Komentáře Zdeňka Jemelíka

Úvod ke komentářům

20.04.2016 | Zdeněk Jemelík

Jsem dlouholetým členem Spolku na podporu nezávislé justice v ČR Šalamoun a dle shodného mínění Bohumila Doležala a Radko Kubíčka drzý grafoman (vyjádřili se tak v době tzv. televizní krize). Vydal jsem několik set článků, převážně na náměty z oboru trestního řízení. Vycházejí téměř výlučně na internetových serverech. Od března r. 2015 vedu vlastní blog.

Panika v ČSSD a přestřelka v energetice

05.11.2016 | Zdeněk Jemelík

Podlehnuv dojmu, že jeho postavení v čele ČSSD zachrání jen zázrak, Bohuslav Sobotka se rozhodl provést rok před koncem volebního období obměnu kabinetu. Zachoval se podobně jako hokejový trenér, který v kritickém bodě zápasu nechá prázdnou branku, aby získal převahu na hrací ploše. V hokeji se někdy zázraky dějí, v politice sotva. Dříve, než se noví ministři seznámí s úřadem, budou volby. Věřit, že jejich výkon oslní voliče, je troufalé.

Ostravští žalobci žijí na Marsu

16.11.2016 | Zdeněk Jemelík

Alena Vitásková, nepravomocně odsouzená předsedkyně Energetického regulačního úřadu, jako uchazečka o zvolení do Senátu na Ostravsku vedla kontaktní předvolební kampaň. Během ní hovořila s nezjistitelným velkým počtem místních občanů a naslouchala jejich nářkům. V nich se často ozývalo jméno Zdeňka Bakaly a názory, že jako podnikatel Ostravsko drancoval. Lidé většinou zmiňovali prodej zprivatizovaných bytů z původního majetku OKD a tunelování této krachující firmy vyplácením nepřiměřeně vysokých dividend, též vyvádění majetku do zahraničí. Mnozí občané vyslovovali názor, že Zdeněk Bakala patří za mříže a měl by mu být vyvlastněn majetek, který nabyl kořistěním na Ostravsku. Také se nelichotivě vyjadřovali o některých současných politicích, kteří mu k nabytí majetku pomohli a mlčky přihlížejí jeho loupeživému podnikání.

Kauza Vitásková: Dění pod klidnou hladinou

18.11.2016 | Zdeněk Jemelík

Ve věci  Krajského soudu v Brně, označené jako „kauza Vladimíra Čimpery a spol.“, ale veřejnosti známé spíše jako „kauza Vitásková“, týkající se vydání licencí dvěma  fotovoltaickým elektrárnám  v majetku klanu Zdeňka Zemka o silvestrovské noci v r.2010, panuje z pohledu televizních štábů a novinářů od vyhlášení rozsudku dne 22.února 2016 mrtvý klid. Věc ale neusnula natrvalo, pod klidnou hladinou mediální nepřitažlivosti probíhají další děje. V polovině června obdrželi obžalovaní písemná vyhotovení rozsudku. Následně všichni včetně žalobce podali odvolání a nastalo pro ně stresující čekání na odezvu Vrchního soudu v Olomouci. Všechny od té doby trápí otázka, zda soud nařídí veřejné jednání, kdy k tomu dojde a zejména jaké bude jeho rozhodnutí. Hladinu rozčeřila zpráva, že u krajského soudu se rozběhlo hlavní líčení s bývalým ředitelem licenčního odboru Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ) Luďkem Pražákem, jehož věc soud vyčlenil k samostatnému projednání z důvodu jeho dočasné nezpůsobilosti zúčastnit se řízení. Zbývajících devět obžalovaných se začalo dohadovat, že odvolací soud patrně počká na rozsudek  nad Luďkem Pražákem a rozhodne pak o všech podaných odvoláních ve společném řízení. Obrovským překvapením byla zpráva, že Krajský soud v Brně dne 24. října 2016 zprostil Luďka Pražáka obžaloby, přestože žalobce Radek Mezlík pro něj žádal trest odnětí svobody v trvání deseti let. Naproti tomu nepřekvapila zpráva o žalobcově rozhodnutí podat odvolání do rozsudku. V každém případě konec období zdánlivého mrtvého klidu se přiblížil.

Obžalovaní „potížisté“

06.12.2016 | Zdeněk Jemelík

Z pohledu pozorovatele zvenčí je trestní řízení bojem se vším všudy. Stojí v něm proti sobě na straně jedné orgány vynucování práva, jež dávají v sázku pouze svůj profesionální prestiž, na straně druhé obvinění, jimž jde o osobní svobodu, majetek či kariéru, v následcích o zachování rodinných, společenských, obchodních a jiných vztahů. 

http://www.jemelikzdenek.cz/2016/12/obzalovani-potiziste.html

NEBLAHÉ DOZVUKY „SOLÁRNÍHO BOOMU“

10.02.2017 | Zdeněk Jemelík

09.02.2017 - rukojmi.cz

Autor: Zdeněk Jemelík

Pole fotovoltaických panelů se stala nedílnou součástí české krajiny a zdá se, že většina národa si zvykla a vnímá je jako nezajímavou samozřejmost. Pozornost veřejnosti se k nim přece jen občas obrací, když se z mediálních zpráv dovídá, že před soudem stojí nějací lidé, kteří „se spálili“ na počátcích „solárního boomu“ v honbě za včasným získáním licence k provozování fotovoltaické elektrárny. Obrovské vzrušení v podnikatelském prostředí, které provázelo počátky „solárního byznysu“ již dávno opadlo a jeho dozvuky prožívají právě jen ti, kteří se dostali do střetu se zákonem.

Na začátku byly rozmařile nastavené podmínky podpory novému průmyslovému oboru, jehož rychlý rozvoj podporovala vláda v souladu s požadavky Evropské unie. Pobídky byly tak přitažlivé, že se do víru událostí vrhli podnikavci a podnikatelé různého typu, všichni spojení vidinou naděje na mimořádný zisk. Atmosférou to připomínalo bájný Klondike.

Kvašení kauzy „Vitásková“

06.05.2017 | Zdeněk Jemelík

Monstrproces“, vedený u Krajského soudu v Brně v senátu předsedy Aleše Novotného pod sp.zn. 46 T 7/2013, oficiálně označený jako „kauza Čimpera“, ale veřejností vnímaný jako „kauza Vitásková“ kvůli začlenění výrazné osobnosti předsedkyně Energetického regulačního úřadu, donedávna vzrušoval veřejnost, zejména po vyhlášení rozsudku s trestem osm a půl roku odnětí svobody pro ni a pro její podřízenou Michaelu Schneidrovou.

Základem obžaloby státního zástupce Radka Mezlíka  je údajně neoprávněné vydání licencí dvěma fotovoltaickým elektrárnám v majetku rodinného holdingu „slováckého miliardáře“ Zdeňka Zemka o silvestrovské noci r.2010. Mezi obžalovanými je osm osob, bezprostředně  zúčastněných na vydání licencí. Z nich věc bývalého ředitele licenčního odboru Energetického regulačního úřadu Luďka Pražáka z důvodu jeho nemoci soud vyloučil dne 19.ledna 2015 do samostatného řízení. Žalobce k účastníkům vydání licencí  nepřipojil jejich nadřízené, kteří nezvládli chaos v licenčním řízení v závěru r.2010, strpěli provedení ohledání elektráren a rozhodování o žádostech o licence za neobvyklých okolností dne 31. prosince 2010 a nezahájili po 1. lednu 2011 bez průtahů přezkumné řízení, které by nejspíš vedlo k odnětí licencí a zejména k minimalizaci škody. Naopak je použil jako svědky proti obžalovaným.

http://www.jemelikzdenek.cz/2017/04/kvaseni-kauzy-vitaskova.html

Vitásková se pouští do literatury

22.05.2017 | Zdeněk Jemelík

Lidové noviny | 22.05.2017 | rubrika: Domov | strana: 02 | autor: KATEŘINA SURMANOVÁ

PRAHA Do souboru letních knižních novinek letos přibude jedna neobvyklá. Je běžné, že vysloužilí politici či vysoce postavení funkcionáři vydávají memoáry o tom, co zažili, ale už zdaleka není obvyklé, aby někdo z nich sepsal knihu, když je pořád v aktivní službě pro stát. Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková to udělala. Koncem června se objeví na pultech první díl její trilogie. Jmenuje se Solární baroni - organizovaný zločin. 

Prezidentův Rath

08.06.2017 | Zdeněk Jemelík

Autor: Zdeněk Jemelík, vyšlo 3.6.2017

http://www.jemelikzdenek.cz/2017/06/prezidentuv-rath.html

Pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“ ze dne  1.června 2017 běžel svěžím tempem. Otázkami, z nichž některé byly až příliš „na tělo“, vypalovanými jedna za druhou jako z kulometu bez pedagogického poučného úvodu, dovedla Alexandra Mynářová pana prezidenta také k dění u Nejvyššího soudu ČR, kde se právě projednává stížnost ministra spravedlnosti pro porušení zákona v neprospěch obžalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze, jímž byl kvůli použití nezákonně nařízených odposlechů zrušen prvostupňový rozsudek nad Davidem Rathem.
 

Zahájení odvolacího řízení Aleny Vitáskové & spol. Část I-III

03.07.2016 | Zdeněk Jemelík

Část I.

Krajský soud v Brně vede tuto věc pod spisovou značkou 46 T 7/2013 a označením “Vladimír Čimpera & spol.”, ale veřejnost ji vnímá jako “kauzu Vitásková”, neboť předsedkyně Energetického regulačního úřadu (dale jen “ERÚ”) je nejznámější mezi původně deseti obžalovanými. Nic na tom nemění ani skutečnost, že řízení proti ní a její podřízené Michaele Schneidrové souvisí se záležitostmi ostatních obžalovaných jen zprostředkovaně a objemově představuje pouze zlomek z obsáhlého spisu a nepatrnou část ze spotřebovaného času. 

Zahájení odvolacího řízení Aleny Vitáskové & spol.-Část III.

03.07.2016 | Zdeněk Jemelík

Všechny výše uvedené složitosti se promítly do dalšího jednání ERÚ od jarních měsíců r.2011 a také do činnosti orgánů činných v trestním řízení. Policie vyzvala 20. června 2011 ERÚ k zahájení řízení o nařízení obnovy licenčního řízení. ERÚ vyhověl 10. července 2011. Řízení pak probíhalo nezávisle na personálních změnách v ERÚ: 1. srpna 2011 nastoupila do čela úřadu Alena Vitásková, od 1.prosince 2011 se ředitelkou licenčního odboru stala Michaela Schneidrová.  Přípravou rozhodnutí se zabývali úředníci, loajální k bývalému vedení  ERÚ, podřízení Antonína Panáka, tehdy již místopředsedy ERÚ. Nespěchali, nikdo neměl chuť se podepsat pod rozhodutí o odebrání licencí, protože se počítalo s tuhým odporem investora. Ale nakonec bylo přece jen 19. ledna 2012 připraveno k podpisu. O tomto dění neměla Alena Vitásková žádné informace. Dověděla se o něm až od Antonína Panáka, který jí poskytl nepravdivou informaci o nutnosti rychle rozhodnout v zájmu zachování procesní lhůty. Antonín Panák ale tlačil také na Michaelu Schneidrovou, aby urychleně vydala rozhodnutí, připravené jejím předchůdcem. Nebyl k tomu žádný rozumný důvod. Naopak se nabízela možnost řízení přerušit a předat spis Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které o něj žádalo, neboť začalo zkoumat možnost odnětí licencí cestou správní žaloby ve veřejném zájmu.  Jenže Antonín Panák novou předsedkyni ERÚ o této situaci  neinformoval a současně za jejími zády komunikoval s policií, kterou  se snažil nasměrovat k “správnému” pohledu na nezákonnost vydání licencí elektrárnám Saša Sun a Zdeněk Sun. Jeho jednání tak zapadlo do tichého odporu proti předsedkyni – nevítané vetřelkyni, na němž se podílela celá skupina úředníků, tesknících po bývalém vedení, ale lze je chápat i jako pokračování nepřátelského postoje bývalého vedení k žádostem společností Saša Sun s.r.o. a Zdeněk Sun s.r.o. o licence.

Trampoty “drzé holky”

22.07.2016 | Zdeněk Jemelík

Vystoupení předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně, (viz  tiskovou zprávu ERÚ z 19.července 2016), jímž veřejnost seznámila se záměrem kandidovat do Senátu v ostravském volebním obvodu č.70 na kandidátní listině strany Úsvit-Národní koalice bylo neočekávané a vyvolalo přímo smršť mediálních ohlasů, z nichž aspoň některé jsou soustředěny na jejích internetových stránkách,  Překvapující je samo její rozhodnutí pokusit se o přestup do světa politiky právě v době, kdy je v chodu odvolací řízení proti nepravomocnému rozsudku Krajského soudu v Brně, který ji posílá do vězení na osm a půl roku. Ještě větší podiv ale vyvolala její součinnost se stranou Úsvit-Národní koalice. Pokud první rozhodnutí vyvolalo u jejích přátel a sympatizantů určité rozpaky, pak spojení s Úsvitem přineslo v mediálních ohlasech a take v soukromých vyjádřeních projevy nevole.  Zdá se, že Alena Vitásková kvůli volebnímu sblížení ztratí pár sympatizantů a přátel.

Soudcovské volné mravy

15.08.2016 | Zdeněk Jemelík

Soudci a státní zástupci jsou dvě kasty, které na rozdíl od běžných občanů si nemusí lámat hlavu s odpovědností za zmetky. Přímo zákon jim zaručuje, že za ně téměř nikdy nemohou být postiženi jinak než stavovským kárným řízením, zatímco jejich trestní stíhání nebo pronásledování žalobou na ochranu osobnosti za profesní selhání nebo nemravné jednání by bylo téměř vždy neprůchodné. Ale ani kárného řízení se nemusí příliš obávat, protože kární žalobci na podněty, přicházející od občanů, většinou odpovídají zaujetím postavení “obrany hradu”. Obvykle se snaží stěžovatele odkázat na jiného kárného žalobce, nejlépe na přímo nadřízeného předsedu soudu, který ovšem většinou svou úlohu spatřuje v ochraně podřízených před vetřelci a je případně ochoten v jejich prospěch i lhát. Jindy kárný žalobce “zaúkoluje” ministra spravedlnosti postoupením věci, nebo odmítne se podnětem zabývat, protože nemá prostředky na jeho prověření. Pokud se vůbec k vyhodnocení stížností sníží, téměř vždy je odmítají jako bezdůvodné: soudci nikdy nechybují a jejich jednání je  vždy v souladu s etickými normami. V případě, že se podnět týká poklesku, k němuž došlo souběžně s nesprávným rozhodnutím ve věci, mají kární žalobci jasno: napravení nesprávného rozhodnutí opravným prostředkem činí stížnost na nemravné jednání bezpředmětnou. Podle stejné logiky by neměl jít do vězení zloděj, kterého dopadla policie a uloupenou věc vrátila majiteli. Jenže zloděj je obyčejný občan, tedy do vězení půjde, kdežto přistižený soudce se jen zasměje a zítra se klidně dopustí stejné nepřístojnosti znova. Je to ilustrace rovnosti občanů před zákonem v pojetí soudcokracie.

Alena Vitásková na literární dráze

31.08.2016 | Zdeněk Jemelík

Důvodem, proč se lidé pouštějí na spisovatelskou dráhu, bývá často nějaké  trápení, jež autora pronásleduje natolik, až se rozhodne  zbavit se jeho dotírání svěřením papíru. Do této životní  situace se zřejmě dostala Alena Vitásková, předsedkyně Energetického regulačního úřadu, uchazečka o křeslo v Senátu, ale také obžalovaná, nepravomocně odsouzená k vysokému trestu odnětí svobody a očekávající zahájení hlavního líčení v dalším trestním řízení soudním.

O překvapení u ní nikdy nebyla nouze. V poslední době vyvolala velký rozruch rozhodnutím vstoupit do politiky pod záštitou opoziční strany Úsvit-Národní koalice. Nyní přidala další: pro potřeby své volební kampaně vydala sličnou knížečku s názvem „Na prahu vězení“. Nelze se jí divit: víceleté trestní stíhání při souběžném výkonu náročné manažerské funkce je nápor na psychiku, který si přímo říká o vhodné vybití napětí.

Alena Vitásková na literární dráze

31.08.2016 | Zdeněk Jemelík

Důvodem, proč se lidé pouštějí na spisovatelskou dráhu, bývá často nějaké  trápení, jež autora pronásleduje natolik, až se rozhodne  zbavit se jeho dotírání svěřením papíru. Do této životní  situace se zřejmě dostala Alena Vitásková, předsedkyně Energetického regulačního úřadu, uchazečka o křeslo v Senátu, ale také obžalovaná, nepravomocně odsouzená k vysokému trestu odnětí svobody a očekávající zahájení hlavního líčení v dalším trestním řízení soudním.

O překvapení u ní nikdy nebyla nouze. V poslední době vyvolala velký rozruch rozhodnutím vstoupit do politiky pod záštitou opoziční strany Úsvit-Národní koalice. Nyní přidala další: pro potřeby své volební kampaně vydala sličnou knížečku s názvem „Na prahu vězení“. Nelze se jí divit: víceleté trestní stíhání při souběžném výkonu náročné manažerské funkce je nápor na psychiku, který si přímo říká o vhodné vybití napětí.

Alenčina spanilá jízda do říše politiky

11.09.2016 | Zdeněk Jemelík

Zatímco pohádková Alenka se vydala za Bílým králíkem do říše divů, velmi reálná Alena Vitásková se rozhodla opustit svět manažerského řízení energetiky, v němž se během čtyřiceti let kariéry zabydlela, a vrhnout se aspoň na čas do vln života profesionálního politika. Vstupní branou do říše politiky má být mandát senátorky. Uchází se o něj v ostravském volebním obvodu na kandidátní listině strany Úsvit-Národní koalice. Od 1. září 2016 zahájila spanilou jízdu akcí na získávání voličů, na kterou si vzala neplacené volno ze zaměstnání s výjimkou pondělků.

Alena Vitásková na lochnesce

27.09.2016 | Zdeněk Jemelík

Domnívám se, že období od 1. září 2016 do senátních voleb ve dnech 7-8. října 2016 je pro Alenu Vitáskovou nejnáročnější zkouškou výkonnosti a odolnosti, které se  musela v životě podrobit. Navazuje přirozeně na vše dobré i zlé, co ji potkalo za jejího působení v čele Energetického regulačního úřadu. Její život je v této chvíli  jako zběsilá jízda na lochnesce: chvíli nahoru, chvíli dolů a pořád to jede bláznivou rychlostí, vyskočit se z toho nedá. To, co dnes předvádí, svědčí ve prospěch pravdivosti sloganu na vstupní stránce jejích internetových stránek s doménovým názvem „drzá holka“: „Dáma, která se nikdy nevzdává“. Ostatně samo spojení těchto slov se zdá dávat skrytý smysl: svým vystupováním je každým coulem dáma, ale  dovede být drzá holka  směrem nahoru, je rvavá , zdánlivě neunavitelná a žádnou pranici nevzdá. Mimochodem, některé novináře pobuřuje její doménový název jako nepřiměřený věku. Měli by se všem zamyslet nad svým mentálním stářím a nevychovaností.

Kauza Vitásková: napětí před bouří

08.05.2016 | Zdeněk Jemelík

V monstrprocesu Krajského soudu v Brně, vedeném pod označením „kauza Vladimír Čimpera &  spol.“, ale veřejnosti známém jako „kauza Vitásková“ je zdánlivě mrtvé ticho před bouří. Dne 11. prosince 2015 dozněly závěrečné řeči. Trestní řád předpokládá, že zpravidla bezprostředně po nich dojde k vynesení rozsudku. Není-li to možné, lze jednání odročit na dobu nejdéle tří dnů. Po ústním vyhlášení rozsudku má soudce dodat do soudní kanceláře písemné vyhotovení rozsudku v zákonné lhůtě, která je v tomto případě dvacet dní. Lhůty lze prodlužovat ze závažných důvodů jen se souhlasem předsedy soudu.

Beztrestně proti ústavním právům

12.05.2016 | Zdeněk Jemelík

Nálezem svého pléna z 19.dubna 2016 č.j. Pl.ÚS 4/14 (zveřejněným 2.května 2016) Ústavní soud stvrdil správnost názorů řady obhájců, příslušníků akademické obce i občanských aktivistů, kteří dlouhodobě svorně napadají jako protiústavní novou módu účelového vybírání vstřícných soudců k rozhodování v přípravném řízení o věcech VIP obviněných bez ohledu na vymezení místní příslušnosti soudů trestním řádem. Zvláštní oblibě se takové počínání těší hlavně u státních zástupců v obvodu působnosti olomouckého vrchního státního zástupce  Ivo Ištvana, a to zejména od té chvíle, kdy je kdosi vyslal, aby vykonávali  dozor nad historickým zásahem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v noci z 12. na 13.  června r.2013 na Úřadě vlády ČR a na dalších místech. Ano, mám na mysli policejní „realizaci“, jež svými vedlejšími účinky vedla k pádu vlády Petra Nečase a nastolení vlády oblíbenců prezidenta republiky. Zdá se, že olomouckým žalobcům tím stouplo sebevědomí a od té doby se chovají, jako by měli výjimku z účinnosti pravidel o místní příslušnosti státního zastupitelství a soudů. Čím významnější je obviněný, jehož trestní stíhání dozorují, tím větší má naději na uplatnění libovůle v jeho neprospěch.

Z ERÚ vyšlehly blesky, ale vzápětí nad ním zahřmělo

20.05.2016 | Zdeněk Jemelík

Shodou okolností se v těchto dnech v mediálním prostoru sesypalo krupobití výtek na orgány činné v trestním řízení, z nichž vydatná porce padla na hlavu Aleše Novotného, soudce a předsedu Soudcovské rady Krajského soudu v Brně. Ke spouštěcím okolnostem smršti patří především ústavní nález z 19.dubna 2016, jímž Ústavní soud vypálil cejch protiústavnosti konání žalobců, kteří v přípravném řízení předkládali své věci k rozhodnutí soudům, dle tresního řádu místně nepříslušným. Výtka protiústavnosti ze souvislosti padá i na soudce, kteří zpupným žalobcům vycházeli vstříc. Další je zveřejnění podezření na porušování ústavního principu neodejmutelnosti zákonného soudce na Krajském soudu v Brně a posléze zpráva o smrti Martina Nováka, který neunesl trest, uložený právě senátem Aleše Novotného, byť zmírněný Vrchním soudem v Olomouci z původních patnácti let odnětí svobody na “pouhých” šest.

Rozpaky soudce Novotného

23.05.2016 | Zdeněk Jemelík

V období od 24. května do 9.června 2016 mělo u Krajského soudu v Brně  proběhnout devět stání hlavního líčení v kauze Shahrama Abdullaha Zadeha & spol. Ráno v pondělí 23. května 2016 se ale v kancelářích obhájců rozdrnčely telefony se zprávou, že se všechna květnová a červnová stání ruší a pokračovat se bude až v září r.2016. Soud  tak zřejmě reagoval na záplavu stížností, z nichž veřejnosti jsou známy hlavně pochybnosti o zákonnosti způsobu sestavení senátu Aleše Novotného v kauzách Vladimír Čimpera & spol. (alias „kauza Vitásková“) a Shahram Abdullah Zadeh & spol. a o porušení zákona při přidělení zmíněných kauz právě tomuto senátu. Rušením hlavního líčení soud projevil nezbytnou opatrnost: potvrdí-li se domněnky obhájců, že při přidělení obou kauz senátu Aleše Novotného a při výběru přísedících do jeho senátu došlo k porušení zákona, vše, co dosud soud vykonal, by přišlo nazmar

Potrefený husák a nemocný soud

26.05.2016 | Zdeněk Jemelík

Během působení ve spolku Šalamoun jsem sledoval řadu sporných kauz, doprovázených nemilosrdným mediálním lynčováním obžalovaných, vytvářením společenské atmosféry nenávisti vůči nim. V některých pak došlo k fatálním pochybením soudů, jejichž náprava byla nesmírně obtížná a někdy se nezdařila vůbec. Soudci zdůrazňují svou nestrannost a odolnost vůči vnějším vlivům, ale skutečnost bývá jiná. Nežijí pod skleněným zvonem, nasávají společenskou atmosféru a leckterý podlehne pokušení zalíbit se lůze.

Přestože masivní mediální lynče a nenávistně komentované online přenosy ze soudních síní jsou nesporně nežádoucím úkazem, neznám žádný případ vystoupení soudce na ochranu obžalovaných proti běsnící novinářské chátře.  

Soud jako corrida

02.06.2016 | Zdeněk Jemelík

Soudní řízení trestní, vedené od června r.2014 u Krajského soudu v Brně původně proti deseti obžalovaným pod označením „kauza Vladimír Čimpera & spol.“, které jsem od počátku průběžně komentoval, se v počátečních fázích těšilo značné mediální pozornosti. Veřejnost mohla sledovat jeho vývoj dosti podrobně. Veřejné mínění se většinou přiklání k názoru, že bez ohledu na obsah obžaloby a její evidenční označení je hlavní postavou procesu Alena Vitásková, bojovná předsedkyně Energetického regulačního úřadu (dále jen:ERÚ), „drzá holka, určená na odstřel“. Dnes  se proces nachází v dusné atmosféře čekání obžalovaných na písemné vyhotovení rozsudku, který stále ještě neobdrželi, ač závěrečné řeči dozněly 11.prosince 2015 a ústní vyhlášení rozsudku se konalo 22.února 2016. Předseda senátu Aleš Novotný v poklidu pokračuje v pohrdání zákonnými limity, nejspíš se souhlasem předsedy soudu. Průtahy, které toto  řízení zatěžují téměř od počátku  r.2015, veřejnost unavily, takže zájem postupně opadl.

Jaká byla volební kampaň Aleny Vitáskové

05.10.2016 | Zdeněk Jemelík

Konkurence ve volebním obvodu Ostrava, v němž kandiduje Alena Vitásková, je velmi silná. Kromě ní se o zvolení uchází dalších devět kandidátů, vesměs místních celebrit: Radim Babinec (ANO 2011), 42 let, náměstek primátora/ Jan Becher (Piráti), 40 let, knihkupec/Petr Borna (DSSS), 48 let, podnikatel/Liana Janáčková (Nezávislí), 62 let, starostka obvodu Ostrava-Mariánské Hory/Tomáš Málek (Ostravak), 48 let, primář/Zdeněk Nytra (nez. kandidát), 55 let, ředitel Hasičského záchranného sboru MS kraje/Josef Pravda (ČSSD), 53 let, předseda představenstva/Ilja Racek (KDU-ČSL + SZ), 66 let, ředitel Slezského divadla/Ivan Strachoň (KSČM), 43 let, náměstek hejtmana.

Zamyšlení nad rozsudkem nad Alenou Vitáskovou

24.02.2016 | Zdeněk Jemelík

Motto: „…senát Krajského soudu v Brně je v nemilé situaci. V případě, že nepošle Alenu Vitáskovou za mříže, i kdyby jí uložil podmíněný trest, vyvolá nevoli mnoha vlivných lidí. Naproti tomu v případě jejího odsouzení ze sebe nikdy nesmyje podezření, že splnil politickou zakázku a ulpí to na něm, i když bude ve skutečnosti rozhodovat nezávisle a s čistým svědomím. Objektivně vzato by odsuzující rozsudek splněním zakázky skutečně byl, byť si ji soudci nejspíš neuvědomují.“

Malá žena ve stínu velké šéfky

08.04.2016 | Zdeněk Jemelík

Je tak útlá, že policisté museli vyvrtat dírku do řemene “medvědů”, aby ji v nich mohli vyvést z pracoviště. Ponižujícímu zacházení s ní pak přihlíželi spolupracovníci,  účelově vyhnaní z kanceláří, jejichž špalírem musela projít. Je  to slušná, dosud netrestaná žena, která by se určitě dostavila na předvolání na policejní služebnu k podání vysvětlení. Nikoho nezavraždila, nikoho neohrožovala, nekladla policistům odpor. Přesto s ní zacházeli  jako s vražednici  a požadovali, aby ji soud vzal do vazby. Měla přece jen trochu štěstí: rozumný soudce ji nechal propustit na svobodu.

Kauza „Vitásková“ v souvislostech

14.12.2015 | Zdeněk Jemelík

David Ondračka, ředitel Transparency International, projevil dne 13. prosince 2015 v Otázkách Václava Moravce  nevoli nad způsobem, jakým orgány činné v trestním řízení zacházejí s Alenou Vitáskovou, předsedkyní Energetického regulačního úřadu, která se má zřejmě stát jediným obětním beránkem za obrovské plýtvání veřejnými prostředky v tzv. solárním boomu, s jehož vznikem  a s nepravostmi při udělování licencí fotovoltaickým elektrárnám nemá nic společného. 

Z pozadí kauzy Aleny Vitáskové

10.03.2016 | Zdeněk Jemelík

Vysoký trest, uložený Aleně Vitáskové u Krajského soudu v Brně senátem předsedy Aleše Novotného, měl značný mediální ohlas, pro soudce převážně nepříznivý. 

Olomoučtí žalobci nad zákonem a proti zákonu

31.08.2014 | Zdeněk Jemelík

Ze všech složek státního zastupitelství se největší mediální pozornosti v současnosti těší Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Jeho šéf Ivo Ištvan počtem mediálních citací svého jména patrně  předčil Lenku Bradáčovou v době její největší mediální slávy, přičemž Nejvyšší státní zastupitelství a Pavel Zeman zůstávají v hlubokém stínu obou podřízených. Zájem o olomoucké žalobce roste souběžně s rozhořívajícím se bojem o konečnou podobu zákona o státním zastupitelství, i když některé jeho projevy s ním přímo nesouvisejí.

Monstrproces u KS Brno I

21.04.2016 | Zdeněk Jemelík

„MONSTRPROCES“ U KS BRNO

Články Zdeňka Jemelíka z období 12.10.2013 – 7.4.2016

Temná moc žalobců  XXI

Vyšlo 12.10.2013 na webu spolku Šalamoun, dále na Politikonu, Fragmentech Parlamentních listech, Neviditelném psu

Čtvrtý sloup bezmoci státu

Francouzský politolog baron Charles Louis Montesquieu vytvořil v polovině 18. století teorii rozdělení státní moci mezi tři rovnocenné sloupy: moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Jeho myšlenky přežily do dnešní doby. Dovolávají se jich politizující soudci, snící o zavedení soudcovské samosprávy. Chudák baron netušil, že jeho sloupy se v budoucnosti budou jevit jen jako fasáda, za kterou se skrývá smutná zpráva o skutečném fungování státu. Nevěděl nic o tom, jak se bude v moderním státě tvořit moc, nic o vedoucí úloze státostrany či novodobé polistopadové „národní fronty“, vzešlé z Občanského fóra, nic o „kmotrech“, lobbistech, o prosazování zájmů velkého kapitálu, tím méně o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy.  

Monstrproces u KS Brno II

21.04.2016 | Zdeněk Jemelík

Zdeněk Jemelík, Jak probíhá monstrproces – díl I.

Vyšlo 5.6.2014 na webu Šalamouna, na Politikonu a na NetMedium, dále  na Neviditelném psu, Virtually a na Parlamentních listech

V článkuJak se dělá monstrproces“, původně vyžádaném, ale nevydaném Lidovými novinami (http://www.spoleksalamoun.com/view.php?cisloclanku=2014053001), jsem se pokusil shrnout základní poznatky, nutné pro orientaci v soudním řízení se skupinou obžalovaných, kteří měli protiprávním jednáním pomoci rodině slováckého miliardáře Zdenka Zemka k báječnému výdělku z provozování dvou fotovoltaických elektráren.

Vzhledem k tomu, že mezi obžalovanými je jedna z nejmocnějších žen České republiky, předsedkyně Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ) Alena Vitásková, předjímal jsem velmi silný zájem médií. Po prvních třech dnech hlavního líčení u Krajského soudu v Brně musím konstatovat, že tento předpoklad se nenaplnil. Zájem byl, nikoli však přehnaný. Aleně Vitáskové a jejímu doprovodu se dokonce v pondělí podařilo proklouznout do soudní budovy kolem čekajících kameramanů a fotografů nepozorovaně. Úlevu od obtěžování  ustavičným slíděním novinářů a protivným cvakáním fotoaparátů a vrčení kamer možná přineslo soustředění mediální pozornosti na ukončení pracovního soužití ministryně spravedlnosti Heleny Válkové s Hanou Marvanovou, dnes již bývalou 1. náměstkyní, které brněnskou kauzu zastínilo.  

Monstrproces u KS Brno III

21.04.2016 | Zdeněk Jemelík

Zdeněk Jemelík, Jak probíhá monstrproces – díl III.

Vyšlo 5.9.2014 na webu spolku Šalamoun, Politikonu, Virtually, Parlamentních listech, Neviditelném psu a na NetMedium

Po prázdninové přestávce začalo 3. září 2014 u Krajského soudu v Brně další pokračování hlavního líčení v kauze Vladimír Čimpera & spol., veřejností vnímané jako „soud s předsedkyní Energetického regulačního úřadu Alenou Vitáskovou“, které průběžně sleduji od samého začátku. Připomínám, že předmětem obžaloby osmi obviněných je údajně nezákonné vydání licencí o silvestrovském večeru v r. 2010 pro dvě fotovoltaické elektrárny v majetku rodiny Zemků, zatímco Alenu Vitáskovou a bývalou ředitelku licenčního odboru ERÚ Michaelu Schneidrovou, které měly zabránit zpětnému odebrání licencí, žalobce „přihodil“ k ostatním bez ohledu na to, že se jich většina dokazování vůbec netýká a vynucená účast u soudního jednání je stresuje, okrádá o čas a výrazně jim zvyšuje náklady na obhajobu. 

Monstrproces u KS Brno IV

21.04.2016 | Zdeněk Jemelík

Zdeněk Jemelík, Z pozadí kauzy Aleny Vitáskové

Vyšlo dne 10.3.2016 na mém bloggu, na Rukojmi, Parlamentních listech, a Faktech24 , Neviditelném psu, Virtually, na Fragmentech

Vysoký trest, uložený Aleně Vitáskové u Krajského soudu v Brně senátem předsedy Aleše Novotného, měl značný mediální ohlas, pro soudce převážně nepříznivý. Kvůli úvahám pana soudce v ústním odůvodnění rozsudku nekroutili hlavami jen laici, ale nesouhlasně si nad nimi povzdechla i senátorka Eliška Wagnerová, velká právnická autorita, a zřetelnou nelibost projevil pan prezident (http://vary.idnes.cz/zeman-k-trestu-pro-vitaskovou-de3-/vary-zpravy.aspx?c=A160307_191132_vary-zpravy_jj).)Nějak se při tom zapomnělo, že Alena Vitásková spolu s Michaelou Schneidrovou byly vlastně jen jakýsi „přívažek“k stíhání osmi obžalovaných, přímo zapletených do vydání licencí fotovoltaickým elektrárnám rodinného klanu Zemků o silvestrovské noci r.2010. O těch se mluvilo málo nebo vůbec, podstatná část pozornosti se soustředila na Alenu Vitáskovou. V jejím stínu zůstala i její podřízená Michaela Schneidrová, ač skutečnou oficiální příčinou stíhání jich obou bylo její správní rozhodnutí. 

Monstrproces u KS Brno V

21.04.2016 | Zdeněk Jemelík

Zdeněk Jemelík, Jak probíhá monstrproces – díl X.

Vyšlo  12.prosince 2015 na mém bloggu, na webu spolku Šalamoun, na Parlamentních listech, Rukojmí,Faktusu24, a na Neviditelném psu

Trestním řízením u Krajského soudu v Brně, veřejnosti známým jako proces s předsedkyní Energetického regulačního úřadu Alenou Vitáskovou, ač se jí z větší části vůbec netýká, se soustavně zabývám od jeho začátku. V úvodním článku „ Jak se dělá monstrproces“, původně vyžádaném, ale nevydaném Lidovými novinami, jsem se pokusil shrnout základní poznatky, nutné pro orientaci v něm . Doporučuji čtenářům, kteří se o proces začali zajímat až na jeho konci, aby se k němu vrátili.

Navázal jsem pak dalšími články, jež jsem později soustředil na svém bloggu Jejich řada se konečně přiblížila ke konci,neboť prvostupňové řízení bude pokračovat již jen závěrečným dějstvím 22.února 2016.

Monstrproces u KS Brno VI

22.04.2016 | Zdeněk Jemelík

Zdeněk Jemelík, Zamyšlení nad rozsudkem nad Alenou Vitáskovou

Vyšlo dne 24.2.2016 na mém bloggu, na na webu spolku Šalamoun, na Parlamentních listech, Rukojmi, Nové republice, Virtually, Neviditelném psu a na Faktech24

Motto: „…senát Krajského soudu v Brně je v nemilé situaci. V případě, že nepošle Alenu Vitáskovou za mříže, i kdyby jí uložil podmíněný trest, vyvolá nevoli mnoha vlivných lidí. Naproti tomu v případě jejího odsouzení ze sebe nikdy nesmyje podezření, že splnil politickou zakázku a ulpí to na něm, i když bude ve skutečnosti rozhodovat nezávisle a s čistým svědomím. Objektivně vzato by odsuzující rozsudek splněním zakázky skutečně byl, byť si ji soudci nejspíš neuvědomují.“ 14.2.2016 Můj blog. 

Proces u OS Jihlava I

22.04.2016 | Zdeněk Jemelík

PROCES „VESECKÁ“

Články Zdeňka Jemelíka z období 31.5.2015 – 10.4.2016.

Zdeněk Jemelík, Stále dál  ve stylu Nagygate

Vyšlo na mém bloggu http://www.jemelikzdenek.cz , na Hotlines a Parlamentních listech dne 31.5.2015, 1.6.2015 na Neviditelném psu a na Virtually, 2.6.2015 na Fragmentech

Zprošťující rozsudek samosoudkyně Heleny Králové, předlistopadové soudkyně a bývalé členky KSČ, ve prospěch obžalovaných Jany Nečasové, dř. Nagyové & spol., vyvolal rozruch zcela nepřiměřený skutečnosti, že jde o nepravomocné rozhodnutí, napadené odvoláním žalobce. S nepříznivými ohlasy se můžeme setkat nejen na domácí půdě (http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/soudkyne-v-kauze-nagyova-selhala-pisou-zpravodajske-servery/1221777), ale ostuda začala prosakovat i přes hranice (http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/slovensky-tisk-zprosteni-viny-v-kauze-necasova-je-absurdni/1221925).

Proces u OS Jihlava II

23.04.2016 | Zdeněk Jemelík

Zdeněk Jemelík, „Trafikanti“ a „drzá holka“

Vyšlo  7.8.2015 na mém bloggu, na webu spolku Šalamoun, Rukojmí, EuObserveru, Parlamentních listech a  na Neviditelném psu

Obsah ústavní stížnosti Energetického regulačního úřadu (dále jen: ERÚ) a jeho předsedkyně Aleny Vitáskové na postup orgánů činných v trestním řízení při zásahu v prostorách ERÚ, kterou představil její autor Zdeněk Koudelka na tiskové konferenci dne 3. srpna 2015 (http://www.jemelikzdenek.cz/2015/08/drza-holka-v-protiofenzive.html), mě přiměl ke srovnání postoje státního zastupitelství v kauze tzv. „trafikantů“  a v řízení proti Aleně Vitáskové.