Alena Vitásková: Dotace křiví ceny a charaktery

16.10.2016 - parlamentnilisty.cz

Autor: Tisková zpráva

Pravidelně vyhodnocujeme dopady dotací. Zásadní jsou dopady dotací pro obnovitelné zdroje. Výsledek pro konečného spotřebitele? Tristní! Dotace křiví ceny energií a charaktery politiků, či osob zúčastněných na procesu dotací.

Jak je to s pokřivením cen?

Z řady vyhodnocení vyplývá, že výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů (kromě plnění „nějakých" závazků vůči Evropské komise) přinesla jen negativní dopad do hospodářství a ekonomiky naší země, že jsme tuto energii nepotřebovali (vzhledem k přebytkům, které Česká republika má). Ročně vyvážíme cca 30 % elektřiny vyrobené u nás jako přebytek, přičemž spotřeba elektřiny v ČR je pokryta z výroben obnovitelných zdrojů v rozsahu cca 13,5 %.

Dotace způsobily, že cena energií je v dnešní době silně pokřivená a není možné pokrýt investice do tradičních energetických zdrojů, které pro stabilitu sítě potřebujeme. Cena silové elektřiny na burze se nyní pohybuje na cca 0,90 Kč/kWh. Kdežto výkupní cena u některých solárních elektráren činí cca 15,- Kč/kWh. Jen z tohoto příměru můžete sami posoudit, jak je cena energií touto dotací do jednoho druhu energetického zdroje pokřivená.

A jak je to s pokřivením charakteru?

Ti, kteří tuto zrůdnost podpory připravovali, sedí ve vysokých funkcích státu a připravují další podobné „dotace", možná v jiném segmentu.

Je to pokřivení charakteru, něčí osobní prospěch, nebo jen hloupost aktérů, kteří nevědí, co činí? Nevyhodnotí národohospodářský dopad nebo dopad na životní úroveň těch, kteří každou dotaci musí zaplatit ze svých peněženek. A to přímo, nebo prostřednictvím daní.

Jsem přesvědčena, že dotace má stát využívat jen v ojedinělých případech, stejně jako regulace. Ostatně „tragických případů" je hned několik…

Dotace byly, jsou a budou problém…

V současnosti náš úřad znepokojují tzv. kotlíkové dotace na uhlí. Obava, že regulátor bude opět řešit něčí přehmat je totiž zcela běžná.

Uvedu příklady:

  1. Jedním jsou rozsáhlé dotace do výstavby plynovodů v devadesátých letech (obce obdržely více než 6 mld. Kč na výstavbu nových sítí vč. přípojek). A výsledek? Tristní! Dopadá na všechny spotřebitele plynu. V čem?

    Náklady na síť, ať již distribuční či tranzitní musí být pokryty bez ohledu na velikost odběru ze sítě. Dle prognóz v devadesátých letech měla být spotřeba zemního plynu v ČR v dnešní době cca 12 mld. m3 ročně. V těchto letech však dosahujeme s bídou spotřeby 8 mld. m3 ročně. Sítě jsou však postaveny na tu vyšší spotřebu. Jen v majetku bývalého RWE, nyní innogy, je více než 300 000 tzv. mrtvých přípojek. To znamená 300 000 míst, kde není žádný odběr.

    Ale sítě se musí udržovat jako celek, a cena za zajištění této údržby se musí rozpočítat mezi uživatele sítí, kteří na ní „zbyli". Jednoduše řečeno, zvyšuje se cena pro každého spotřebitele, který na sítí zůstává.

    Toto ale není jediná smutná bilance toho, když stát zasahuje dotacemi do systému.
  2. Jako další příklad uvedu tzv. přímotopy. Jak to s touto slavnou dotací dopadlo? Zvýšily se ceny energií a co majitelé těchto přímotopů? Budou dotace pokračovat dále?

    Letošním hitem byly kotlíkové dotace do uhelných vysoko účinných kotlů. Zde se obávám, že majitelé nových kotlíků nebudou mít radost z úspor. Anebo vědí, a mají spočítáno, jaký bude dopad do cen v případě, že se zavedou daně na fosilní paliva i pro tuto kategorii spotřebitelů? Opravdu ušetří?