INTERVENCE SPOLKU ŠALAMOUN Z R. 2014

V řízení je obžalováno deset osob, z nich osm kvůli údajně nezákonnému vydání licencí na provoz fotovoltaických elektráren společností Saša-Sun s.r.o. a Zdeněk-Sun s.r.o., které úřednice Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ) Ing.Hana Floriánová jako oprávněná úřední osoba vydala dne 31.prosince 2010 v nočních hodinách. Z dalších dvou osob obž. Ing. Michaela Schneidrová je obviněna, že jako oprávněná úřední osoba nesprávně rozhodla o zastavení řízení o nařízení obnovy licenčního řízení k oběma elektrárnám a předsedkyně ERÚ Ing. Alena Vitásková, že jí ve vydání rozhodnutí nezabránila, či že jí je dokonce schválila.

Rozhodnutím předsedkyně ERÚ ze dne 17. října 2012 bylo zrušeno výše zmíněné rozhodnutí Ing. Michaely Schneidrové a v obnoveném licenčním řízení ERÚ rozhodl dne 17. ledna 2014  tak, že obě sporné licence zrušil ke dni 31.prosince 2010 a na  základě doplněného dokazování vydal nové s účinností ke dni 31.prosince 2010. To znamená, že společnostem Saša-Sun s.r.o. a Zdeněk-Sun s.r.o. zůstalo zachováno právo na čerpání zvýhodněné ceny za vyprodukovanou elektřinu a proti předpokladu obžaloby nedošlo k neoprávněnému obohacení.

Vzhledem k zákonnému vymezení pravomoci ERÚ jako nezávislého regulátora smí platnost licencí přezkoumat pouze správní soud např. na základě žaloby, kterou by podal ve veřejném zájmu nejvyšší státní zástupce. Žalobce musí jejich platnost vzít na vědomí. Nejvyšší státní zástupce napadl žalobou obě sporné licence, ale Krajský soud v Brně jako správní soud 1.stupně řízení přerušil s tím, že vyčká na výsledek přezkumného řízení ERÚ. Od té doby nevydal další rozhodnutí. Protože žalobou napadené licence byly zrušeny, lze předpokládat, že řízení zastaví. Není známo, zda nejvyšší státní zástupce podá novou žalobu proti vydání nových licencí.

Podanou obžalobou bylo již od počátku vyvoláno řízení, které má povahu monstrprocesu. Obžalované Ing. Michaela Schneidrová a Ing. Alena Vitásková byly připojeny ke skupině původních obviněných dodatečně. Podstatná část dokazování se jich v žádném případě nebude týkat, nicméně budou muset z opatrnosti ponechat v soudní  síni aspoň své obhájce, i kdyby si vyžádaly uvolnění z přítomnosti v soudní síni. Tento způsob vedení procesu je pro obě obžalované nadbytečně obtěžující a finančně nadměrně zatěžující.

Vydáním nových licencí se navíc zásadně změnila důkazní situace, na které je postavena obžaloba. Nedotčena zůstává část obvinění, týkající se uvedení ERÚ v omyl. V další části, týkající se neoprávněného vydání licence úředníky ERÚ, od počátku postrádáme důkaz subjektivní stránky trestného činu, ale nový právní stav po přezkumném řízení ERÚ znamená, že státu ani nikomu dalšímu nebyla způsobena škoda. Máme pochybnost, zda se snaha žalobce o odsouzení zmíněných úředníků nedostává do rozporu s ustanovením §12 odst. 2 zák. č. 40/2009 Sb.  V žádném případě neobstojí kvalifikace jejich jednání dle §329 odst. 3 zák.č. 40/2009 Sb.

Za daného stavu věci je trváním na obžalobě v původním znění popřena subsidiarita trestního práva.

Domníváme se dále, že nařízením  zrušení rozhodnutí Ing. Michaely Schneidrové a provedením nového licenčního řízení byla v případě Ing. Aleny Vitáskové naplněna podmínka zániku trestnosti dle §24 odst.3 písm.a).

Jsme přesvědčeni, že žalobce i po podání obžaloby měl vyhodnotit zásadní změnu v důkazní situaci a vyvodit z ní závěry. Pokud nechává řízení běžet dále bez zohlednění změn, připouští nadbytečné obtěžování obviněných. Trestní řízení je zásahem do osobnostních práv obviněných. Je na místě požadovat, aby jej obvinění strpěli, pokud probíhá na férových základech. Zde jsou ale základy obžaloby zjevně zpochybněny. Za těchto okolností je trvání na provedení řízení podle ní projevem buď pohodlnosti žalobce nebo dokonce jeho svévolného rozhodnutí vystavit obžalované nepříjemnostem trestního řízení bez ohledu na kvalitu základů, na nichž stojí obvinění.

Neobstojí ani případná námitka žalobce, že všemi výše zmíněnými námitkami se nejspíš na podnět obhajoby bude zabývat soud, který je vyhodnotí a rozhodne. Takový postoj by znamenal, že žalobce vědomě souhlasí s nadbytečným vystavením některých obžalovaných nepříjemnostem řízení, které by buď mohlo být vůči nim od začátku zastaveno, nebo by v důsledku zmírnění právní kvalifikace nebylo tak stresující. 

Takovým přístupem ke změně důkazní situace a trváním na provedení řízení podle původní obžaloby projevuje pan státní zástupce neúctu k osobnostním právům obviněných a ohrožuje důvěru ve státní zastupitelství, v jeho nestrannost a profesionalitu. Naplňuje tak skutkovou podstatu kárného proviněné podle §28 zák.č. 283/1993 Sb. Navrhujeme proto, abyste na pana státního zástupce podal kárnou žalobu.                                                          

Za Šalamoun – Spolek na podporu nezávislé justice v ČR:

                                                                                                 

John Bok

předseda spolku Šalamoun


V Olomouci dne 8.7.2014         1 SPR 80/2014  
 
Vážený pan
John Bok
předseda Spolku Šalamoun Šalamoun Spolek na  podporu nezávislé justice v ČR
P. O. Box 383 111 21 Praha 1
_______________________________________________
K Id. zn.: SaLIstvan080514Mezlík   
Podnět k zahájení kárného řízení se státním zástupcem VSZ Olomouc  Mgr. Radkem Mezlíkem   
 
Vážený pane předsedo,  
 
přípisem ze dne 8.5.2014 doručeným Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci dne 10.5.2014 jste zdejšímu státnímu zastupitelství dal podnět k zahájení kárného řízení se státním zástupcem VSZ v Olomouci Mgr. Radkem Mezlíkem.  
 
 Ve Vašem podání nejprve připomínáte zahájení hlavního líčení proti obž. Vladimíru Čimperovi a spol. vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 46 T 7/2013, následně popisujete správní rozhodnutí předsedkyně ERÚ ze dne 17.10.2012 a 17.1.2014 posléze komentujete dopady tohoto správního rozhodnutí na probíhající hlavní líčení.  
 
Státnímu zástupci Mgr. Radku Mezlíkovi pak vytýkáte, že trestní řízení má povahu monstrprocesu, obžalované Ing. Michaela Schneidrová a Ing. Alena Vitásková byly připojeny ke skupině původních obviněných dodatečně a způsob vedení procesu je pro ně nadbytečně obtěžující. Vydáním nových licencí se podle Vás zásadně změnila důkazní situace, státu nebyla způsobena škoda a za daného stavu věci je trváním na obžalobě v původním znění popřena subsidiarita trestního práva. Dále dovozujete, že nařízením zrušení rozhodnutí Ing. Michaely Schneidrové a provedením nového licenčního řízení byla v případě Ing. Aleny Vitáskové naplněna podmínka zániku trestnosti podle § 24 odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. V závěru podání dovozujete, že žalobce měl i po podání obžaloby vyhodnotit zásadní změnu v důkazní situaci a vyvodit z ní závěry. Trváním na provedení řízení podle původní obžaloby pak podle Vás státní zástupce ohrožuje důvěru ve státní zastupitelství, v jeho nestrannost a profesionalitu, čímž naplňuje skutkovou podstatu kárného provinění podle § 28 zák. č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, v platném znění (dále jen zákon). Proto navrhujete, aby na jmenovaného státního zástupce byla podána kárná žaloba.   
 
Za účelem vyřízení Vašeho podání jsem si opatřil vyjádření dotčeného státního zástupce a po prostudování Vašeho podnětu jsem dospěl k následujícím závěrům.  
 
Předně nemohu přisvědčit Vašemu názoru, že vedené řízení má povahu monstrprocesu a ve vztahu k jmenovaným obviněným je pro ně nadbytečně obtěžující s tím, že k řízení byly obě obviněné připojeny až dodatečně. Je totiž zřejmé, že ve věci je vedeno společné řízení v souladu s § 20 odst. 1 tr. řádu, když trestné činy všech obviněných spolu věcně souvisí. Důvodnost společného řízení se pak projevila i v dosavadním průběhu hlavního líčení a soudem byla akceptována. Dosavadní rychlý a bezproblémový průběh hlavního líčení, kdy byli během několika jednacích dnů vyslechnuti všichni obvinění a téměř všichni svědci pak neumožňuje řízení označit za „monstrproces“ s tím, že rozsáhlost vedeného řízení odpovídá většímu množství obviněných.  
 
Dále jsem se zabýval Vaší námitkou, že v důsledku vydání nových licencí se zásadně změnila důkazní situace a ve vztahu k obžalované Ing. Aleně Vitáskové mělo dojít k naplnění podmínky zániku trestnosti dle § 24 odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Tomuto názoru ovšem přisvědčit nemohu jednak proto, že předmětnou argumentací se státní zástupce v průběhu dosavadního trestního řízení již zabýval a také proto, že podmínkou zániku trestnosti podle § 24 odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, resp. podmínkou možnosti aplikace tohoto zákonného ustanovení je absence předchozího odhalení trestného jednání orgány státu. Zmiňovaná správní rozhodnutí obžalované Ing. Aleny Vitáskové však byla učiněna až v průběhu trestního řízení, resp. v reakci na žalobu podanou v soudním řízení správním nejvyšším státním zástupcem. Tuto časovou posloupnost pak obžalovaná Ing. Alena Vitásková u hlavního líčení potvrdila.
  
S ohledem na uvedené jsem proto v postupu Mgr. Radka Mezlíka neshledal pochybení a důvodnosti Vašeho podání jsem nemohl přisvědčit. Proto důvody k podání kárné žaloby proti Mgr. Radku Mezlíkovi nejsou dány.   
 
Podle § 16a odst. 7 zákona máte právo, nebudete-li spokojen se způsobem vyřízení Vašeho podání, požádat o přezkoumání nejvyššího státního zástupce, jehož rozhodnutí bude konečné.  
 
S pozdravem
  
JUDr. Ivo Ištvan, v. r.        
vrchní státní zástupce