Panika v ČSSD a přestřelka v energetice

05.11.2016 | Zdeněk Jemelík

Podlehnuv dojmu, že jeho postavení v čele ČSSD zachrání jen zázrak, Bohuslav Sobotka se rozhodl provést rok před koncem volebního období obměnu kabinetu. Zachoval se podobně jako hokejový trenér, který v kritickém bodě zápasu nechá prázdnou branku, aby získal převahu na hrací ploše. V hokeji se někdy zázraky dějí, v politice sotva. Dříve, než se noví ministři seznámí s úřadem, budou volby. Věřit, že jejich výkon oslní voliče, je troufalé.

Premiérova nervozita se určitě nějakým způsobem dotkla ministrů, o nichž se v novinách spekuluje, že právě oni jsou „určeni na odstřel“.  Můžeme jim přiznat právo  na neklid, ale zatím jej příliš nedávají znát : jistě by o ně po odchodu z vlády bylo postaráno nějak jinak. Panice mezi nimi viditelně propadá pouze jeden: ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, jenž začal tušit nebezpečí dříve, než předseda strany a vlády otevřeně vyjevil své úmysly.  Projevuje se to ve vystupňování přestřelek mezi ním a předsedkyní Energetického regulačního úřadu Alenou Vitáskovou kvůli jejímu opakovanému záměru zastavit výplatu podpor obnovitelným zdrojům a současně výrazně snížit podíl domácností na jejich financování. Šarvátky vyvrcholily ostrým prohlášením pana ministra na Parlamentních listech z 2.listopadu 2016, na které odpověděla jeho odpůrkyně článkem ostrým jako břitva.   

Ministr se marně dožaduje, aby vzdorovitá dáma umožnila vydáním cenového výměru vyplácení podpor obnovitelným zdrojům v r. 2017 bez ohledu na to, zda s poskytnutím podpory souhlasí Evropská unie. Svou vůli ale nemůže prosadit. Ve sporu tahá za kratší konec: Alena Vitásková si je vědoma své nezávislosti na vládě, chráněné  zákonem a mezinárodními dohodami, takže nešťastný ministr nemá nástroj, jímž by zlomil její odpor. A předseda vlády z nich dvou může odvolat právě jen jeho.

 

Tvrdost boje je dána obrovskou částkou, která je ve hře: jde o více než 40 miliard Kč, určených k výplatě v r.2017,  na které se těší velká část majitelů výroben „zelené“ energie. Jan Mládek je přesvědčen, že by je měli dostat, protože se do svého podnikání pustili v dobré víře, že příslib finanční podpory ze strany státu je míněn vážně. Pro některé z nich by nevyplacení podpory mělo likvidační následky. Jistě by se pustili do soudních sporů se státem, v nichž by mohli být úspěšní. Stát by to mohlo nakonec  přijít dráž než hladké vyplacení nezákonných podpor.

Připomínám, že podpory jsou značně nadhodnocené, za celou dobu platnosti odčerpají ze státního rozpočtu a z kapes daňových poplatníků biliony Kč. Na tvůrce předpisu, kterým byly nastaveny, podal kdysi trestní oznámení senátor Jiří Čunek, ale policie jeho podnět odložila. Další trestní oznámení podal Energetický regulační úřad po nástupu Aleny Vitáskové do funkce. Ani tentokrát orgány činné v trestním řízení nedošly k závěru, že se tvůrci pravidel pro vyplácení podpory dopustili trestného činu. Není bez zajímavosti, že někteří z nich působí v trestním řízení proti ní jako svědci obžaloby.

Další trestní oznámení podali v lednu 2016 poslanci Úsvitu kvůli tomu, že se každý měsíc vyplácejí nezákonné podpory ve výši přibližně 4 miliardy Kč. Výsledek vyšetřování mi není znám.

Bez ohledu na vyvolanou nevoli a na možné  následky pro svou osobu  Alena Vitásková trvá na svém. Tím dostává Jana Mládka do obtížné situace. Vyjednání souhlasu Evropské unie spadá do jeho kompetence a v jednání zatím není úspěšný. Pouze za sebou nechává dlouhou řadu optimistických prohlášení o očekávání potřebného souhlasu v brzké době. Jenže termíny procházejí jeden za druhým, výsledek stále není nikde a ministrova důvěryhodnost upadá. Odpovědnost za neúspěch mu nikdo nevezme, i když nebyl u zrodu problému (stejně jako Alena Vitásková neměla nic společného s vydáním licencí sedmnácti fotovoltaickým elektrárnám v poslední den roku 2010).

 

V této věci zcela jistě dojde ke krizi, nedají-li unijní orgány souhlas k výplatě podpory a setrvá-li současně Alena Vitásková na svém stanovisku.

Jedná se o zvláštní případ přímé podpory podnikání státem, která je podle unijního práva v zásadě nepřípustná, ale unijní úřady mohou povolit výjimku udělením tzv. notifikace. Ta dosud chybí všem podporám, přiznaným před rokem 2012. Unie zpřesnila v r. 2015 podmínky pro jejich vyplácení, takže regulátor se dále nemůže tvářit, že o nezákonnosti nic neví. Proto Alena Vitásková již v r.2015 odmítla vydat cenový výměr pro r.2016. Nakonec jej v její nepřítomnosti podepsal její náměstek, kterého za to po návratu z dovolené propustila.

Pro r. 2017 připravuje další přitvrzení postupu: hodlá zastavit také vybírání příplatku na podporu obnovitelných zdrojů od konečných spotřebitelů. Sníží se tak cena elektřiny pro domácnosti. Jan Mládek ji obvinil v této souvislosti z populismu, ale ve skutečnosti jde o sladění úředního postupu s právem.

Samozřejmě, ve chvíli, kdy Evropská unie podporu obnovitelných zdrojů „posvětí“ vydáním notifikací, Energetický regulační úřad okamžitě vydá cenový výměr, v solárním byznysu zavládne pohoda a domácnostem se opět zvýší cena elektřiny.

Opačně, pokud Evropská unie definitivně rozhodne o nepřípustnosti výplaty podpory v současné výši, nastanou diaes irae, které se různých účastníků hry dotknou rozdílně.

Aspoň zdánlivě vyhrají domácnosti, které nebudou muset přispívat na podporu obnovitelných zdrojů. Zapláčí podnikatelé, kteří přijdou za jediný rok o více než 40 miliard Kč. Potíže vzniknou i státní akciové společnosti OTE, která výplatu podpor provádí. Bude se muset snažit vymoci od podnikatelů neoprávněně vyplacené peníze zpět, a ti se budou jistě bránit. Rozběhne se spousta soudních tahanic. Ministr Jan Mládek bude vystaven hněvu postižených za to, že notifikace sliboval, ale neobstaral. Otázku, zda vůbec bylo možné získat souhlas Evropské unie s výplatou rozmařilých podpor, v tu chvíli nikdo řešit nebude. Alena Vitásková si oddechne s úlevou, protože v případě, že by podepsala cenový výměr a notifikace by pak nebyly, byla by odpovědná za neoprávněné vyplacení více než 40 miliard Kč. Dvě vykonstruované obžaloby a hrozba trestem odnětí svobody v trvání osmi let a šesti měsíců  jí ke spokojenosti stačí. S pravděpodobností blízkou jistotě by mohla počítat s tím, že by ji čekalo další trestní řízení s velmi konkrétním nehajitelným obviněním.

Zatímco postavení Aleny Vitáskové, Jana Mládka, vedení OTE a.s. a majitelů obnovitelných zdrojů energie bude různé podle toho, zda z Bruselu přijdou notifikace či nikoli, daňoví poplatníci na tom budou špatně tak nebo tak: zvýšenou cenou elektřiny budou přispívat na notifikované dotace, v případě neposkytnutí notifikací na ně různými cestami nepřímo dopadnou náhrady, které bude muset stát platit za porušení slibů investorům. Jejich vyhlídky jsou neradostné.