NABÍDKA SPOLEČENSKÉ ZÁRUKY SPOLKU ŠALAMOUN ZA OBŽ. Ing. ALENU VITÁSKOVOU

Krajský soud v Brně                                     sp.zn. 46 T 7/2013

Rooseveltova 16
601 95 Brno

       

Věc:                          id.zn.:SalKSbrn081013Vitaskova                      V Praze dne 9.10.2013

Nabídka společenské záruky za obž. Ing. Alenu Vitáskovou, nar. 11.12.1956

Jsme zájmové sdružení občanů, řádně registrované  Ministerstvem vnitra ČR pod č.j. II./S-OS/1-25819/94-R. V jednání zastupuje spolek navenek předseda John Bok (stanovy viz : www.spoleksalamoun.com), který může pověřit zastupováním ad hoc další členy spolku.

Příležitostně přebíráme společenskou záruku za odsouzené k podmíněným trestům na dobu jejich zkušební lhůty, za odsouzené k nepodmíněným trestům na dobu zbavení osobní svobody nebo za žadatele o podmíněné propuštění. 

Dlouhodobě máme dobré  vztahy s Vězeňskou službou ČR, kterou ctíme jako nadprůměrně dobře fungující složku státního aparátu. Současně jsme pro ni respektovanými partnery. Máme dlouholeté zkušenosti s řešením problémů odsouzených. Naši chráněnci bývají téměř vždy úspěšní, uplatní-li při žádosti o podmíněné propuštění naši společenskou záruku. Žádný z „našich“ propuštěných se dosud nevrátil před soud.

Nabízíme soudu, že převezmeme společenskou záruku ve výše uvedeném rozsahu za paní obžalovanou, bude–li odsouzena. V případě odsouzení s podmíněným odkladem s ní budeme udržovat spojení a povedeme ji k ostražitosti vůči jakémukoli lákání k aktivitám, při nichž by se mohla dostat do střetu se zákonem.

V případě odsouzení k nepodmíněnému trestu s ní budeme udržovat styk a povedeme ji k vzornému plnění povinností odsouzené ve výkonu trestu s cílem  vytváření podmínek pro pozdější úspěch v řízení o podmíněné propuštění.

Důvodem našeho rozhodnutí je především poznání, že paní obžalovaná je osobnost výjimečné kvality, takže je v zájmu společnosti, aby ji další komplikace s orgány činnými v trestním řízení neodváděly od společensky prospěšné práce. V souvislosti s případným odsouzením k nepodmíněnému trestu by bylo na místě přihlédnout k jejím výborným předpokladům pro resocializaci.  Za těchto okolností je žádoucí, aby trest splnil účel co nejdříve, aby paní obžalovaná dosáhla předčasného podmíněného propuštění. K těmto cílům by měl sloužit náš dohled a poradenská služba.

Prvotním důvodem našeho zájmu o paní obžalovanou bylo ovšem znepokojení nad zjištěním, že je kriminalizována významná představitelka moci výkonné právě v době, kdy čelí velkému tlaku ze strany podnikatelů v solárním byznysu. V důsledku jejích aktivit jim hrozí do budoucna výrazné snížení zisku. Proto ji považují za „zemského škůdce“. Na jedné straně žije v obavách o svou osobní bezpečnost a stát jí přidělil ochranku, z druhé strany ji ale v téže době ohrožuje žalobce požadováním trestu odnětí svobody v rozmezí 5-12 let. Vystupňování psychického tlaku na paní obžalovanou může nepříznivě ovlivnit chod ERÚ – významného státního úřadu.  Odsouzení byť k podmíněnému trestu by znamenalo její odchod z funkce. Žalobce tak – ať již úmyslně nebo neúmyslně – plní přání kriminálních živlů mezi podnikateli v solárním byznysu.

Výše uvedené  znepokojení nás přimělo k seznámení s dokumentací inkriminovaného licenčního řízení a navazujících správních úkonů a s dostupnou dokumentaci trestního řízení vč. obžaloby. Naším záměrem bylo ověřit  důvodnost dodatečného připojení paní obžalované k ostatním obviněným. Výsledkem našeho zkoumání je zjištění, že trestní řízení nebylo vedeno zcela korektně a ve vztahu k paní obžalované nebylo nestranné.

Východiskem stíhané trestní kauzy bylo sporné vydání licencí ERÚ na provoz solárních elektráren společností Saša-Sun s.r.o. a Zdenek-Sun s.r.o. dne 31.12.2010 po provedení důkazu ohledáním obou nemovitostí pracovníky ERÚ a přizvanými externisty téhož dne. Kromě jiných úkonů obhlídce a následnému vydání licence předcházela dne 28.12.2010 porada tehdejších nejvyšších úředníků ERÚ, na které se projednával stav tohoto licenčního řízení. Porady se zúčastnili: předseda ERÚ Ing. Josef Fiřt, místopředseda Ing. Bohuslav Němeček, ředitel legislativněsprávní sekce Mgr. Antonín Panák  a ředitel licenčního odboru Bc. Luděk Pražák.  Pouze Bc. Luděk Pražák zastával názor, že by se licence měly vydat a prosazoval provedení dalšího důkazu ohledáním nemovitostí dne 31.12.2010. Předseda ERÚ Ing. Josef Fiřt zásadně nesouhlasil s vydáním licencí, a proto nedal souhlas k provedení prohlídky elektráren dne 31.12.2010. Bc. Luděk Pražák na něj vyvíjel nátlak a hrozil resignací na funkci. Proti vůli svých nadřízených ale kontrolu elektráren zorganizoval. Sám se jí nezúčastnil. Vzal si dva dny dovolené, ale na dálku působil na svou zástupkyni Ing. Ilonu Florianovou, aby licence vydala. Bc. Luděk Pražák tvrdí, že mu Ing. Josef Fiřt po poradě dodatečně odsouhlasil záměr na provedení kontroly elektráren dne 31.12.2013, ten to ale popírá.  

Způsobilost elektráren k provozu  posoudili dne 31.12.2010 tři technici ERÚ, z nichž dva usoudili, že zjištěné nedodělky nejsou tak významné, aby byly příčinou neudělení licence. Třetí naproti tomu oznámil, že elektrárny nejsou dokončené a byl proti vydání licencí.

Z toho vyplývá, že tři vrcholní činitelé ERÚ nejpozději 2.1.2011 mohli zjistit, že Bc.Luděk Pražák nerespektoval názor nadřízených. Byli upozorněni, že elektrárny možná nebyly ve stavu, zralém na udělení licence, čili že licence byly vydány nezákonně. Je zjevné, že již 2.1.2011  byl důvod pro zahájení přezkumného řízení, případně pro zahájení řízení o povolení obnovy licenčního řízení. Vedení ale žádný správní úkon neuskutečnilo a z hlediska správního práva nechalo věcem volný průběh až do zahájení řízení o povolení obnovy licenčního řízení, ke kterému došlo na základě podnětu od PČR dne 1.7.2011.

Kdyby výše zmíněná trojice využila svých pravomocí, nevznikla by situace, která ve výsledku vedla k tomuto trestnímu řízení. Z hlediska možnosti nápravy následků nedisciplinovanosti Bc.Luďka Pražáka byla jejich „startovní pozice“ ve srovnání s obž. Ing Alenou Vitáskovou podstatně výhodnější: u všeho byli od začátku, o všem věděli, okamžitým zákrokem mohli minimalizovat škody, kdežto paní obžalovaná patrně dostala první informaci až v souvislosti s rozhodnutím obž. Ing.Michaely Schneidrové o zastavení řízení o povolení obnovy licenčního řízení.

Zjevnou neodpovědnost a nečinnost bývalého vedení ERÚ lze hodnotit jako nesprávný výkon funkce, který by mohl být kvalifikován jako trestný čin úřední osoby, ať již úmyslný nebo nedbalostní. Ovšem vyšetřovatele ani žalobce jejich podivná netečnost nezaujala. Stojí za zkoumání,  zda je neušetřili kvůli staré známosti s Mgr.Antonínem Panákem (všichni tři jsou spolužáci z právnické fakulty).

Je ovšem pravda, že Mgr. Antonín Panák podal 4.3.2011 v této věci trestní oznámení, ale nepokusil se o vyvolání opatření podle správního řádu k zrušení vydání licencí. O vyvolání policejního vyšetřování, ani o výsledku  nahlížení  do spisu dne 15.7.2011 neuvědomil novou předsedkyni ERÚ ihned po  jejím nástupu do funkce a patrně ji neupozornil ani na zahájení řízení o povolení obnovy licenčního řízení z 1.7.2011.

Později doručil příslušné spisy na Nejvyšší státní zastupitelství. Následně pan nejvyšší státní zástupce dne 30.8.2012 podal z veřejného zájmu správní žaloby na odnětí licencí. Rozhodnutí o nich dosud nepadlo a je třeba počítat s tím, že majitelé elektráren v případě odebrání licencí prvostupňovým soudem podají kasační žaloby.

Obž. Ing. Alena Vitásková při nástupu do funkce dne 1.8.2011 nebyla informována o problémech předmětného licenčního řízení a naplno si je uvědomila až v souvislosti se skandálem, který způsobilo rozhodnutí Ing. Michaely Schneidrové z 13.2.2012 zastavit zahájené řízení o povolení obnovy.

Protože události z 28.12.2010 a následujících dní mají klíčový význam pro řízení, vedené nyní u zdejšího soudu pod sp.zn. 46 T 7/2013, a protože obžalobou není objasněna míra odpovědnosti za jejich vznik a průběh Ing. Josefa Fiřta, Ing. Bohuslava Němečka a Mgr. Antonína Panáka, jako laici si myslíme, že by státní zástupce měl vyšetřování doplnit. 

Posuzování způsobilosti zařízení k získání licence má dvě složky: administrativní a věcnou. Není pochyb o tom, že v administrativní složce došlo ze strany žadatelů o licence nebo jejich subdodavatelů k jednání, které je přinejmenším neetické, mohlo by být důvodem k odepření udělení licence a je právem předmětem trestního řízení. Věcné stránce nevěnovaly orgány přípravného řízení vyčerpávající pozornost, ač pro posouzení důvodnosti vydání licence byla nutná. Žalobce referuje pouze o tom, že způsobilost elektráren k provozu posoudili dne 31.12.2010 tři technici ERÚ, z nichž dva usoudili, že zjištěné nedodělky nejsou tak významné, aby byly příčinou neudělení licence. Policie ale nedoplnila jejich poznatky o informace od dalších účastníků obhlídky, mezi nimiž měli být soudní znalci a zástupci úvěrující banky Commerzbank AG. V této části by mělo být vyšetřování doplněno.

Žalobce věnuje nedostatečnou pozornost skutečnosti, že každý správní úkon v rámci licenčního řízení má dalekosáhlé ekonomické dopady řádově ve stovkách milionů až miliardách Kč a zatěžuje proto úředníky vědomím nesmírné odpovědnosti. K tomu přistupuje vědomí, že majitelé fotovoltaických elektráren se budou proti odnětí licence bránit soudní žalobou s nejistým výsledkem a s možným finančním postihem státu u prohraných sporů. V konkrétním případě zde zmiňovaných elektráren je možné počítat s nadnárodním přesahem případných sporů, protože ve hře je zájem úvěrující německé banky Commerzbank AG.  To vše asi vyvolávalo u úředníků ERÚ snahu vyhnout se nutnosti vydat nepříjemné rozhodnutí, popř. rozhodování přenést na jiného úředníka.

Při posuzování trestnosti zjevné nechuti úředníků ERÚ odejmout předmětným elektrárnám patrně neoprávněně získané licence je třeba vzít v úvahu ustanovení § 94 odst.4 zák. č. 500/2004 Sb. a v této souvislosti velmi pečlivě vyhodnotit poměr neoprávněného prospěchu majitelů elektráren, újmy, způsobené jim případným odnětím licence, újmy státu a občanů, přinucených platit vyšší cenu za dodanou elektřinu a posléze i nákladů státu na případná soudní a arbitrážní řízení. I když trestní řád připouští, aby tyto ukazatele vyhodnotily orgány činné v trestním řízení samostatně, vzhledem k tomu, že rozměry dopadů jakýchkoli rozhodnutí dosahují stovek milionů až miliard Kč, nabádáme ke zdrženlivosti a přenechání jejích posouzení odborným správním orgánům.

Upozorňujeme, že je třeba počítat s velmi tuhým odporem majitelů předmětných elektráren proti případnému rozhodnutí o odnětí licencí. Naznačuje to průběh správního řízení, zahájeného rozhodnutím paní obžalované ze 17.10.2012  o zrušení rozhodnutí Ing. Michaely Schneidrové z 13.2.2012. Nemáme jistotu, že máme kompletní dokumentaci řízení, nicméně i tak jsme napočítali přibližně 20 správních úkonů, jejichž zpracování si v některých případech  vyžádalo až několik týdnů. Řízení dosud nedospělo k závěru.

Nejvýznamnější slabinou obžaloby je nedbání subsidiarity trestního práva. Prvotním předmětem zkoumání jsou průběh a výsledky složitého správního řízení, jehož výstupy mají finanční dopady řádově až v miliardách Kč. Souběžně s trestním řízením probíhají dvě řízení správní: 1/ správní řízení soudní, vyvolané žalobami ve veřejném zájmu, které podal dne 30.8.2012 nejvyšší státní zástupce 2/ obnovené řízení o žádostech předmětných společností o udělení licencí, zahájené rozhodnutím obž. Ing. Aleny Vitáskové ze dne 19.2.2013, jemuž m.j. předcházelo rozhodnutí obž. Ing. Aleny Vitáskové ze dne 17.10.2012 o zrušení rozhodnutí ERÚ z 13.2.2012 o zastavení řízení o povolení obnovy licenčního řízení. Podle našeho názoru nelze úplně vyloučit možnost, že výsledkem správního řízení může být potvrzení platnosti licencí, vydaných Ing. Ilonou Florianovou dne 31.12.2010. To by samozřejmě mělo vliv na posouzení trestnosti jednání obžalovaných. Trestní řízení by nemělo předcházet řízení správnímu, protože by mohlo dojít k odsouzení nevinných lidí.

Pokud se speciálně jednání paní obžalované týká, žalobce ji především viní z toho, že dala Ing. Michaele Schneidrové souhlas k vydání rozhodnutí z 13.2.2012 o zastavení řízení o nařízení obnovy licenčního řízení. Proti tomu namítáme vzhledem k výše uvedenému názoru o nevhodnosti předstihu trestního řízení před probíhajícím řízením správním, že zatím nelze vyloučit, že správní řízení potvrdí správnost jejího postupu. Dále upozorňujeme, že žalobce nepředložil žádný přímý důkaz o vydání takového rozhodnutí paní obžalovanou a uvádí v její neprospěch pouze spekulace, označované za nepřímé důkazy.

V dalším ji  viní z toho, že zatajila před místopředsedou ERÚ Mgr. Antonínem Panákem podjatost Ing. Michaely Schneidrové ve vztahu k členům rodiny Zemků, přičemž nepřímo naznačuje i její osobní podjatost, danou známostí s  JUDr. Ing. Zdenkem Zemkem. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR ale vyplývá, že pouhá skutečnost, že se někdo s někým stýká, ještě není důkazem podjatosti. Dále namítáme, že paní obžalovaná jako osoba, jejíž ustavení do funkce je projevem důvěry vlády k ní, je nepochybně způsobilá vyhodnotit vlastnosti své podřízené, kterou zná řadu let, a nespatřovat v ní osobu podjatou. Pokud ji považovala za nepodjatou, neměla důvod cokoli sdělovat Mgr. Antonínu Panákovi. Vzhledem k jejímu postavení, zkušenostem a osobnostní integritě, doložené jejím kariérním vývojem, je třeba jejímu hodnocení vlastností Ing. Michaely Schneidrové dát přednost před názorem vyšetřovatele a státního zástupce.

Žalobce kvalifikuje jednání Ing. Aleny Vitáskové jako zvlášť závažný zločin účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm.c ) zák.č. 40/2009 Sb. k spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. b) zák.č.40/2009 Sb., zčásti dokonaného a zčásti ukončeného ve stadiu pokusu podle § 21 odst.1 zák.č. 40/2009 Sb. Podle našeho názoru paní obžalovaná vydáním rozhodnutí ze dne 17.10.2012 o zrušení  rozhodnutí Ing. Michaely Schneidrové z 13.2.2012 vyhověla formálním znakům ustanovení § 24 odst.3 písm. a) a § 21 odst.3 písm. a) zák.č. 40/2009 Sb. Odmítáme námitku žalobce, že rozhodnutí učinila příliš pozdě, protože přihlížíme k okolnosti, že v kritickém období  působila v úřadě teprve poměrně krátkou dobu, nemusela být plně zorientovaná a na podezření na nezákonnosti v licenčním řízení možná byla upozorněna až 9.8.2012, kdy byla slyšena na policii jako svědek. O zákrocích Mgr. Antonína Panáka nebyla zřejmě informována.

Vzhledem k výše uvedenému považujeme uvažování o vině či nevině paní obžalované za bezpředmětné, neboť s odkazem na ustanovení § 24 odst.3 písm. a) a § 21 odst.3 písm. a) zák.č. 40/2009 Sb. trestnost žalovaného jednání je neslučitelná se skutečností jí vedeného správního řízení.  Považujeme proto její trestní stíhání za nezákonné od samého počátku.

Jako laici se samozřejmě můžeme mýlit v úsudku. Proto z opatrnosti počítáme s nepříznivým vývojem kauzy a předkládáme tuto nabídku společenské záruky, kterou míníme vážně. Pro případ, že by paní obžalovaná byla skutečně odsouzená, předseda spolku ustanovil člena spolku Šalamoun Ing. Zdeňka Jemelíka, důchodce z Prahy 5, odpovědnou osobou za výkon závazků, které pro spolek Šalamoun z této nabídky společenské záruky vyplývají.

 

Za občanské sdružení Šalamoun – Spolek na podporu nezávislé justice v ČR:

John Bok

předseda spolku Šalamoun