečnost, že ustanovení § 88a odst. 1 tr. řádu se vztahuje na vydání tzv. údajů souvisejících s uskutečněným telekomunikačním provozem, nikoliv samotného obsahu (záznamu) dopravovaných zpráv, jehož vydání by mělo být podřízeno pod dikci ustanovení § 88 tr. řádu, což explicitně z dikce tohoto ustanovení zákona vyplývá. V tomto případě se tak nestalo, neboť vyžádání si obsahu sdělení všech odeslaných, doručených a uložených emailových zpráv, tak bylo vydáno podle neurčitého (nesprávného) ustanovení § 88a odst. 1 tr. řádu a nikoliv podle ustanovení § 88 tr. řádu, což lze považovat za důkaz získaný nezákonným způsobem, tedy za důkaz nezákonný, který způsobuje absolutní neúčinnost takto získaného důkazu. Nadto obviněná poukazuje i na tu skutečnost, že státní zástupce žádal soud o vydání  rozhodnutí o nařízení odposlechu a záznamu tel. komunikace dle ustanovení § 88 odst. 1 tr. řádu, ale soudce příslušeného soudu odmítl tento souhlas vydat s odůvodněním, které není v trestním spisu založeno, ačkoliv zde by založeno být mělo a mohlo. O tomto návrhu totiž sám státní zástupce informoval sdělovací prostředky, aniž by svůj návrh a rozhodnutí soudce založil do trestního spisu. Proto navrhuji, aby tak státní zástupce na výzvu soudu bezprostředně učinil. Neboť tento důkaz usvědčuje obžalobu z toho, že se snažila obejít ustanovení § 88 odst. 1 tr. řádu aplikací ustanovení § 88a odst. 1 tr. řádu, což je z pohledu aplikace trestního práva nepřípustné.

[52] Dále je nutno poukázat na skutečnost, že dne 22. března 2011 rozhodl Ústavní soud, který vydal svůj nález pod sp. zn. Pl. ÚS 24/10, publikovaný ve sbírce zákonů dne 12. dubna 2011 pod číslem 94/2011 Sb., kterým zrušil ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a vyhlášku č. 485/2005 Sb., o rozsahu provozních a lokalizačních údajů, době jejich uchovávání a formě a způsobu jejich předávání orgánům činným v trestním řízení pro jejich využití.

[53] Obsahem zrušených ustanovení zákona o elektronických komunikacích bylo uložení povinnosti právnickým a fyzickým osobám zajišťujícím veřejnou komunikační síť nebo poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací (zejména telefonní operátoři a poskytovatelé internetového připojení – dále jen „operátoři“) po dobu 6 až 12 měsíců uchovávat provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejich veřejných komunikačních sítí a při poskytování jejich veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a povinnosti tyto údaje v daném rozsahu a daným způsobem poskytnout orgánům oprávněným k jejich vyžádání. Vyhláška č. 485/2005 Sb., pak stanovila rozsah uchovávaných provozních a lokalizačních údajů, dobu jejich uchovávání a způsob předávání těchto údajů oprávněným orgánům. Zrušenými ustanoveními § 97 odst. 3, 4 zákona o elektronických komunikacích byla do českého právního řádu implementována některá ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES, tzv. směrnice o data retention.[6]

[54] V této souvislosti Ústavní soud uvedl, že za dostatečně jasné, podrobné a adekvátní záruky v žádném případě nepovažuje pouhé zakotvení povinnosti uložené právnickým nebo fyzickým osobám zajistit, „aby s vymezenými uchovávanými údaji nebyl uchováván i obsah zpráv“ (§ 97 odst. 3 věta čtvrtá), resp. povinností je „po uplynutí doby zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu (§ 90)“ (§ 97 odst. 3 věta šestá). Za nejednoznačné a vzhledem k rozsahu a citlivosti uchovávaných údajů za zcela nedostačující lze již označit vymezení samotné doby jejich uložení, a to v rozmezí“ ne kratší než 6 měsíců a delší než 12 měsíců“, od jejíhož uplynutí se odvíjí povinnost uvedené údaje zlikvidovat.[7]

[55] Údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu dle ustanovení § 88a odst. 1 tr. řádu lze podřadit pod pojem provozní údaje, definovaný v ustanovení § 90 zákona č. 127/2005 Sb. Provozními údaji se podle § 90 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., rozumí jakékoli údaje zpracované pro potřeby přenosu zprávy sítí elektronických komunikací nebo pro její účtování.

[56] Vzhledem k tomu, že ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., bylo dnem   12.dubna 2011 nálezem Ústavní soudu derogováno, je nutno na dobu uchovávání údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu aplikovat ustanovení § 64 odst. 8 a 10 zákona č. 127/2005 Sb.

[57] Podle ustanovení § 64 odst. 8 zákona č. 127/2005 Sb., platí, že údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu je nutno uchovávat nejméně 2 měsíce ode dne provedeného vyúčtování služby. Dále platí, není-li vzhledem k druhu poskytované služby vyúčtování ceny dodáván, je oprávněn reklamaci účastník uplatnit do 2 měsíců ode dne poskytnutí služby.

[58] Podle ustanovení § 64 odst. 10 zákona č. 127/2005 Sb., platí, že podnikatel, který provozuje veřejně dostupnou službu elektronických komunikací prostřednictvím veřejné telefonní sítě, je povinen vyřídit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytování služby bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení reklamace.

[59] Z výše uvedeného explicitně vyplývá, že společnost Seznam.cz, a.s., mohla uchovávat údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu maximálně po dobu tří měsíců od rozhodného dne. Vzhledem k tomu, že obviněná Ing. Alena Vitásková v předchozím sledovaném období nepodala žádnou reklamaci na poskytovanou službu, zkracuje se doba uchovávání údajů na 2 měsíce. Tedy, vyžádal-li si orgán činný v trestním řízení postupem dle ustanovení § 88a odst. 1 tr. řádu údaje o uskutečněném telekomunikačním tajemství dne 5. září 2012, což je den vydání rozhodnutí soudcem Městského soudu v Brně, tak společností Seznam.cz, a.s., měly být orgánům činným v trestním řízení vydány údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu za období od (t – 2 měsíce), tedy za období od 5. července 2012 do 5. září 2012, tedy v době, kdy již byl publikován Nález ústavního soudu Pl. 24/10 ze dne 12. dubna 2011.

[60] Dnem 1. října 2012 nabyl účinnosti zákon č. 273/2012 Sb., jímž byl novelizován zákon č. 127/2005 Sb. Zde mimo jiné bylo přijato nové ustanovení § 97 odst. 3 z. č. 127/2005 Sb., kterým právnická a fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat po dobu 6 měsíců provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.

[61] Lze shrnout, že v tomto konkrétním případě, jak je uvedeno výše, byl v přípravném řízení dne 5. září 2012 vydán soudcem Městského soudu v Brně příkaz dle ustanovení § 88a odst. 1 tr. řádu, kterým nařídil společnosti Seznam.cz, a.s., vydat všechny známé registrační údaje uživatelů těchto emailových schránek včetně telefonních čísel, dále, aby společnost Seznam.cz, a.s. sdělila obsah všech emailových zpráv odeslaných, doručených či uložených v těchto emailových schránkách v uvedeném období, včetně sdělení kontaktů a emailových adres uložených v těchto emailových schránkách, aby společnost sdělila nastavení, přeposílání emailových zpráv z těchto emailových schránek do jiných emailových schránek nebo mobilních telefonů, a to za období od 1. ledna 2011 do 5. září 2012.

[62] Na základě tohoto příkazu pak společnost Seznam.cz, a.s., učinila to, že:

  1. vydala všechny známé registrační údaje Ing. Michaely Schneidrové a Ing. Aleny Vitáskové, coby uživatelů těchto emailových schránek, včetně telefonních čísel, sdělila obsah všech emailových zpráv odeslaných, doručených či uložených v těchto emailových schránkách v uvedeném období, včetně sdělení kontaktů a emailových adres uložených v těchto emailových schránkách, sdělila nastavení, přeposílání emailových zpráv z těchto emailových schránek do jiných emailových schránek nebo mobilních telefonů, ačkoliv tak neměla zákonnou povinnost, tímto zaměstnanec společnosti Seznam.cz, a.s., jednal protiprávně, když orgánům činným v trestním řízení vydal tyto údaje, protože v době od 12. dubna 2011 do 30. září 2012 neplatilo ustanovení § 97 odst. 3 a 4  z. č. 127/2005 Sb., ani neplatila prováděcí vyhláška č. 485/2005 Sb.,
  2. uchovávala všechny známé registrační údaje Ing. Michaely Schneidrové a Ing. Aleny Vitáskové, coby uživatelů těchto emailových schránek, včetně telefonních čísel, sdělila obsah všech emailových zpráv odeslaných, doručených či uložených v těchto emailových schránkách v uvedeném období, včetně sdělení kontaktů a emailových adres uložených v těchto emailových schránkách, sdělila nastavení, přeposílání emailových zpráv z těchto emailových schránek do jiných emailových schránek nebo mobilních telefonů po dobu delší, než povoluje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES a než povoloval § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., a prováděcí vyhláška č. 485/2005 Sb., (6 měsíců), než předmětná ustanovení zákona a prováděcí vyhláška byly zrušeny, tedy zaměstnanci společnosti jednali protiprávně, když uchovávali informace o uživatelkách dobu delší než je 12 měsíců, což lze dovodit z toho, že na základě příkazu soudce Městského soudu v Brně, kterým nařídil společnosti dne 5. září 2012, že tato musí vydat údaje počínaje dnem 1. ledna 2011; společnost tak měla a mohla uchovávat údaje o uskutečněném telekomunikačním tajemství po dobu 2 měsíců, tedy měla a mohla poskytnout orgánům činným v trestním řízení údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu za dobu od 5. července 2012 do 5. září 2012 a
  3. sdělila obsah dopravovaných zpráv orgánům činným v trestním řízení, ačkoliv tak učinit neměla, neboť dle ustanovení § 88a odst. 1 tr. řádu, měly být vydány pouze provozní tedy lokalizační údaje související s provozem internetové komunikace, avšak samotné obsahy dopravovaných či uložených zpráv tak vydány být neměly, neboť ustanovení § 88a odst. 1 tr. řádu toto neumožňuje.

[63] Tedy, došlo k vydání samotného obsahu dopravovaných či uložených zpráv shora označených emailových schránek, a to vše za situace, kdy bylo Ústavním soudem zrušeno ustanovení § 97 odst. 3 a 4 z.č. 127/2005 Sb., a prováděcí vyhláška č. 485/2005 Sb. Tímto postupem tak byl získán důkaz (důkazy) v rozporu s trestním řádem a jako takové jsou absolutně neúčinné vůči obviněné Ing. Aleně Vitáskové.

[64] Tímto lze mít za to, že společnost Seznam.cz, a.s., jednala v rozporu s právními předpisy, když uchovávala shora označené informace o uživatelkách, které využívaly služeb této společnosti, čímž došlo k zásahu zákonem nedovoleným do základních lidských práv a svobod, a to práva na soukromí jednotlivce, protože byly orgánům činným zpřístupněny neoprávněně shromážděné informace o fyzických osobách Ing. Michaely Schneidrové a Ing. Aleny Vitáskové. Jednáním zaměstnanců společnosti Seznam.cz, a.s., tak došlo k porušení ustanovení čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 13 Listiny základních práv a svobod.

[65] Z výše uvedeného lze tak vyvodit pouze jeden zásadní závěr, že orgány činné v trestním řízení opatřily důkazy v rozporu s trestním řádem, když trestním řádem možným, leč v té době způsobem neaplikovatelným (časově neúčinným), opatřily důkazy postupem dle § 88a odst. 1 tr. řádu. Proto v této souvislosti obviněná Ing. Alena Vitásková poukazuje na to, že orgány činné v trestním řízení opatřily důkazy, které ze způsobu (procesu) jejich získání, jsou absolutně neúčinné, tedy porušily ústavní zásadu, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).

[66] Toto zjevné porušení trestního řádu pak vede pouze k jednomu možnému závěru, že nelze emailovou komunikaci získanou postupem dle § 88a odst. 1 tr. řádu použít, jako důkaz v trestním řízení proti obviněné Ing. Aleně Vitáskové.

VI.

Návrh

Na základě shora uvedeného skutkového a právního stavu věci obviněná navrhuje, aby předseda senátu nařídil předběžné projednání obžaloby, v němž soud v souladu s ust. § 172 odst. 1 písm. a) a § 188 odst. 1 písm. c) trestního řádu zastaví trestní stíhání.

 

Ing. Alena Vitásková

V plné moci

JUDr. Josef Lžičař

JUDr. Pavel Čapčuch