Úřad Vitáskové se pře s žalobci o soláry

12.01.2017 - Lidové noviny

Autor: KATEŘINA SURMANOVÁ , Strana: 5

Zdánlivě technikálie, ve skutečnosti klíčová věc pro soudy o solární licence. Energetický regulační úřad chce vypustit z vyhlášky dokument, na němž státní zástupci staví žaloby.

Před třemi lety podal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman hromadnou žalobu proti 22 solárním elektrárnám kvůli podezření, že získaly licenci neoprávněně. S některými uspěl, s jinými ne, další správní soudy ještě probíhají, ale všechny mají jedno společné: staví na zpochybnění dokumentu, který se jmenuje výchozí revizní zpráva. Energetický regulační úřad (ERÚ) teď do argumentace žalobců hodil šrapnel – v nové vyhlášce o licencích chce dokládání výchozí revizní zprávy o energetickém zařízení vypustit, protože nic takového právní ani technické normy neznají.

„Zpráva o výchozí revizi energetického zařízení neexistuje,“ říká Alena Vitásková, předsedkyně národního regulátora. Je pravda, že s výjimkou dosavadní vyhlášky o licenci se nikde s takovým termínem nepracuje, natož aby byl definovaný. Existuje výchozí revize elektrického zařízení. To znamená, že dorazí kompetentní technik a zkontroluje, že všechny obvody jsou v pořádku, odpovídají projektu a že nikdo nedostane smrtící ránu, až se do obvodu něco zapojí. Nic víc. Nejvyšší státní zastupitelství ale pracuje s postupem, při němž od revizní zprávy odvozuje, jestli byla elektrárna stoprocentně dokončená.

V praxi se kvůli tomu už řadu let pracuje s paradoxní situací. Na každé energetické stavbě jsou v závislosti na její velikosti až desítky různých revizních zpráv, od kontroly tlaku přes nízké napětí až po hromosvody. Protože výchozí revize energetického zařízení nemá definici, přikládají investoři to, co oni si myslí, že stačí, národní regulátor zase nakládá se svojí definicí toho, co stačí, a na konci řetězce pak žalobci zase podle svého uvážení rozhodují, jestli jim to také stačí. Revize jako důkaz Spor o to, jestli požadavek na výchozí revizi energetického zařízení z vyhlášky zmizí, bude dnes řešit legislativní rada vlády. „Podle našeho názoru návrh neodpovídá právní úpravě v energetickém zákoně. Je s podivem, že ERÚ při nezměněném zákoně navrhuje takovou úpravu podzákonného předpisu, která je v rozporu s tím, co sám ERÚ prosadil v předmětné vyhlášce zhruba před rokem,“ uvádí mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.

Požadavek na revizní zprávu se do vyhlášky dostal na konci roku 2007, v roce 2011 se formulace změnila právě na zprávu o výchozí revizi energetického zařízení. Je pravda, že se nedefinovaný termín překlopil i do novely vyhlášky z února 2016. Podle podkladů k jednání legislativní rady vlády to ERÚ považuje za chybu, opominutí a legislativní zmetek, který chce nyní odstranit.

Nová vyhláška ERÚ nebude zasahovat do minulosti, to ani nejde, a nemění pravidla pro soudní spory, které Pavel Zeman proti solárům vede. Ale tím, že se změna zdůvodňuje neexistencí takové revizní zprávy, by se nahlodal základní argument i směrem zpět do minulosti, protože daná definice neexistovala nikdy. Netýkalo by se to pak jen správních řízení o udělení licence, ale také těch trestních, protože i tam tvoří revizní zprávy často stěžejní důkaz. Jako třeba v případě, který se přímo týká Aleny Vitáskové a elektráren bratří Zemků. Zatím padly nepravomocné tresty, pro Vitáskovou by to mělo být 8,5 roku ve vězení.

Vypuštění dokládání výchozí revize se má nově podle ERÚ týkat jenom těch zařízení, která jsou současně stavbou, protože u nich se veškerými dokumenty osvědčujícími bezpečnost probírá stavební úřad. Pokud narazí na nedodělky, které brání provozu, povolení nedá. Proto má ERÚ za to, že je zbytečná duplicita, aby se totéž dokládalo při žádosti o licenci ještě jednou, protože nutný dokument pro národního regulátora je schválení od stavebního úřadu.

Všechna další energetická zařízení budou prokazovat bezpečnost jako doposud, například znaleckými posudky nebo odbornými zkouškami přímo do rukou národního regulátora.

Z připomínek, které žalobci k návrhu poslali, je zjevné, že jim jde právě o velké fotovoltaické elektrárny, jiný příklad nikde neuvádějí, i když licenční ustanovení dopadá i do sektoru teplárenství nebo plynu. Nejvyšší státní zastupitelství uvádí, že se na povolení od stavebních úřadů nelze spoléhat. „Jde o situace, kdy byla stavebním úřadem vydána rozhodnutí o zkušebním provozu či kolaudační souhlas, aniž bylo energetické zařízení dokončeno,“ stojí v podkladech. Bezpečné, nebo hotové? Tím vlastně žalobci říkají, že stavební úřady povolují provoz zařízením, u kterých není jasné, že nezačnou hořet nebo někoho nezabijí. To by ovšem znamenalo porušení zákona a kvůli nařčení do sporu vstoupilo i ministerstvo pro místní rozvoj, pod které stavební řád spadá. „V žádném případě nelze souhlasit se stanoviskem Nejvyššího státního zastupitelství, které hovoří o neschopnosti stavebních úřadů ověřit bezpečnost staveb uváděných do trvalého či zkušebního provozu,“ ohradila se ministryně Karla Šlechtová (za ANO) v odpovědi pro ERÚ.

Základní nesoulad spočívá v tom, k čemu vlastně kolaudace nebo povolení ke zkušebnímu provozu slouží a co osvědčuje. Stavební úřad musí razítko dát, pokud projekt odpovídá realitě a na stavbě nejsou nedodělky či vady, kvůli kterým by nebylo možné zahájit bezpečný provoz. Pokud je to naopak, potvrzení dát nesmí.

ERÚ má za to, že mu nepřísluší zpochybňovat závazné rozhodnutí jiného správního úřadu. Žalobci ale staví na osvědčení bezpečnosti jako na dokladu stoprocentní dokončenosti elektrárny, a to včetně nedodělků, které bezpečnému provozu nebrání. Nad významem a obsahem revizních zpráv se neshodnou technici ani soudy. Jsou verdikty o tom, že revize dokončenost neosvědčuje, jsou i ty opačné.

Na daný paragraf si žádné jiné připomínkové místo nestěžovalo. Poslední rozpor se musí vyřešit na komisi pro správní právo legislativní rady vlády. V té zasedá bývalý ředitel a místopředseda ERÚ Antonín Panák, za jehož působení se požadavek na revize do vyhlášek dostal a jehož podjatost regulátor neúspěšně namítal.